2017.22.8
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje – judikát
Ing. Jiří Šperl
I tato problematika patří mezi oblasti, kde jsou spory o oprávněnosti a naplnění zákonných podmínek pro uplatnění odpočtu poměrně časté. Mimo spory, týkající se např. prokazování prvku novosti atd., vychází řada sporů i ze skutečnosti, že pro uplatnění odpočtu zákon stanoví řadu formálních náležitostí, které uplatnění odpočtu podmiňují. V daném případě se jednalo o prokázání okamžiku zpracování projektu výzkumu a vývoje. Správce daně odpočet neuznal jako oprávněný, odvolání bylo zamítnuto a stejně tak i žaloba proti němu.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 261/2016 - 20 ze dne 13. dubna 2017, publikovaného na www.nssoud.cz
NahoruZ rozsudku krajského soudu
V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že se nejprve zabýval žalobní námitkou, podle které projekt výzkumu a vývoje, který je podle § 34 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů") nutnou prerekvizitou odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 téhož zákona, byl zpracován a schválen před zahájením řešení výzkumu a vývoje, neboť na vyřešení této námitky je závislá relevance řešení námitek ostatních. Dospěl přitom k totožnému závěru jako správní orgány, že žalobce neprokázal zpracování a odsouhlasení projektu výzkumu a vývoje před samotným zahájením prací na výzkumu a vývoji.
Dalšími žalobními námitkami se krajský soud již nezabýval. Jejich vyhodnocení totiž nemohlo na rozhodnutí soudu ničeho změnit.
NahoruZ kasační stížnosti
Krajský soud se stejně jako správní orgány soustředil výhradně na formální stránku věci. Pouze na základě nepřímých indicií, ze kterých při hodnocení vycházel krajský soud, nelze dospět k tomu, že projekt výzkumu a vývoje byl sepsán až po zahájení prací na výzkumu. Naopak tyto nepřímé indicie umožňují logický výklad potvrzující verzi stěžovatele, tj. že projekt výzkumu a vývoje byl zpracován před zahájením řešení výzkumu a vývoje. Název NELA se v projektu výzkumu a vývoje vyskytuje od 31. 1. 2010. Prodlevu mezi prvním uvedením názvu NELA v projektu výzkumu a vývoje ze dne 31. 1. 2010 a používáním v dalších dokumentech lze logicky vysvětlit tím, že konečný název musela schválit obchodní společnost Austin Detonator Assembly, s. r. o.
Stěžovatel dále namítal, že se krajský soud v návaznosti na nesprávný závěr o datu zpracování projektu výzkumu a vývoje nezabýval ostatními žalobními námitkami.
NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Kasační stížnost není důvodná.
NahoruZ odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu
S ohledem na výhodnost možnosti odpočtu nákladů na výzkum a vývoj předepisuje zákon o daních z příjmů řadu materiálních a formálních podmínek, jejichž splnění je nutné k odpočtu nákladů od základu daně. Jednou z nich je vypracování a předložení formalizovaného…
