Zahájení podnikatelské činnosti a zdravotní pojištění

2023.18.2

Zahájení podnikatelské činnosti a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 18/2023

Z hlediska řešení zdravotního pojištění je pro pojištěnce ideální být zaměstnancem, protože veškeré zákonné povinnosti plní vůči příslušné zdravotní pojišťovně jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny a také sděluje a dokládá počátek nebo ukončení povinnosti státu platit za něj pojistné jako za "státního pojištěnce".

Naproti tomu občan, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí i ve zdravotním pojištění splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, kdy nedodržení některé z nich může být důvodem k uplatnění sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Které povinnosti čekají ve zdravotním pojištění na začínajícího podnikatele?

Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem "mít příjem" (uzavření nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a také ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Výjimka z minima neplatí, pokud pojištěnec podniká v režimu paušální daně. V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako v předcházejících letech, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Tato formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného anebo pouze formou doplatku – tehdy, nejsou-li zálohy placeny. Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

1. charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu se zaměstnáním tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů podnikající osoby,
2. pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh. To znamená, že v roce 2023 může platit zálohy nižší než 2 722 Kč (anebo neplatí žádné zálohy) za situace, kdy pro něj neplatí…