9.5.2 Stravování zaměstnanců
Ing. Marcela Srněnská
Stravování zaměstnanců se vztahuje k povinnosti zaměstnavatele zakotvené v § 236 ZP. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Z uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel nemá povinnost svým zaměstnancům stravování zajišťovat či na něj přispívat, má jen povinnost zaměstnancům stravování umožnit. Přispívá-li zaměstnavatel na stravování zaměstnance, jde o dobrovolné plnění vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí. Forma příspěvku na stravování je v režii zaměstnavatele, který stanovuje jak formu či způsob zajištění stravování, tak podmínky poskytování příspěvku na stravování např. v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu.
Příspěvek na stravování
Zaměstnavatelé mají tři možnosti, jak svým zaměstnancům mohou z pohledu ZDP přispívat na stravování:
- zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě "stravenkových" karet či peněženek),
- v rámci stravování zajišťovaného provozováním vlastního stravovacího zařízení,
- poskytnutím peněžního příspěvku na stravování.
V ZDP jsou všechny možnosti obecně označovány jako "příspěvek na stravování".
Do konce roku 2023
Hodnota stravování, resp. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu (tj. i formou tzv. stravenek či elektronických stravovacích karet) představoval do konce roku 2023 na straně zaměstnance osvobozený příjem v plném rozsahu, tedy bez ohledu na jeho hodnotu, zdroj financování (např. fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond), poplatky za distribuci nebo na to, zda je zaměstnanci toto plnění poskytováno za úplatu, která je nižší než jeho nominální hodnota, nebo je poskytováno bezplatně. Ve vztahu k osvobození těchto příspěvků na stravování zaměstnance se tudíž postupovalo rozdílně než v případě peněžitého příspěvku na stravování, jehož osvobození je limitováno do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Tento přístup vytvářel prostor pro poskytování stravenek libovolné hodnoty dosahující řádově až stovek korun denně (tzv. manažerské stravenky), které byly od daně v plné výši osvobozeny.
Od roku 2024
Za účelem sjednocení tohoto přístupu se na straně zaměstnance od roku 2024 omezuje osvobození všech těchto příspěvků na stravování poskytovaných zaměstnavatelem 70% hranicí stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. V roce 2024 tak hodnota, která je osvobozena, činí 116,20 Kč (tj. 70 % ze 166 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). Částka převyšující tuto hranici je u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1. písm. d) ZDP.
Za zaměstnance je pro účely daní z příjmů podle § 6 odst. 2 ZDP považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tj. nejen zaměstnanec v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, ale také osoba s příjmy například v podobě funkčních požitků nebo odměny likvidátora či člena orgánu právnické osoby. Proto se nově vymezuje daňový režim osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku na stravování i pro takové zaměstnance, kteří sice vykonávají činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti, nicméně výkon této činnost není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem může být například zákoník práce [ § 78 odst. 1 písm. c) ZP ] nebo zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (§ 53 odst. 1).
Směnný provoz zaměstnance
V případě zaměstnance vykonávajícího práci rozvrženou na směny je plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování jak v nepeněžní, tak peněžité formě osvobozeno, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci bude moci být do stejné výše (tj. do výše 70 % horní hranice stravného) osvobozen pouze v případě, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny a zároveň délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle jiného právního předpisu (např. § 88 odst. 4 ZP), byla delší než 11 hodin. Takto bude oproti předchozím letům zajištěno, že osvobození podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP bude aplikovatelné i pro zaměstnance čerpající peněžitý příspěvek na stravování při delších pracovních směnách. Příspěvek na stravování nebude…
