Systém zdaňování příjmů ze závislé činnosti v roce
2014
Výjimkou jsou pouze odměny členů orgánů právnických
osob u nerezidentů, které se zdaňují jako doposud srážkovou daní zvláštní
sazbou bez ohledu na Prohlášení.
Legenda: PO = právnické osoby, DPP - dohoda o provedení
práce, RZZ - roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, DAP - daňové
přiznání,
§ 6 - příjmy ze závislé činnosti dle
§ 6 ZDP.
Povinná plnění na pracovní podmínky (k
§ 6 odst. 9)
Pro právní jistotu zaměstnavatelů bylo mezi příjmy,
které nejsou předmětem daně ze závislé činnosti, zařazeno nové ustanovení
§ 6 odst. 7 písm. e)
ZDP. V něm je uvedeno, že předmětem daně nejsou povinná plnění
zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce
stanovená právním předpisem. Toto nové ustanovení potvrzuje, že předmětem
daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou povinná plnění zaměstnavatele ve
prospěch zaměstnance, např. vybavení pracoviště, otop, bezpečnostní a
hygienické zabezpečení, pracovní pomůcky, ochranné oděvy, zajištění povinných
pracovnělékařských služeb, povinné očkování, pitná voda apod.
Bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely (k
15 odst. 1)
V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o
daních z příjmů se i v tomto ustanovení pojem dar nahrazuje pojmem
bezúplatné plnění a současně se rozšiřuje možnost uplatnění této
nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. Pro rok 2014 se
pro poplatníky daně z příjmů fyzické osoby zvyšuje maximální limit pro
uplatnění úhrnné hodnoty bezúplatných plnění z 10 % na 15 %. Hodnota
odběru orgánu se podle novely transplantačního zákona oceňuje pro uplatnění
nezdanitelné částky na 20 000 Kč, a to již s účinností pro rok 2013
(zákon č. 44/2013 Sb.).
Upřesňuje se, že fyzickým osobám, které jsou poživateli
invalidního důchodu, nebo od 65 let věku pobírajícím starobní důchod, jestliže
bezprostředně předtím pobíraly invalidní důchod nebo jsou nezletilými dětmi
závislými na péči jiné osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, lze poskytnout bezúplatné plnění na zvláštní pomůcky podle
zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (nikoliv
jak bylo doposud v zákoně nesprávně uvedeno, na rehabilitační a kompenzační
pomůcky), a to nadále nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního
rozpočtu. Výčet zvláštních pomůcek je upraven ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., o
provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením. Rozsah zvláštních pomůcek je širší. Patří tam např. i příspěvek na
pořízení (zakoupení) motorového vozidla, tedy nejen příspěvek na individuální
úpravu automobilu, který byl za kompenzační pomůcku podle § 33 zrušené
vyhlášky č. 182/1991 Sb., považován. Za zvláštní pomůcku se považuje i vodicí
pes, příspěvek na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC atd.
Upravuje se, že bezúplatné plnění lze poskytnout i
fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které provozují
zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince
ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení (dříve na
ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat). Jedná se o
legislativně technickou změnu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny
a zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
U fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních
služeb, škol a školských zařízení, byly tyto příjmy do konce roku 2013 v
§ 3 odst. 4 ZDP vyjmuty z předmětu
daně. Nově budou podléhat dani z příjmů fyzických osob.
Upřesnění pojmu banka (k
§ 21e)
Od 1. 1. 2014 se dle nového
§ 21e odst. 2 ZDP
bankou pro účely daní z příjmů rozumí banka včetně zahraniční banky.
Je-li tedy uvedeno v
§ 15 odst. 3 ZDP, že pro snížení
základu daně lze uplatnit úroky z hypotečního úvěru a souvisejících úvěrů
poskytnutých bankou, znamená to, že tento úvěr může být nadále poskytnutý též
zahraniční bankou, případně pobočkou zahraniční banky působící na našem
území.
Daňové výhody pro registrované partnery a partnery (k
§ 21e)
Od 1. 1. 2014 se dle nového
§ 21e odst. 3 ZDP
manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle
zákona upravujícího registrované partnerství. A to jak pro uplatnění slevy
na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP na
manžela - tedy nově slevy na dani na partnera (na partnerku) žijící s
poplatníkem (poplatnicí) ve společně hospodařící domácnosti, tak pro uplatnění
daňového zvýhodnění podle
§ 35c odst. 6 ZDP na dítě
druhého z manželů - nově tedy bude možné uplatnit i daňové zvýhodnění na
dítě druhého z partnerů. Průkazy pro uplatnění těchto daňových výhod ve
mzdové účtárně nejsou speciálně stanoveny, poplatník je tedy uplatní v
prohlášení k dani (v části, kde se uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované
dítě nebo sleva na manžela) a uzavření registrovaného partnerství bude vhodné
ověřit na základě dokladu o registrovaném partnerství. Při uplatnění daňového
zvýhodnění na dítě partnera (partnerky) se bude postupovat obdobně jako u
dítěte druhého z manželů, tj., musí být prokázána existence takového dítěte a
nesmí se zapomenout ani na potvrzení zaměstnavatele partnera (partnerky), že
daňové zvýhodnění na totéž dítě neuplatňuje.
Společně hospodařící domácnost (k
§ 21e)
Od 1. 1. 2014 se dle nového
§ 21 odst. 4 ZDP společně
hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale
žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro daňové účely je nutné
odlišit případy, kde se domácností myslí pospolitost spolužijících osob
(pro účely uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na dani na manžela) a kde se
domácnost používá ve smyslu zařízeného obydlí.
Omezení daňových výhod u nerezidentů (k
§ 15,
§ 35ba a
§ 35c)
Všechny nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 ZDP, daňové zvýhodnění podle
§ 35c ZDP a slevy na dani dle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až
e) ZDP (s výjimkou základní slevy a slevy na studenta) mohou
daňoví nerezidenti nově uplatnit pouze v daňovém přiznání, a to počínaje
rokem 2014, jen tehdy, pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem
členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, a pokud úhrn jeho
příjmů ze zdrojů na území České republiky podle
§ 22 ZDP činí nejméně 90 % všech
jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 nebo
§ 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny
podle
§ 4,
§ 6 nebo
§ 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň
vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Nově je daňový nerezident
povinen prokázat výši příjmů ze zdrojů v zahraničí potvrzením
zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném českým Mnisterstvem financí.
Změny při uplatnění daňového zvýhodnění (k
§ 35c)
Další významnou změnou, a to jak pro daňové rezidenty,
tak daňové nerezidenty, je, že nárok na daňové zvýhodnění ve výši 13 404
Kč ročně lze nově uplatnit pouze na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve
společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie,
Norska nebo Islandu (§ 35c odst.
1 ZDP). Doposud bylo možné ve mzdové účtárně uplatnit u daňových
rezidentů ČR daňové zvýhodnění i na děti žijící s poplatníkem ve společné
domácnosti mimo Evropskou unii. Dočasný pobyt dítěte mimo společnou domácnost
nadále ale nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv (§ 35c odst. 7 ZDP).
V
§ 35c odst. 4 ZDP se dále
zpřísňují podmínky pro poskytnutí daňového bonusu u poplatníka, který je
daňovým rezidentem ČR s příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňový bonus náleží jako
doposud poplatníkovi, který ve zdaňovacím období měl příjem podle
§ 6,
§ 7,
§ 8 nebo
§ 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku
minimální mzdy stanovené k počátku roku. Nově se stanoví, že do těchto příjmů
se nezahrnují nejen příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybíraná
srážkou podle zvláštní sazby daně, ale nově ani příjmy ze zdrojů v zahraničí,
které jsou podle
§ 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
V roce 2014 se nově za vyživované dítě poplatníka pro
uplatnění daňového zvýhodnění považuje podle novelizovaného znění
§ 35c odst. 6 ZDP nejen
vlastní vnuk a vnučka, ale i vnuk a vnučka druhého z manželů, pokud jeho
(její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
V
§ 35c odst. 8 ZDP se
upřesňuje, že na vdané - ženaté dítě (studující) žijící nadále s rodičem ve
společně hospodařící domácnosti může rodič uplatnit daňové zvýhodnění jen za
podmínky, že manžel (manželka) tohoto dítěte (vdaného, ženatého) nemá
dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani
podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (v
plném rozsahu ji využít). Pokud manžel má dostatečné příjmy
(tj. základ
daně alespoň ve výši 331 200 Kč), pak daňové zvýhodnění rodičům nenáleží a
manžel (manželka) zletilého studujícího dítěte může uplatnit slevu na dani při
splnění podmínek uvedených v
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, tj.
slevu na manžela.
Názvy pro slevy na dani (k
§ 35ba)
V
§ 35ba odst. 1 ZDP se pro
poplatníky fyzické osoby zavádí názvy u jednotlivých slev na dani a
důvodem této změny je možnost používat tato pojmenování v rámci zákona o daních
z příjmů a také v jiných právních předpisech. Poplatník má tedy možnost
uplatnit za stanovených podmínek:
podle
písmene a) základní slevu (doposud
sleva na poplatníka),
podle
písmene b) slevu na manžela
(doposud sleva na manželku - manžela),
podle
písmene c) základní slevu na
invaliditu (doposud na invaliditu 1. a 2. stupně),
podle
písmene d) rozšířenou slevu na
invaliditu (doposud na invaliditu 3. stupně),
podle
písmene e) slevu na držitele
průkazu ZTP/P,
podle
písmene f) slevu na studenta
(doposud sleva po dobu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání).
NahoruZměny lhůt pro provedení ročního zúčtování záloh
V
§ 38ch ZDP došlo ke zkrácení
lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění do 15.
března po uplynutí zdaňovacího období (doposud do 31. března) a pro vrácení
přeplatků z ročního zúčtování na 31. března (doposud nejpozději při
výplatě za březen, tedy v průběhu dubna). Vzhledem k přechodnému ustanovení
zákonného opatření se tyto nové termíny uplatní poprvé až pro roční
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2014, které bude
prováděno počátkem roku 2015 (lze ale očekávat, že nejbližší technickou novelou
zákona budou tyto lhůty opět prodlouženy).
Opravy chyb u zálohové daně (k
§ 38i)
Zcela nově je formulováno ustanovení
§ 38i ZDP o provádění oprav při
nesprávném sražení záloh na daň, daně a při opravě měsíčních daňových bonusů,
resp. doplatků na daňových bonusech plátcem daně u poplatníků s příjmy ze
závislé činnosti. Vzhledem k přechodnému ustanovení zákonného opatření se tyto
nové postupy uplatní poprvé až za zdaňovací období roku 2014. Na opravy
chyb v předcházejících zdaňovacích obdobích bude použito ustanovení
§ 38i ZDP, ve znění platném přede dnem
nabytí účinnosti zákonného opatření. Nově bude platit, že:
Přeplatek na záloze v běžném zdaňovacím období (2014)
může plátce daně vrátit poplatníkovi, pokud neuplynula lhůta pro podání
vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále též VDA) za dané zdaňovací
období (doposud do 15. února následujícího roku); obdobně se postupuje při
opravě měsíčních daňových bonusů, jestliže byly vyplaceny v nižší částce, než
tomu mělo správně být (§ 38i odst.
1 ZDP).
Dlužnou částku na záloze v běžném zdaňovacím období
(2014) je oprávněn plátce daně dodatečně srazit ze mzdy poplatníka, pokud
neuplynula lhůta pro podání VDA za dané zdaňovací období (doposud do 31. března
následujícího roku). Obdobně postupuje při opravě přeplacených částek na
měsíčních daňových bonusech (§ 38i odst.
3 ZDP).
U poplatníků, kterým bylo provedeno roční zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění, vrátí plátce daně přeplatek na dani nebo doplatí
rozdíl na daňovém bonusu, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání VDA
za příslušné zdaňovací období (doposud pokud neuplynuly 3 roky od konce roku, v
němž přeplatek vznikl). Poprvé se tato lhůta použije ale až při opravě chyb z
ročního zúčtování záloh za rok 2014, které bude provedeno počátkem roku 2015.
Plátce daně ale nejdříve musí vzniklý rozdíl poplatníkovi vrátit a až poté může
podat dodatečné vyúčtování na nižší daňovou povinnost. Jinak (ve všech
ostatních případech) bude mít možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl
poplatník jen v daňovém přiznání u správce daně.
Při opravě dlužné částky na dani nebo neoprávněně
vyplacené částky na daňovém bonusu (poprvé ale až chyby z ročního zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014) se bude rozlišovat, zda se jedná o
zavinění plátce daně nebo o zavinění poplatníka:
dlužnou částku vzniklou zaviněním plátce daně bude
možné srazit ze mzdy poplatníka, jen pokud neuplynuly 2 roky od konce
lhůty pro podání VDA za dané zdaňovací období (doposud pokud neuplynulo 12
měsíců od doby, kdy byla daň nesprávně sražena). Výslovně se stanoví, že takto
se může postupovat též při opravě nesprávně sražených záloh a opravě měsíčních
daňových bonusů v uplynulých letech u poplatníka, kterému roční zúčtování záloh
a daňového zvýhodnění za dané zdaňovací období provedeno nebylo, a to i v
případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání (zde
se vydá nové potvrzení o zdanitelných příjmech);
půjde-li o dlužnou částku vzniklou zavině ním
poplatníka, bude mít plátce daně dvě možnosti pro opravu, a to:
srazit po dohodě s poplatníkem celý dluh ze mzdy
poplatníka, a to pokud neuplynula u plátce daně lhůta pro stanovení daně
(případně též úrok z prodlení vztahující se k dlužné částce na dani nebo k
neoprávněné vyplacené částce na daňovém bonusu), nebo
oznámit tuto skutečnost svému místně příslušnému
správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy dluh zjistil, a
současně předložit správci daně doklady potřebné k vybrání rozdílu (v tomto
případě se příslušná částka, kterou plátce daně uvedl do vyúčtování za dané
zdaňovací období, nezmění a plátce daně nebude povinen podat dodatečné
vyúčtování). Uhradit dluh a povinnost podat daňové přiznání bude nově povinen
poplatník, který dluh zavinil (vč. úroku z prodlení). Nesplní-li ale plátce
daně tyto povinnosti, resp. nesplní-li je ve stanovené lhůtě, odpovědnost za
úhradu dluhu přechází na něj a bude povinen dlužnou částku uhradit.
Opravy chyb při vybírání srážkové daně z příjmů ze závislé
činnosti
Nově jsou upraveny v § 38d odst. 8 ZDP také lhůty, ve
kterých může plátce daně u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti dodatečně
provést opravy na dani vybírané srážkou zvláštní sazbou (vrátit přeplatek či
srazit nedoplatek). I zde se lhůta odvíjí od lhůty pro podání vyúčtování daně
vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických
osob za dané zdaňovací období. Přeplatek na dani lze vrátit po dobu 3 let od
lhůty pro podání vyúčtování (s výjimkou poplatníka, u něhož budou tyto příjmy
zahrnuty do daňového přiznání). Dlužnou částku má možnost plátce daně srazit ze
mzdy poplatníka po dobu 2 let od lhůty pro podání vyúčtování za dané zdaňovací
období.
Vrácení mzdy zdaněné v minulých zdaňovacích obdobích (k
§ 5 odst. 6)
V
§ 5 odst. 6 ZDP dochází ke
zpřesnění. Pokud poplatník vrací plátci daně příjem ze závislé činnosti
zdaněný v minulých letech a plátce o něj snižuje příjem poplatníka v běžném
roce, pak příjem za daný kalendářní měsíc může být snížen o vrácenou částku
pouze do výše, ve které byl příjem za tento měsíc poplatníkovi zúčtován. Tedy
při aplikaci tohoto ustanovení nelze jít do záporných hodnot.
NahoruLhůty pro předkládání průkazů ve mzdové účtárně
U nezdanitelných částek byla v
§ 38l odst. 1 písm.…