dnes je 26.4.2024

Input:

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje - judikát

20.10.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2017.22.8
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje – judikát

Ing. Jiří Šperl

VYŠLO V ČÍSLE 22/2017

I tato problematika patří mezi oblasti, kde jsou spory o oprávněnosti a naplnění zákonných podmínek pro uplatnění odpočtu poměrně časté. Mimo spory, týkající se např. prokazování prvku novosti atd., vychází řada sporů i ze skutečnosti, že pro uplatnění odpočtu zákon stanoví řadu formálních náležitostí, které uplatnění odpočtu podmiňují. V daném případě se jednalo o prokázání okamžiku zpracování projektu výzkumu a vývoje. Správce daně odpočet neuznal jako oprávněný, odvolání bylo zamítnuto a stejně tak i žaloba proti němu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 261/2016 - 20 ze dne 13. dubna 2017, publikovaného na www.nssoud.cz

Z rozsudku krajského soudu

V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že se nejprve zabýval žalobní námitkou, podle které projekt výzkumu a vývoje, který je podle § 34 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů") nutnou prerekvizitou odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 téhož zákona, byl zpracován a schválen před zahájením řešení výzkumu a vývoje, neboť na vyřešení této námitky je závislá relevance řešení námitek ostatních. Dospěl přitom k totožnému závěru jako správní orgány, že žalobce neprokázal zpracování a odsouhlasení projektu výzkumu a vývoje před samotným zahájením prací na výzkumu a vývoji.

Dalšími žalobními námitkami se krajský soud již nezabýval. Jejich vyhodnocení totiž nemohlo na rozhodnutí soudu ničeho změnit.

Z kasační stížnosti

Krajský soud se stejně jako správní orgány soustředil výhradně na formální stránku věci. Pouze na základě nepřímých indicií, ze kterých při hodnocení vycházel krajský soud, nelze dospět k tomu, že projekt výzkumu a vývoje byl sepsán až po zahájení prací na výzkumu. Naopak tyto nepřímé indicie umožňují logický výklad potvrzující verzi stěžovatele, tj. že projekt výzkumu a vývoje byl zpracován před zahájením řešení výzkumu a vývoje. Název NELA se v projektu výzkumu a vývoje vyskytuje od 31. 1. 2010. Prodlevu mezi prvním uvedením názvu NELA v projektu výzkumu a vývoje ze dne 31. 1. 2010 a používáním v dalších dokumentech lze logicky vysvětlit tím, že konečný název musela schválit obchodní společnost Austin Detonator Assembly, s. r. o.

Stěžovatel dále namítal, že se krajský soud v návaznosti na nesprávný závěr o datu zpracování projektu výzkumu a vývoje nezabýval ostatními žalobními námitkami.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Kasační stížnost není důvodná.

Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu

S ohledem na výhodnost možnosti odpočtu nákladů na výzkum a vývoj předepisuje zákon o daních z příjmů řadu materiálních a formálních podmínek, jejichž splnění je nutné k odpočtu

Nahrávám...
Nahrávám...