Doručování při správě daní

Doručování při správě daní

Mgr. Ing. Pavel Matějka

Problematika doručování je pro oblast správy daní velmi významná, a to jak pro správce daně, tak i pro osoby zúčastněné na správě daní. Samotný institut doručování je nástrojem realizace jednotlivých úkonů při správě daní. V obecné rovině lze uvést, že účelem doručování je seznámení adresáta s obsahem písemností, které mají při správě daní určitý právní význam. Doručování písemností má vliv například na právní účinky rozhodnutí, tedy na vykonatelnost, právní moc, na možnost uplatnění opravných prostředků apod. Proto je podstatné věnovat se blíže právnímu rámci doručování.

 Nahoru1. Obecně o doručování

Doručování upravuje § 39 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen "daňový řád" nebo "DŘ"). V případě doručování prostřednictvím datové schránky je třeba vycházet také z příslušných ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o elektronických úkonech" nebo "ZEÚ").

 Nahoru2. Způsoby doručování

Základní způsoby doručování při správě daní stanoví § 39 odst. 1 DŘ. Tyto způsoby doručování vycházejí ze základních zásad správy daní, a to především ze zásady rychlosti řízení zakotvené v § 7 odst. 1 DŘ, a dále také ze zásady hospodárnosti a procesní ekonomie zakotvené v § 7 odst. 2 DŘ. Jde tedy především jak o zajištění toho, aby správce daně mohl při správě daní postupovat bez zbytečných průtahů, tak i o zajištění toho, aby nikomu při správě daní nevznikaly zbytečné náklady.

 Nahoru2.1 Doručování při ústním jednání nebo při jiném úkonu

Doručování při ústním jednání je nepochybně nejrychlejším způsobem doručení písemnosti, neboť při ústním jednání je přítomen zpravidla sám daňový subjekt, případně osoba, která je oprávněna jménem tohoto daňového subjektu jednat. Jde tak o základní způsob doručování reflektující mimo již zmíněné zásady rychlosti, hospodárnosti a procesní ekonomie také zásadu spolupráce zakotvenou v § 6 odst. 2 DŘ.

Doručováno může být rovněž při jiném úkonu, než při běžném ústním jednání. Takovým jiným úkonem může být například zahájení daňové kontroly podle § 87 odst. 1 DŘ.

 Nahoru2.2 Elektronické doručování

Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se podle § 42 DŘ doručuje elektronicky podle jiného právního předpisu. V poznámce pod čarou je ve zmíněném ustanovení odkazováno na zákon o elektronických úkonech. Konkrétně jde o doručování prostřednictvím datové schránky. Definice datové schránky je obsažena v § 2 odst. 1 ZEÚ.

Datové schránky zřizuje a spravuje Digitální informační agentura. Seznam držitelů datových schránek je k dispozici na internetových stránkách https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/ . Jednotlivé typy datových schránek blíže upravují § 3 až § 7 zákona o elektronických úkonech.

Fyzickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, které mají zpřístupněnu datovou schránku, doručuje orgán veřejné moci podle § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech dokument prostřednictvím datové schránky, a to za současného splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že doručení prostřednictvím datové schránky povaha doručovaného dokumentu umožňuje. Druhou podmínkou je, že se v daném případě nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Pokud se doručuje způsobem uvedeným v zákoně o elektronických úkonech, nepoužijí se ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení (§ 17 odst. 1 věta poslední zákona o elektronických úkonech). Dokument, který byl dodán do datové schránky, je podle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech považován za doručený okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění k tomuto dokumentu přístup.

Fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby mohou podle § 18 odst. 1 zákona o elektronických úkonech provádět úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud to povaha určitého úkonu umožňuje. Pokud tyto osoby učiní úkon při správě daní prostřednictvím datové schránky, a to osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech nebo pověřenou osobou, má takový úkon podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech stejné účinky jako by byl učiněn písemně a podepsaný. Výjimkou jsou případy, kdy učinění úkonu vůči orgánu veřejné moci vyžaduje podle jiného právního předpisu nebo vnitřního předpisu společné jednání více osob uvedených v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech.

Ustanovení § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech upravuje také doručování mezi orgány veřejné moci samotnými. Pokud to umožňuje povaha dokumentu a nedoručuje se na místě, doručuje orgán veřejné moci tento dokument jinému orgánu veřejné moci rovněž prostřednictvím datové schránky. Tento způsob doručování však neplatí bezvýjimečně. Výjimku stanoví zákon o elektronických úkonech v § 17 odst. 7 pro případ, kdy je z bezpečnostních důvodů mezi určitými orgány veřejné moci zavedena jiná forma elektronické komunikace.

 Nahoru2.2.1 Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky

Kdo je osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky stanoví již zmíněný § 8 zákona o elektronických úkonech.

Do datové schránky fyzické osoby je k přístupu oprávněna

• fyzická osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 1 ZEÚ)

• fyzická osoba pověřená osobou, pro kterou byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném (§ 8 odst. 6 písm. a) ZEÚ)

Do datové schránky podnikající fyzické osoby je k přístupu oprávněna

• podnikající fyzická osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 2 ZEÚ)

• fyzická osoba pověřená osobou, pro kterou byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném (§ 8 odst. 6 písm. a) ZEÚ)

Do datové schránky právnické osoby je k přístupu oprávněn/a

• statutární orgán právnické osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 3 ZEÚ)

• člen statutárního orgánu právnické osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 3 ZEÚ)

• fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném (§ 8 odst. 6 písm. b) ZEÚ)

Do datové schránky orgánu veřejné moci je k přístupu oprávněn/a

• vedoucí orgánu veřejné moci, pro který byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 3 ZEÚ)

• fyzická osoba určená vedoucím orgánu veřejné moci, pro který byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném (§ 8 odst. 6 písm. c) ZEÚ)

 Nahoru2.2.2 Fikce doručení

Pokud byl určité osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, do její datové schránky dodán dokument a osoba oprávněná k přístupu do této datové schránky se do ní nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán, považuje se takový dokument podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech za doručený posledním dnem uvedené desetidenní lhůty. Nastává tedy fikce doručení. Důležité je zmínit, že jak doručení řádné, tak i doručení fikcí, má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. V některých případech může být fikce doručení zákonem vyloučena. Je tomu tak tehdy, pokud jiný právní předpis vylučuje náhradní doručení.

 Nahoru2.2.3 Vyslovení neúčinnosti doručení

Zákon o elektronických úkonech v § 17 odst. 5 ZEÚ umožňuje osobám, které mají zpřístupněnu datovou schránku, aby za podmínek stanovených jiným právním předpisem požádaly odesílatele o určení neúčinnosti doručení, které nastalo fikcí podle § 17 odst. 4 tohoto zákona. Při správě daní je zmíněným jiným právním předpisem daňový řád, který v § 48 odst. 1 DŘ stanoví, že adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení. Žádost musí být podle § 48 odst. 2 DŘ podána do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil (subjektivní lhůta), nejpozději však do 6 měsíců od doručení předmětné písemnosti (objektivní lhůta). Pokud správce daně shledá existenci důvodů pro kladné rozhodnutí o podané žádosti, vydá rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. Písemnost se v takovém případě považuje podle § 48 odst. 3 DŘ za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. Oznámením rozhodnutí se pro účely daňového řádu podle § 101 odst. 6 tohoto zákona rozumí jeho doručení nebo jiný prokazatelný způsob seznámení příjemce s obsahem rozhodnutí. Pokud správce daně neshledá existenci důvodů pro vyslovení neúčinnosti doručení, potom žádost zamítne (§ 48 odst. 3 DŘ).

 Nahoru2.3 Jiné způsoby doručování

Pokud není z určitého důvodu možné při správě daní doručit podle § 39 odst. 1 DŘ, tedy některým ze základních způsobů doručování, stanoví daňový řád v § 39 odst. 2 alternativní způsoby doručování.

Podle obecných ustanovení daňového řádu o doručování prostřednictvím zásilky (§ 43 odst. 1 DŘ) lze osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní, jakož i tomu, kdo písemnost za adresáta přijímá, písemnost doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude zastižen. Podle § 43 odst. 2 daňového řádu je adresát nebo ten, kdo písemnost za adresáta přijímá, povinen na výzvu toho, kdo písemnost doručuje, prokázat svoji totožnost a poskytnout další nezbytné údaje pro doručení zásilky. V rámci doručování zásilkou daňový řád rozlišuje doručování fyzickým osobám (§ 44 DŘ) a právnickým osobám (§ 45 DŘ).

Provozovatelem poštovních služeb se podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o poštovních službách"), rozumí osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby. Poštovní službou je podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o poštovních službách činnost, která zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci.

Při správě daní lze doručovat také k tomu pověřenou úřední osobou. V tomto případě jde o doručení mimo ústní jednání nebo jakýkoliv jiný úkon při správě daní. Úřední osoba správce daně zde má pouze za úkol doručit konkrétní písemnost.

Daňový řád umožňuje také doručování jiným orgánem, o němž to stanoví zákon. Zmínit lze v tomto případě například Policii České republiky, která v případě, kdy správce daně vydá podle § 100 odst. 2 DŘ rozhodnutí o předvedení a o toto předvedení požádá Policii České republiky, doručuje rozhodnutí o předvedení původně předvolané osobě, která se bez omluvy nedostavila ani po opakovaném předvolání správcem daně.

 Nahoru3. Doručování do vlastních rukou

Ustanovení § 40 písm. a) až c) daňového řádu stanoví, kdy se doručují písemnosti do vlastních rukou adresáta.

Daňový řád v některých případech výslovně stanoví, že písemnost musí být doručena do vlastních rukou adresáta. Jde například o předvolání (§ 100 odst. 1 věta poslední daňového řádu), vyrozumění poddlužníka o právní moci exekučního příkazu (§ 186 odst. 2 daňového řádu), dražební vyhlášku (§ 196 odst. 1 písm. a) až e) daňového řádu), nebo rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu (§ 223 odst. 5 daňového řádu).

Správce daně může také sám určit, které písemnosti budou doručeny do vlastních rukou adresáta. V takovém případě je nutné, aby správce daně posoudil závažnost, jakou by mělo případné zpochybnění běžného doručení, a to při respektování základních zásad správy daní.

 Nahoru3.1 Doručování do vlastních rukou do datové schránky

Do vlastních rukou adresáta lze písemnost doručovat i prostřednictvím datové schránky. Tato skutečnost nepřímo vyplývá z § 8 odst. 5 ZEÚ. Podle tohoto ustanovení zahrnuje rozsah přístupu osob uvedených v § 8 odst. 1 až 4 ZEÚ do datové schránky také přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.

 Nahoru4.…