dnes je 6.10.2022

Input:

Opce

9.9.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Opce

Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Opce dávají svému majiteli právo, nikoliv povinnost, koupit nebo prodat podkladové aktivum za fixní cenu, která se nazývá realizační cena, do určitého data, které se nazývá datum expirace (splatnosti, vypršení).

Klasifikace

Základní členní je jednoznačné, rozlišujeme:

  • kupní opce (call); její majitel disponuje právem, nikoli však povinností, zakoupit v budoucnu určité aktivum za určitou, v současnosti dohodnutou, cenu,

  • prodejní opce (put); její majitel může, pochopitelně ovšem nemusí, v určitý časový okamžik v budoucnosti prodat aktivum, jež je předmětem tohoto kontraktu, za v současnosti dohodnutou cenu.

Rada
Dále se rozlišují opce z pohledu jejich uplatnění, hovoříme o opci:

  • evropské, majitel může tuto opci uplatnit pouze v okamžiku expirace,

  • americké, majitel může tuto opci uplatnit kdykoli do dne expirace,

  • bermudské, majitel může tuto opci uplatnit v jednom z několika předem stanovených termínů nebo ke dni expirace.

Podle závislosti spotové (tržní) ceny podkladového aktiva a realizační ceny opce je dělíme: na opce v penězích (in-the-money), opce na penězích (at-the-money), opce mimo peníze (out-of-the-money).

Základní opční pozice

Při nákupu kupní opce (long call) kupující za určitou prémii získává právo nakoupit v budoucnu za realizační cenu určité aktivum. Chce-li kupující na obchodu profitovat, potom musí běžná tržní cena aktiva být v okamžiku realizace kontraktu vyšší než realizační cena.

Prodáváme-li kupní opci (short call option), tak za určitou částku dáváme někomu záruku, že mu prodáme podkladové aktivum. Pokud cena aktiv klesne pod realizační cenu, realizujeme zisk. Protože v tomto případě opce ztrácí smysl (pro majitele je výhodnější nakoupit žádané aktivum přímo), a nebude tedy uplatněna, náš fixní zisk, o který nemůžeme přijít, je vyinkasovaná prémie (zmenšený zisk máme v případě, že obdržená prémie je pořád vyšší než rozdíl mezi cenou aktiv a realizační cenou). Pokud ale cena aktiv poroste a bude vyšší než realizační cena, ocitneme se ve ztrátě, a čím bude tento rozdíl větší, tím bude větší i naše ztráta.

Jestliže se nacházíme v pozici long put option, znamená to, že nakupujeme prodejní opci, za určitou odměnu získáváme právo prodat prodávajícímu podkladové aktivum. Chceme-li realizovat zisk, musíme doufat, že tržní cena aktiv klesne pod realizační cenu. Maximální zisk dosáhneme tehdy, pokud tržní cena aktiv klesne na nulu - můžeme prodat něco, co je v tu chvíli naprosto bezcenné, aktivum nemá žádnou hodnotu. Čím menší je takový rozdíl mezi cenami, tím menší je i náš zisk. A pokud se tyto ceny vyrovnají, tato opce již pro nás nemá žádnou cenu a odstoupíme od ní. Naše ztráta je tedy omezena pouze výší prémie.

V situaci, kdy prodáváme prodejní opce (short put), vypisovatel opce dává za inkasovanou prémii druhému subjektu záruku, že od něj v budoucnu odkoupí podkladové aktivum. Za předpokladu, že bude tržní cena aktiva v okamžiku realizace kontraktu vyšší než realizační cena kontraktu, potom majitel opci neuplatní a vypisovatel opce realizuje zisk ve výši opční prémie.

Oceňování opcí

Hodnoty opční prémie jsou ovlivňovány celou řadou, ať již kvantifikovatelných či nekvantifikovatelných (často psychologických) faktorů. Kromě těchto faktorů mají významný vliv na hodnotu opční prémie rovněž nejrůznější tržní faktory.

Existuje v zásadě šest klíčových kvantifikovatelných faktorů, které ovlivňují cenu opce neboli opční prémii. Jsou jimi: cena podkladového aktiva, realizační cena opce, doba expirace, bezriziková úroková míra, volatilita ceny podkladového aktiva, dividendy a štěpení akcií.

Účetní zobrazení

Základním legislativním rámcem pro účtování opcí v ČR jsou zákon o účetnictví, Vyhláška a pro podnikatele Český účetní standard č. 009.

Vyhláška

Vyhláška upravuje vykazování v oblasti zajišťovacího účetnictví.

Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad či finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady či výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

ČÚS

Derivátům je věnován ČÚS 9 - Deriváty, ve kterém se však příliš o technice účtování bohužel nedozvíme. Standard odkazuje na ČÚS pro banky a finanční instituce č. 110 - Deriváty, kde je tato problematika detailně upravena.

Rada
Podle Českého účetního standardu pro finanční instituce finanční nástroj (finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu) splňuje tyto podmínky:

  • jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové míry, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu atd.,

  • nevyžaduje počáteční čistou investici nebo vyžaduje malou počáteční čistou investici,

  • je smluven a vyrovnán k budoucímu datu, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.

Pro potřeby účetnictví členíme deriváty na zajišťovací deriváty a deriváty k obchodování.

Účtování

V rozvaze účtujeme od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu.

Opce se vykazují v reálných hodnotách vyjádřených v českých korunách. Je možné je vykazovat v cizí měně pouze za předpokladu splnění následujících podmínek: jde o úrokovou opci v cizí měně, účetní jednotka nepřeceňuje podrozvahové pohledávky a závazky z tohoto úrokového derivátu z titulu změn úrokových měr.

Podrozvahová evidence

Od okamžiku sjednání derivátu v podrozvahové evidenci účtujeme pohledávky a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového nástroje.

Základní schéma účtování opcí

Při účtování opcí rozlišujeme, v jaké pozici se subjekt nachází. Pakliže se účetní jednotka nachází v dlouhé pozici (tzn. nakupuje kupní či prodejní opce), potom opční operace účtuje na účtu Nakoupené opce.

Jako uplatnění opce na nákup DHM finančního majetku (viz výše účet 043) účtujeme také obdobně DNM, DHM, zásoby materiálu nebo zboží, krátkodobý finanční majetek.

Rada
Pakliže se účetní jednotka nachází v krátké pozici [tzn. vypisuje (prodává) kupní či prodejní opce], potom opční operace účtuje na účtu Prodané opce.

Rada
Mimo běžných účtů jsme použili účty:

376 - Nakoupené opce

377 - Prodané opce

567 - Náklady na derivátové operace

667 - Výnosy z derivátových operací

764 - Pohledávky z opcí

774 - Závazky z opcí

781 - Uspořádací účet

Příklad
Společnost KLABAČKA uzavřela s bankou TURBO opci na prodej 1 500 000 eur v kurzu 29,83 CZK/EUR. Opce byla sjednána 15. 10. 2006 a datum vypořádání bylo stanoveno na 15. 1. 2007.

V následující tabulce jsou uvedeny výše reálných hodnot opce a dále směnné kurzy:

Datum Reálná hodnota opce Směnný kurz 
15. 10. 2006 1 000 000 Kč 29,265 CZK/EUR 
31. 12. 2006 1 430 000 Kč 29,005 CZK/EUR 
15. 1. 2007 1 507 500 Kč 28,825 CZK/EUR 

Datum Text Částka MD D 
15. 10. 2006 Úhrada opční prémie 1 000 000 376 221 
15. 10. 2006 Pohledávka z nakoupené put opce (inkaso v korunách) 44 745 000 764 781 
15. 10. 2006 Závazek z nakoupené put opce (úhrada v eurech) 43 897 500 781 774 
31. 12. 2006 Přecenění opce na reálnou hodnotu 430 000 376 667 
31. 12. 2006 Přecenění podrozvahového závazku 390 000 774 781 
15. 1. 2007 Přecenění opce na reálnou hodnotu 77 500 376 667 
15. 1. 2007 Prodej v eurech, inkaso v korunách 44 745 000
43 237 500
1 507 500
 
221.CZK
x
x
 
x
221.EUR
376
 
15. 1. 2007 Odúčtování podrozvahové pohledávky 44 745 000 781 764 
15. 1. 2007 Odúčtování podrozvahového závazku 43 507 500 774 781 
Poznámka

Podrozvahová pohledávka - inkaso v Kč za prodej 1 500 000 eur v dohodnutém

Nahrávám...
Nahrávám...