dnes je 28.3.2024

Input:

Přerušení podnikání a zdravotní pojištění

27.7.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2021.15.3
Přerušení podnikání a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 15/2021

V ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zakotvena povinnost OSVČ oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení a ukončení podnikatelské činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

V životě podnikatele může nastat situace, kdy po zvážení okolností dočasně přestane vykonávat svoji podnikatelskou činnost, nicméně ji neukončí. Přerušení samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Nicméně pokud to OSVČ neudělá, bude nadále vedena v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.

Důsledky přerušení podnikání

Přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí příslušnou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

1) zaměstnání podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb.,

2) registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

3) placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů,

4) odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci "evropského prostoru" podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

(Poznámka: Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je řešena zaměstnáním).

Zaměstnání

Pojištěnec je z pohledu zdravotního pojištění považován za zaměstnance tehdy, splňuje-li podmínky uvedené v ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. To znamená, že v takovém případě není zaměstnáním například dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo příjem nedosahující na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč. Také platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Osoba, za kterou platí pojistné stát

Přeruší-li OSVČ své podnikání, pak je jednou z možností registrace v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, a to například jako uchazeč o zaměstnání. Pro doplnění uvádím, že s účinností od 1. 10. 2004 evidenci na Úřadě práce nebrání výkon zaměstnání za situace, kdy dosažený hrubý příjem (nikoli však na dohodu o provedení práce) není vyšší než polovina aktuální výše minimální mzdy. Další možností, jak získat evidenci ve "státní kategorii", je například zahájení studia, přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou, celodenní osobní a řádná péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (za podmínky, že taková osoba nemá žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti), péče o závislou osobu za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách a další.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Není-li pojištěnec veden u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, a ani není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění za podmínek dále uvedených, stává se ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Za takovou osobu se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem, nebo osobou samostatně výdělečně činnou, nebo osobou, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. V takovém případě je povinností pojištěnce

Nahrávám...
Nahrávám...