Informace ke změně výše limitu úhrnné částky úroků.
Povinnost k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro daný rok (dále jen ZDP).
Podle § 38g ZDP,
- je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a neučinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, má jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
- Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
- dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
- Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP), který využije postup podle § 36 odst. 8 ZDP.
- Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 daňového řádu, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně mu bylo vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění.
Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem.
Lhůty pro podání daňového přiznání
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2019 je do 1. 4. 2020.
Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle předchozího odstavce. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.
Lhůta pro podání daňového přiznání v případě, že poplatník zemře
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele = poplatníka, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.
Tiskopis daňového přiznání
Tiskopis daňového přiznání lze vyzvednout na finančním úřadu – územním pracovišti nebo vyhledat a vytisknout na webových stránkách Finanční správy nebo na Daňovém portálu.
Jak se podává daňové přiznání
Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy (podle § 71 daňového řádu) podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu nebo nepodepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, a to za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí v aplikaci „Daňový portál“ nebo na webových stránkách Finanční správy ČR.
Upozorňujeme, že podle § 72 odst. 4 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vyjmenovaná podání (mj. také daňové přiznání) učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Kde se podává daňové přiznání
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na finanční úřad – územní pracoviště místně příslušné poplatníkovi.
Vyhledávání územního pracoviště
Místní příslušnost
Místní příslušnost správce daně se řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.
Rezident ČR
Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pokud je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, posuzuje se rezidentství poplatníka podle příslušného článku této smlouvy. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Nerezident ČR
Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 ZDP), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouva. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále je za nerezidenta považována osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení (v takovém případě se jedná o nerezidenta i v případě, že se ve smyslu § 2 odst. 4 ZDP na území ČR zdržuje obvykle).
Daňová povinnost
Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Daň lze zaplatit
- bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví,
- v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti,
- v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.
Daň se platí na číslo účtu, které má tvar předčíslí-matrika/kód banky.
Předčíslí pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je 721.
Matrika závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu, viz Bankovní účty finančních úřadů.
Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB), tzn. daň z příjmů fyzických osob 721-matrika/0710.
Variabilní symbol je rodné číslo poplatníka. Konstantní symbol je v případě bezhotovostní úhrady 1148.
Podrobněji k placení daní na stránce Placení daní.
Splatnost daně
Daňový kalendář
Předmět daně z příjmů fyzických osob
Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 ZDP jsou:
- příjmy ze závislé činnosti § 6 ZDP,
- příjmy ze samostatné činnosti § 7 ZDP,
- příjmy z kapitálového majetku § 8 ZDP,
- příjmy z nájmu § 9 ZDP,
- ostatní příjmy § 10 ZDP.
Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
Nezdanitelné části základu daně
Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:
- bezúplatná plnění (dary),
- úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
- příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
- pojistné na soukromé životní pojištění,
- členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
- úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Podrobněji viz Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019.
Slevy na dani
Poplatníkům se daň vypočtená za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka.
Poplatník může uplatnit snížení daně podle písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi (manželce) přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Příjmy, které se do příjmu manžela nezahrnují (úplný výčet):
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči, sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
- státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet):
- veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
- všechny druhy důchodů,
- dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné),
- náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
- podpora v nezaměstnanosti.
Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.
c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo…
