3.1.2
Změny v zákoně o DPH
RNDr. Ivan Brychta
V tomto textu zaměřeném na změny v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH), se budeme zabývat velkou novelou zákona o DPH, která byla přijata zákonem č. 461/2024 Sb. V závěru uvádíme i informace a sdělení, které byly zveřejněny k novinkám roku 2025 na webu Finanční správy ČR.
Nahoru1. Zákon č. 461/2024 Sb.
Na sklonku roku 2024 konečně vyšla ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná velká novela zákona o DPH, daná zákonem č. 461/2024 Sb. (dle sněmovního tisku 726).
Novela obsahuje 460 změnových bodů a 32 bodů přechodných ustanovení, a i když není prostor na detailní rozbor všech změn, je potřeba si některé novinky připomenout podrobněji. Většina změn platí od 1. 1. 2025, úpravy v oblasti staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení a úpravy v případě dodání nemovitých věcí budou platit od 1. 7. 2025. Od 1. 1. 2026 pak nabyde účinnosti již jen pár nevýznamných změn (úprava u finančních činností v § 54 ZDPH nebo u vývozu zboží v obchodním zavazadle), které však zmiňovat nebudeme.
NahoruPočítání obratu jinak
Zcela jinak je od 1. 1. 2025 řešeno sledování obratu pro účely povinné registrace k DPH. Obrat se již nesleduje za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ale vždy pouze v daném kalendářním roce. Ustanovení § 6 ZDPH předpokládá dvě hranice, které povedou k povinnému vzniku plátcovství DPH:
-
první hranici tvoří částka obratu v tuzemsku 2 000 000 Kč, která při překročení v průběhu roku osobě povinné k dani (OPD) nařizuje stát se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku, případně bude-li OPD chtít, může se na základě sdělení učiněnému správci daně stát plátcem již ode dne následujícího po překročení tohoto obratu,
-
druhou hranicí je částka 2 536 500 Kč (částka vychází z unijního limitu 100 000 EUR); dojde-li k jejímu překročení v průběhu roku, plátcem se OPD musí povinně stát následujícím dnem po překročení obratu.
Ještě připomeňme, že oproti dřívějšímu termínu pro podání přihlášky k registraci (do 15 kalendářních dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen obrat 2 000 000 Kč) se nově přihláška k registraci podává (v obou předchozích situacích) do 10 pracovních dní ode dne překročení některé ze zmíněných hranic. Ukažme si postup na příkladech.
Naposledy se obrat za bezprostředně předcházejících 12 měsíců počítal po skončení prosince 2024 (tj. za 01–12/2024); pokud byla hranice 2 000 000 Kč překročena, bylo třeba podat přihlášku k registraci do 15. 1. 2025 a OPD se stala plátcem od 1. 2. 2025.
Nechť obrat podnikatele v roce 2025 překročil 2 000 000 Kč v neděli 1. 6. 2025 (obrat zjištěn za období 1. 1.–1. 6. 2025). Podnikatel je povinen podat přihlášku k registraci do 13. 6. 2025 (tj. do 10 pracovních dnů od 1. 6. 2025). Plátcem DPH se stane:
-
od 2. 6. 2025 za předpokladu, že v přihlášce k registraci správci daně sdělí, že se chce plátcem stát již dnem následujícím po překročení obratu, anebo
-
od 1. 1. 2026, nerozhodne-li se pro postup podle předchozího bodu.
Nechť se OPD z předchozího příkladu rozhodne stát se plátcem až od 1. 1. 2026. Pokud ale např. 6. 7. 2025 jeho obrat v roce 2025 (za období 1. 1. – 6. 7. 2025) překročí 2 536 500 Kč, musí podat opět přihlášku k registraci, a to do 18. 7. 2025 (tj. do 10 pracovních dní od 6. 7.), a plátcem bude již od 7. 7. 2025 (tedy den po překročení vyššího obratu)!
V této souvislosti nás jistě napadne, jak to bude s vystavováním daňových dokladů v době, kdy podle zákona už plátcem DPH budeme, ale správce daně dosud nepřidělil DIČ. Odpověď je jednoduchá – novelizované znění § 29 odst. 3 ZDPH nově uvádí, že daňový doklad nemusí obsahovat mj. DIČ osoby, která uskutečňuje plnění, není-li jí přiděleno.
NahoruPřeshraniční režim pro malé podniky
Základním cílem přeshraničního režimu pro malé podniky je snížit administrativní zátěž tím, že takové podniky budou moci dosáhnout vyššího obratu, než je tomu nyní, aniž by se staly plátci DPH. Úprava se týká přeshraničních plnění poskytovaných osobám nepovinným k dani v jiných členských státech EU osobou povinnou k dani, která není tamním rezidentem.
Nová úprava byla zapracována do ustanovení §§ 109bb až 109bg ZDPH. Malý podnik se může přihlásit do tohoto režimu pro určitý členský stát EU, pokud splní následující podmínky:
-
je osobou povinnou k dani v tomto členském státu EU, ale nemá v něm sídlo,
-
obrat této osoby v EU v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 100 000 EUR; splnění této podmínky posuzuje správce daně členského státu, ve kterém má tato osoba sídlo ("stát usazení"),
-
obrat této osoby v členském státě, ve kterém chce využít nebo využívá režim pro malé podniky ("stát osvobození"), nepřesáhl za období stanovené tímto členským státem prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem; splnění této podmínky posuzuje správce daně státu osvobození, a
-
tato osoba splňuje další podmínky stanovené státem osvobození; tyto podmínky posuzuje správce daně státu osvobození sídlem v jiném členském státě.
Chce-li osoba povinná k dani využít tento režim, musí být před využitím registrovaná nebo jinak identifikovaná podle práva státu usazení. Do tuzemského ZDPH jsou tato pravidla daná novelou zabudována v následujících ustanoveních:
Slovenský podnikatel poskytl plnění s místem v ČR tuzemské osobě nepovinné k dani (např. vypracoval projekt na zateplení rodinného domku). Platí, že:
-
v roce 2024 by se slovenský podnikatel musel registrovat k DPH v ČR a v ČR také DPH odvést,
-
v roce 2025, pokud podnikatel splní podmínky malého podniku, tak:
- - není-li registrován do režimu pro malé podniky, bude postupovat stejně jako v roce 2024,
- - je-li registrován na Slovensku do režimu pro malé podniky v ČR, půjde o plnění osvobozené od DPH (bez nároku na odpočet DPH na vstupu).
Český podnikatel poskytl plnění s místem na Slovensku tamní osobě nepovinné k dani (např. opravil střechu rodinného domku v Čadci). Platí, že:
-
v roce 2024 by se český podnikatel musel registrovat k DPH na Slovensku a tam také DPH odvést,
-
v roce 2025, pokud podnikatel splní podmínky malého podniku, tak:
- - není-li registrován do režimu pro malé podniky, bude postupovat stejně jako v roce 2024,
- - je-li registrován v ČR do režimu pro malé podniky pro Slovensko, půjde o plnění osvobozené od DPH (bez nároku na odpočet DPH na vstupu).
-
Ustanovení §§ 109bp až 109bu ZDPH obsahují pravidla pro podávání oznámení v režimu pro malé podniky. Oznámení se podává kvůli kontrole, zda podnikatel nevypadne z režimu malých podniků překročením obratu v EU (100 000 EUR). Oznámení se podává čtvrtletně (do konce kalendářního měsíce následujícího, přičemž lhůta se neprodlužuje, i když poslední den připadá na sobotu, neděli nebo svátek), a to i v případě, kdy se neuskutečnilo žádné plnění. Součástí oznámení je celková výše uskutečněných plnění, oznamuje se i překročení obratu. Oznámení se podává elektronicky.
-
Doplňme, že je na každém podnikateli, zda si režim malých podniků zvolí či nikoliv. Pro každý členský stát EU se může rozhodnout individuálně (např. pro Polsko a Francii režim malých podniků využije, ale na Slovensku a v Itálii se jako plátce zaregistruje).
NahoruMísto plnění při poskytnutí vybraných služeb
Další změnou je nové vymezení místa plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, a to za situace, kdy je služba poskytnuta formou virtuální účasti (např. přes internetové připojení sledujeme fotbalový zápas, lekci angličtiny apod.). V případě poskytnutí služby virtuální účasti osobě povinné k dani již není místem plnění místo konání akce, ale postupuje se podle základního pravidla v § 9 odst. 1 ZDPH (tedy podle sídla příjemce). Tato úprava je ponechána v původním § 10b ZDPH.
Do nového § 10ba ZDPH byla přesunuta úprava pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani. V případě poskytnutí služby virtuální účasti osobě nepovinné k dani již není místem plnění místo konání akce, ale místo, kde má tato osoba nepovinná k dani své sídlo (je-li právnickou osobou) nebo místo pobytu (je-li fyzickou osobou).
NahoruDlouhodobý majetek vytvořený vlastní činnosti
Novela zrušila zvláštní úpravu týkající se postupu při uplatnění DPH na vstupu v případě pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností.
Dříve se postupovalo tak, že při pořizování takového majetku se uplatnil nárok na odpočet DPH v plné výši, i když se předpokládalo, že při jeho používání bude nutné odpočet krátit koeficientem. V okamžiku, kdy byl takový majetek uveden do stavu způsobilého užívání, vznikla podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH fikce dodání zboží a plátce tak musel odvést DPH z "aktuální ceny" podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH s použitím v daném okamžiku aktuální sazby DPH. A pak v průběhu užívání teprve z takto odvedené DPH uplatňoval odpočet DPH v krácené výši.
Důvodem pro navržené zrušení tohoto postupu je judikatura EU. Nový postup je ten, že se výše krátícího koeficientu při pořizování odhadne (u poměrného koeficientu) nebo použije v aktuální výši (u vypořádacího koeficientu) v okamžiku nárokování odpočtu. V kalendářním roce jeho pořízení nebo roce následujícím (viz ustanovení § 75 odst. 7 až 9 a § 76 odst. 10 ZDPH) se upraví podle aktuální hodnoty koeficientů dřívější odpočty (povinně jak v případě nižšího nároku, tak v případě nároku vyššího), a takto opravené odpočty se sledují pro účely pozdější úpravy odpočtu nebo vyrovnání…
