DPH u dovozu zboží do ČR

2025.1000.1

DPH u dovozu zboží do ČR

Ing. Martin Sádovský

Dovoz zboží do České republiky z území mimo Evropskou unii se řadí mezi základní plnění, které je předmětem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"). Dovážené zboží je následně obvykle určeno k prodeji koncovým zákazníkům, k přeprodeji v rámci dalšího dodavatelského řetězce nebo k přímé spotřebě v rámci ekonomické činnosti např. při výrobě jakéhokoliv druhu zboží. Daň z přidané hodnoty vybíraná při dovozu zboží zajišťuje princip výběru daně ze spotřeby na území, ve kterém je dané zboží spotřebováno, resp. propuštěno do volného oběhu v rámci Evropské unie.

 NahoruPředmět daně – dovoz zboží

Aby dovoz zboží podléhal dani z přidané hodnoty v České republice, je nutné splnit pouze dvě základní podmínky vycházející z předmětu daně podle § 2 odst. 1 písm. d) ZDPH, a to definici dovozu zboží a místo plnění při dovozu zboží. Předmětem daně je dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku (tj. v České republice).

U dovozu zboží nemusí existovat ani žádná úplata, resp. protiplnění mezi dovozcem a vývozcem, i přesto se bude jednat o dovoz zboží, z kterého se odvádí DPH, pokud by daný dovoz nebyl osvobozený od DPH, např. pro vzorky, čestná vyznamenání, listiny. Stejně tak dovoz zboží podléhá DPH v případě dovozu zboží jak plátcem, tak osobou povinnou k dani, která není plátcem anebo jakoukoliv fyzickou osobou. Registrovaný plátce DPH však DPH při dovozu zboží vykazuje až v rámci daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se dovoz zboží uskutečnil. Současně si pouze plátce může uplatnit nárok na odpočet daně podle zákonných podmínek a dovoz zboží se tak stane neutrální, resp. bez vlivu DPH na dovoz zboží. Naproti tomu osoby povinné k dani, které nejsou plátci DPH (také označovány jako "neplátci DPH") a fyzické osoby, odvádějí DPH přímo celnímu úřadu anebo prostřednictvím přepravních, kurýrních či poštovních společností.

Dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku může být zdanitelný, ale i osvobozený od daně. Osvobozený dovoz zboží od daně je vymezen v § 71 ZDPH. Jedná se však o velmi úzký okruh zboží, který je zejména vázán na zboží humanitárního, dobročinného či charitativního účelu, a obvykle neobchodní povahy, např. dovoz zboží osobního majetku při stěhování nebo zboží dováženého za účelem sňatku či pohřbu. Dovoz zboží obchodního charakteru podléhá DPH vždy, a to i v případech, kdy je osvobozen od cla dovoz zboží, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR. Jedním z výjimečných případů osvobozeného dovozu zboží pro obchodní účely je zpětný dovoz po vývozu zboží např. v případě reklamace nebo opravy. Zpětný dovoz zboží je osvobozen od DPH pouze za předpokladu, že dané zboží dováží stejná osoba, která jej vyvezla, a zboží je osvobozeno od cla podle celních předpisů.

 NahoruDefinice plnění – dovoz zboží

Dovoz zboží je definován v § 20 odst. 1 ZDPH jako vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Jedná se např. o dovoz zboží z území USA na území České republiky. Třetí země jsou vymezeny jako území mimo území Evropské unie a území Evropské unie je vymezeno jako souhrn území členských států Evropské unie. Pro správné určení, zda se jedná o dovoz zboží ze třetí země, je nutné také respektovat pravidla pro vymezení třetí země podle ZDPH.

V § 3 odst. 2 ZDPH jsou vymezena specificky i území (např. hora Athos, Kanárské ostrovy, vybraná francouzská území, Alandy, Normanské ostrovy, ostrov Helgoland, a další), která sice patří členským státům Evropské unie a mohou se geograficky nacházet v Evropě, ale pro účely ZDPH jsou považována za třetí země. Typickým příkladem jsou Kanárské ostrovy, které patří Španělsku, jehož území se považuje za území Evropské unie, ale pro účely ZDPH je na území Kanárských ostrovů nahlíženo jako na třetí zemi. Takovýto rozdíl způsobuje to, že i při dovozu zboží z Kanárských ostrovů vzniká povinnost odvést daň a zajistit celní odbavení zboží. Z těchto důvodů je definice dovozu zboží rozšířena ještě o specifické pravidlo, které vymezuje dovoz zboží jako vstup zboží na území Evropské unie z území vymezeného podle § 3 odst. 2 ZDPH (právě např. Kanárské ostrovy).

Dovoz zboží je na rozdíl od ostatních plnění, jako je dodání zboží nebo poskytnutí služby, odlišný tím, že zboží podléhá vždy celnímu řízení. Při dovozu zboží vzniká také povinnost přiznat a zaplatit clo celnímu úřadu, pokud není zboží osvobozeno od cla.

Dovoz zboží je nejčastěji spojen s celním režimem propuštění zboží do volného oběhu k domácí spotřebě (kódové označení 40 00). Tento celní režim předpokládá propuštění zboží k domácí spotřebě v České republice anebo může být do tohoto režimu zboží propuštěno v jakémkoliv jiném členském státě Evropské unie.

 NahoruMísto plnění při dovozu zboží

Místo plnění určuje, v jakém státě má být dané plnění zdaněno nebo osvobozeno od daně. Pro stanovení místa plnění u dovozu zboží se používají podle § 12 ZDPH dvě pravidla.

Místo plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie (např. v České republice) podle § 12 odst. 1 ZDPH. V prvním případě je Česká republika místem plnění tehdy, pokud se zboží nachází na území České republiky v době, kdy vstupuje zboží přímo ze třetí země na území Evropské unie. Jelikož Česká republika nemá hranice s žádnou třetí zemí, je toto použití pravidla možné pouze pro leteckou přepravu zboží. Při letecké přepravě zboží vstupuje zboží na území České republiky přímo ze třetí země a následně může být ihned propuštěno do volného oběhu.

Druhé pravidlo podle § 12 odst. 2 ZDPH pro stanovení místa plnění je založeno na ukončení celních opatření, která se vztahovala na zboží po vstupu na území EU. Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie a) dočasně uskladněno, nebo b) propuštěno do celního režimu

1. vnějšího tranzitu,
2. uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma,
3. dočasné použití s úplným osvobozením od cla, nebo
4. aktivního zušlechťovacího styku.

To znamená, že zboží po vstupu ze třetí země na území Evropské unie není propuštěno do volného oběhu, ale je propuštěno do některého jiného celního režimu. Obvykle se jedná o zvláštní celní režimy, které umožňují odklad cla, DPH a jiných poplatků až do okamžiku propuštění zboží do volného oběhu. Jedná se o celní opatření spojená s dočasným uskladněním, propuštěním do celního režimu vnější tranzit, uskladnění v celním skladu nebo svobodném pásmu, dočasném použití s úplným osvobozením od cla, nebo aktivní zušlechťovací styk. Česká republika se stává místem plnění tehdy, pokud jsou v ní ukončena celní opatření k dočasnému uskladnění nebo k výše uvedeným celním režimům nejčastěji režim vnější tranzit. Zboží je po ukončení příslušných celních opatření propuštěno do některého z jiných celních režimů, nejčastěji do celního režimu propuštění do volného oběhu. Druhé pravidlo se používá u všech typů přepravy.

 NahoruDUZP a povinnost přiznat nebo zaplatit daň

Okamžik uskutečnění zdanitelného dovozu zboží a povinnost přiznat nebo zaplatit daň vzniká shodně, a to v okamžiku propuštění zboží do celního režimu:

1. volného oběhu,
2. dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo
3. konečného užití.

ZDPH rozlišuje povinnost přiznat daň při dovozu zboží pro plátce a povinnost zaplatit daň pro osoby, které nejsou plátcem. To je způsobeno právě odlišným způsobem odvodu, kdy plátce uvádí dovoz zboží ve svém daňovém přiznání k DPH, a naopak osoba, která není plátcem, je povinna zaplatit clo, DPH a jiné poplatky přímo celnímu úřadu.

Ve standardních případech je zboží propouštěno do volného oběhu, a tímto okamžikem vzniká povinnost přiznat nebo zaplatit daň. Tento okamžik je také důležitý pro vykázání dovozu zboží ve správném zdaňovacím období. Při propuštění zboží do dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo konečného užití je zboží také uvolněno do volného oběhu, avšak za…