Oprava nemovitých věcí a korekce DPH
Ing. Jan Ambrož
Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná od 1. 4. 2019 s sebou přinesla několik zásadních novinek. Jednu z nich představuje povinné sledování vlivu významných oprav provedených na nemovitém majetku ve vztahu k nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Této novince je věnován následující text.
K dispozici máme čtyři odstavce nového § 78da ZDPH.
K řešení tak složitého daňového režimu použijeme další obecná ustanovení ZDPH, jak vyplývá z odstavce prvního § 78da, testuje se tzv. úprava odpočtu daně, tj. zavedené postupy podle § 78d zákona o DPH, na který se odvolává třetí odstavec.
Účetnictví
Pojem oprava není pro účely zákona o DPH blíže specifikován, proto respektujeme v souladu s odkazem v § 78da odst. 4 účetní předpisy, jak je dále vysvětleno.
Výklad
Pro pochopení testování významných oprav si musíme nejdříve připomenout v první kapitole, co rozumíme výše zmíněnou úpravou odpočtu daně a způsob provedení korekce. Ve druhé kapitole si vysvětlíme některé texty § 78da a přechodná ustanovení, ve třetí části si spojíme teorii s praxí.
Protože se jedná o přelomovou změnu v přístupu k přijatému zdanitelnému plnění – službě ve formě opravy nemovité věci, musíme počítat s tím, že praxe přinese řadu problémů, otazníků, na jejichž řešení se dodatečně bude hledat správný recept. S touto výhradou je vhodné interpretovat příklady uvedené v článku.
Nahoru 1. ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ
Tomuto tématu je věnován samostatný článek, pro náš výklad bude dostačující krátké shrnutí teoretických pravidel uvedených v § 78 a násl. zákona o DPH nazvaný Úprava odpočtu daně. Rozebereme si obecný princip (1.1), jednorázovou úpravu (1.2) a její výši (1.3).
Pokud si pořídíme dlouhodobý majetek, musíme v zákoně stanovené lhůtě testovat, jestli původní odpočet daně nepodléhá úpravě (dále ve výkladu „korekci”). Titulem pro tuto korekci jsou „změny v rozsahu použití…” předmětného dlouhodobého majetku.
Metodika (1)
Přehled obecných pravidel si shrneme v následující tabulce – čeho se úprava odpočtu daně týká.
Plus i mínus
Nahlédneme-li do § 78 odst. 4 zákona o DPH, potvrdíme si, že skutečně máme čtyři varianty hodnocení změny rozsahu použití, které mohou v konkrétních případech přinést:
- dodatečný odvod DPH, byť dříve oprávněně uplatněný, nebo
- naopak získáme navíc daň z přidané hodnoty na vstupu.
Teorii si jednoduše vysvětlíme na vzorových příkladech.
Příklad 1.
Firma NEMO si pořídila v roce 2018 nemovitou věc (budova „A”), kterou plánovala využívat pouze pro ekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně byl v souladu s § 72 a násl. zákona o DPH uplatněn ve 100% výši, jednalo se o 400 000 Kč.
V letošním roce došlo ke změně, část nemovité věci je pronajímána neplátci, jedná se o osvobozené plnění. Bude-li mít vypořádací koeficient DPH za kalendářní rok 2019 hodnotu 80 %, musí být v posledním zdaňovacím období provedena úprava odpočtu daně.
Částka je 1/10 ze zjištěného rozdílu, který je 20 %, vrací se daň z přidané hodnoty, a to 8 000 Kč (ze 40 000 Kč).
Příklad 2.
Ve druhém případě je situace opačná, neboť firma NEMO si pořídila v roce 2018 nemovitou věc („budova B”), kterou plánovala využívat pouze pro neekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně byl zakázán (jednalo se o částku 200 000 Kč). V roce 2019 došlo ke změně, poměrný koeficient je 50 %, a tak získá firma část daně z přidané hodnoty.
Opět se jedná o 1/10, rozdíl je 50 %, nárok je ve výši 10 000 Kč (z hodnoty 20 000 Kč).
Pro úpravu odpočtu daně u významných oprav aplikujeme pouze vybraná ustanovení § 78 a násl. zákona o DPH. Vrátíme-li se k metodice, výjimky jsou například následující:
-
lhůta je desetiletá, neboť řešíme významné opravy pouze u nemovitých věcí,
-
počítá se od kalendářního roku, ve kterém byla oprava dokončena,
-
v úvahu bereme též přechodná ustanovení (viz kapitola 2.3).
Nahoru 1.2 Vazba na § 78d
Zásadní specifikum pro tuto korekci je odkaz uvedený v § 78da zákona o DPH, a to na § 78d ZDPH. Jinými slovy, aplikujme v těchto případech úpravu odpočtu daně v situacích, kdy:
Následně postupujeme obdobně podle §§ 78 až 78c zákona o DPH. Korekce se ale provede:
Příklad 3.
Navážeme na první dva příklady. Změníme si zadání s tím, že:
-
v prvém případě došlo k prodeji, který byl osvobozeným plněním,
-
ve druhém se naopak jednalo při prodeji o zdanitelné plnění.
Pokud měsíční plátce DPH firma NEMO uskutečnila tyto transakce v srpnu 2019, za zdaňovací období vykáže ze svého pohledu dodatečně „plus” (budova „B”) a „mínus” (budova „A”).
Teorie § 78da ZDPH
K tomuto ustanovení, které je pro naše téma klíčové, si doplníme související pravidla v další tabulce.
Metodika (2)
Podle § 78da zákona o DPH, jsou-li naplněny parametry pro korekci, se uvádí „…podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně”, tj. podobná část textu jako v § 78 odst. 1 zákona o DPH („…podléhá úpravě…”).
Plus nebo mínus
Můžeme dovozovat, že se postupuje jako u metodiky (1), to znamená, že:
-
je povinností ji provést, je-li výsledkem dodatečný odvod DPH,
-
právem v případě „plusu” z pohledu plátce, resp. nebude sankcionován, nevyužije-li své výhody.
Je třeba na závěr tohoto výkladu zdůraznit rozdíl při testování technického zhodnocení a významných oprav. V prvém případě kontrolujeme průběžně změnu použití, u oprav provádíme korekci pouze jednorázově!
Plátce BYTY vlastní nemovitou věc, kterou pronajímá jako zdanitelné plnění. Od roku 2021 se mění podmínky v § 56a odst. 3 zákona o DPH pro právo zvolit zdanění – bude-li u tohoto nájemního vztahu povinná změna na plnění osvobozené bez nároku na odpočet daně:
-
musí se provést korekce v příslušném časovém testu,
-
ale významné opravy, provedené v letošním roce, se úprava z výše uvedeného důvodu netýká.
V § 78da odst. 3 zákona o DPH se jednoznačně stanoví způsob výpočtu konkrétní částky korekce. Použijeme hodnoty u původního nároku na odpočet daně ve vztahu k uskutečněnému plnění, které je „0” nebo „100”, podle
typu plnění. Testujeme dále počet let zbývajících do stanoveného desetiletého období.
Příklad 1.
Firma ALFA dokončila v srpnu 2019 opravu zahájenou v květnu 2019. Nemovitá věc není plně využívána pro ekonomickou činnost, z částky DPH na vstupu 200 000 Kč bylo nárokováno 70 %, tj. 140 000 Kč.
Pokud bude třeba v lednu 2020 předmětná nemovitost – zbývá devět let do konce časového testu (!), prodána jako:
-
Plnění osvobozené od daně, nárok je „nula”, proto se vrací 90 % z hodnoty 140 000 Kč, tj. 126 000 Kč.
-
Zdanitelné plnění, nárok je „sto”, a tak získáme dalších 40 000 Kč (180 000 – 140 000).
Korekce v jednom roce
Korekce se provádí také v aktuálním kalendářním roce, jestliže v něm došlo k dokončení opravy a též ke změně použití.
Příklad 2.
Představme si, že firma ALFA (měsíční plátce) dokončila v červenci 2019 opravu jiné budovy, u níž bylo uplatněno 100 % daně z přidané hodnoty na vstupu. Nemovitá věc byla v září 2019 prodána jako plnění osvobozené od daně. Vrací se celá částka DPH, i když byla správně původně uplatněná na vstupu.
Dlouhodobé opravy
Přeneseme se do budoucnosti, jak se projeví prodej nemovité věci třeba za několik let.
Příklad 3.
Další oprava, nepoměrně složitější, stále „jedna” (viz kapitola 3.1) bude probíhat v letech 2019 až 2021. Na kartě opravy se objeví různé hodnoty.
Vyúčtování rozumíme doplatek k původním zálohám. „Dokončeno” představuje rekapitulaci karty oprav.
Dojde-li v kalendářních letech 2021 až 2030 ke změně podle § 78da ZDPH, provede se korekce podle výše uvedených příkladů.
Nahoru 2. KOREKCE A VÝZNAMNÁ OPRAVA
Úprava odpočtu daně se týkala jen pořízení dlouhodobého majetku, v terminologii zákona, ale novinka cílí na korekce jiného typu přijatého zdanitelného plnění, kterým je služba!
Tato skutečně povede v praxi ke komplikacím, například k náročnému sledování v záznamní evidenci (3.1). Vysvětlíme si, jaký finanční limit platí pro významné opravy (2.1), co je opravou (2.2) a přechodná ustanovení novely (2.3). Navazující příklady naleznete ve shodně číslované třetí kapitole.
Nahoru 2.1 Významná oprava
Podle § 78da odst. 4 zákona o DPH je stanoven limit: „…hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.”
Zřejmě se jedná o nejslabší článek celé nové konstrukce úprav odpočtu daně u oprav, neboť splnit parametr „…k této opravě…” není vůbec jednoduché nebo jednoznačné.
Připomínáme, že podle § 100 a násl. zákona o DPH, je povinností v „Evidenci pro účely daně z přidané hodnoty” vést „…veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem…”.
V praxi bude rozumné vést kartu oprav od data zahájení prací, aby byly k dispozici potřebné údaje, budou-li splněny parametry významné opravy. Též pro opačné případy, které mohu být kontrolovány správou daní.
Nahoru 2.2 Co je opravou (a není technickým zhodnocením)?
Jak jsme se zmínili v úvodu článku, odvoláváme se na účetní předpisy, v tomto případě § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále „PVZÚ” nebo „Vyhláška”).
Definice opravy
Podle ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) PVZÚ je cílem oprav odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení majetku do předchozího nebo provozuschopného stavu.
Jedná se o velmi citlivé téma, neboť:
-
Pro daň z příjmů testujeme, co je či není technickým zhodnocením právě v kontrastu s výdaji vynaloženými na opravy, které jsou jednorázově daňově účinné.
-
U daně z přidané hodnoty je obdobná situace, protože je technické zhodnocení považováno také za dlouhodobý majetek (podléhající tudíž i korekcím).
Související problémy s pojmy „provozuschopný stav” nebo „údržba” si vysvětlíme v kapitole 3.2.
Daň z příjmů
V této více teoretické části si výklad doplníme o…