dnes je 6.10.2022

Input:

Účetní souvislosti splynutí

1.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.5.2.2
Účetní souvislosti splynutí

Ing. Jiří Řehák

Operace, které se provádí v rámci konečných účetních závěrek i sestavení zahajovací rozvahy, jsou obdobné jako u fúze sloučením. ČÚS č. 011 pro podnikatele se plně vztahuje i na postupy v rámci splynutí společností. Poněkud odlišný postup je v rámci stanovení nového ZK. Při sloučení se povinně přeceňuje ČOM zanikající (zanikajících) společností. Přecenění ČOM nástupnické společnosti se provádí jen z důvodu stanovení vhodného a opodstatněného výměnného poměru zanikajících obchodních podílů (akcií) za podíly na sloučeném ZK. Výsledky tohoto z hlediska ObchZ "nepovinného“ přecenění se do účetnictví nástupnické společnosti nepromítají.

Přecenění

Jinak je tomu při splynutí, všechny zanikající společnosti se jednak přeceňují znalcem vždy (a jiné do fúze nevstupují) a do zahajovací rozvahy proto vstupují přeceněné údaje všech společností. Na jednoduchém příkladu společnosti A a B, které nejsou vzájemně propojené, nedrží podíly na druhé společnosti, nemají vzájemné pohledávky a závazky, ukážeme rámec pro zvýšení ZK při sloučení (alternativně sloučení do A a do B) a při splynutí.

Součet VK (ČOM) je 800 a celý může být použit na ZK nově vzniklé společnosti po splynutí. To je zásadní rozdíl oproti sloučení, neboť ZK nástupnické společnosti se nemění a přírůstek je dán výměnným poměrem vycházejícím z poměru přeceněných ČOM. V případě sloučení do A mohl být ZK ve výši 266,7 (a celkový VK 700), v případě sloučení do B mohl být ZK 320 (a celkový VK 600). Tato omezení při splynutí nejsou. Záleží na rozhodnutí valných hromad, které budou schvalovat projekt fúze splynutím, jak v ní bude určeno, v jaké struktuře nástupnická společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikajících společností, které nejsou závazkem. Platí jediné omezení, že součet

Nahrávám...
Nahrávám...