Poplatník daně a obecné dotazy, základ daně z neočekávaných příjmů, závazné posouzení, zálohy na daň z neočekávaných zisků
Poplatník daně a obecné dotazy (zdaňovací období, daňové přiznání apod.)
- Pokud poplatník daně z příjmů právnických osob naplní podmínky pro poplatníka dle § 17c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), musí se k dani z neočekávaných zisků registrovat a pokud ano, pak do kdy?
Pro daň z neočekávaných zisků nepředpokládá zákon speciální registrační povinnost a registrační řízení.
- Pokud poplatník naplní pro zdaňovací období kalendářního roku 2023 podmínky poplatníka daně z neočekávaných zisků dle § 17c zákona o daních z příjmů, je poplatníkem této daně po celou dobu uplatnění daně z neočekávaných zisků?
Ne. Skutečnost, zda je poplatník daně z příjmů právnických osob také poplatníkem daně z neočekávaných zisků, se posuzuje za každé zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, samostatně. Uvedené vyplývá z podmínky uvedené v § 17c odst. 1 zákona o daních z příjmů, která je koncipována tak, že se rozhodné příjmy ve výši alespoň 50 mil Kč posuzují za každé zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, zvlášť.
- Jak bude posuzována skupina, která má mateřskou společnost reportující v zahraničí? Bude se na tuto skupinu vztahovat daň z neočekávaných zisků? Pokud ano, budou se do rozhodných příjmů započítávat pouze výnosy z české společnosti, případně i zahraničích společností z titulu výnosů zdaňovaných v České republice?
Úhrn rozhodných příjmů se dle § 17c odst. 3 zákona o daních z příjmů počítá za všechny členy skupiny, včetně situace, kdy je mateřská společnost v zahraničí. Přitom v souladu s § 17c odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů se rozhodnými příjmy rozumí tuzemský příjem z rozhodných činností, definovaný jako příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem. Lze tedy shrnout, že v případě skupiny se zahraniční mateřskou společností budou do rozhodných příjmů započítány příjmy české společnosti (s výjimkou zahraničních příjmů, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí) i příjmy zahraniční společnosti zdaňované v ČR.
- Činnost právnické osoby spočívá v provozování zásobníku plynu a je podřazena pod kód 52.1 – Skladování uvedený v klasifikaci NACE. Licence vydaná ERÚ je vystavena na činnost provozování podzemního zásobníku. Znamená to tedy, že příjmy ze skladování plynu nejsou příjmy z rozhodných činností dle § 17c zákona o daních z příjmů? Pokud by však provozovatel zásobníku plyn ve svém vlastnictví prodal, pak by realizoval příjmy z činnosti 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky, která již mezi rozhodné činnosti patří?
Ano, mezi rozhodné příjmy spadají pouze příjmy z činností vyjmenovaných v § 17c odst. 6 zákona o daních z příjmů, tj. v tomto případě příjmy z činností spadající pod kód 46.71.3.
- Co se započítává se do úhrnu příjmů z rozhodných činností? Jde například i o situaci, kdy pronajímatel přeúčtovává energie na své nájemce. Pokud budou tyto částky účtovány do výnosů, budou se započítávat do rozhodných příjmů, i když v tomto případě poplatník de facto není v pozici dodavatele plynu či elektřiny?
Pokud pronajímatel není dodavatelem elektřiny či plynu, tj. pouze poskytuje službu spočívající v zařízení dodávky elektřiny nebo plynu pro nájemce, nenaplní tyto příjmy definici příjmů z rozhodné činnosti podle § 17c odst. 6 zákona o daních z příjmů.
- Jaké je pro daň z neočekávaných zisků stanoveno zdaňovací období? Vzhledem k období uplatnění daně podle § 20ba odst. 3 zákona o daních z příjmů se domníváme, že je to kalendářní rok
Období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků je sice definováno kalendářními roky 2023 až 2025, ale základ daně se určuje jak za zdaňovací období, tak za období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění této daně. To jinými slovy znamená, že na daň z neočekávaných zisků se vztahují stejná ustanovení o zdaňovacím období (§ 21a zákona o daních z příjmů) a obdobích, za která se podává daňové přiznání (§ 38ma zákona o daních z příjmů), jako na daň z příjmů právnických osob, a to v celém rozsahu, tedy nikoliv pouze kalendářní rok podle § 21a písm. a) zákona o daních z příjmů. Poplatník daně z neočekávaných zisků, který má účetní a zdaňovací období hospodářský rok, tak bude podávat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za hospodářský rok podle § 21a písm. b) zákona o daních z příjmů (např. od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023), avšak základ daně z neočekávaných zisků bude konstruovat pouze za poměrnou část, která spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, tedy od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023.
- V jaké lhůtě se podává daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků a musí poplatník podat daňové přiznání i když vykáže daň ve výši nula?
Daň z neočekávaných zisků je podkategorií daně z příjmů právnických osob a, i když zákonná úprava pro tuto daň určuje „zvláštní“ základ daně se speciální sazbou daně, který se nesčítá s „obecnou“ daní z příjmů a stanovuje se samostatně, jedná se stále o daň z příjmů právnických osob a v ostatním se použijí ustanovení o dani z příjmů právnických osob. Z uvedeného pak vyplývá, že daňové přiznání za zdaňovací období se podává ve lhůtě podle obecné právní úpravy § 136 daňového řádu. Pro daňová přiznání za období, za která se podává daňové přiznání, se lhůta odvozuje od § 38ma odst. 2 zákona o daních z příjmů.
Pokud je poplatník daně z příjmů právnických osob poplatníkem daně z neočekávaných zisků, má podle § 38m zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků vždy, tedy i v případě, kdy je vykázána daň ve výši nula.
- Bude tiskopis daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků pro účely elektronického podání k dispozici na daňovém portále v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)?
Finanční správa předpokládá integraci formulářových podání (daňové přiznání, oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně) ve vztahu k dani z neočekávaných zisků do aplikace EPO. Ve vztahu k povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky odkazujeme na zveřejněnou metodiku k elektronickému podávání při správě daní.
- Jaká je sazba daně pro daň z neočekávaných zisků a je možné vypočtenou daň snížit o slevy dle zákona o daních z příjmů?
Podle § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů činí sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků 60 %. Podle stejného ustanovení pak na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani, a to ani v případě, že sleva nebude v plné výši vyčerpána jako sleva na dani z příjmů právnických osob z obecného základu daně.
- Bude poplatník daně z příjmů právnických osob, který je současně poplatníkem daně z neočekávaných zisků, aplikovat na příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků postup podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů? Tedy částky, které již byly zdaněny podle zákona o daních z příjmů daní z neočekávaných zisků, nezahrne do „obecného“ základu daně?
Aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů, které je promítnutím obecného pravidla, že každý příjem se zdaňuje u jednoho poplatníka pouze jednou, výslovně vylučuje poslední věta ustanovení § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů, která uvádí „O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.“ Důvodová zpráva blíže vysvětluje, že: „Daň z mimořádných zisků je však postavena na principu, že příjmy, které jsou na základě výpočtu základu daně z mimořádných zisků do něho zahrnuty a tedy zdaněny daní z mimořádných zisků, podléhají zdanění nad rámec zdanění v obecném základu daně podle § 23. To ostatně vyplývá i z konstrukce základu daně z neočekávaných zisků, který se spočítá na základě obecného základu daně za dané zdaňovací období, tedy je nutné nejdříve spočítat obecný základ daně a poté teprve základ daně z neočekávaných zisků. K žádné zpětné úpravě obecného základu daně na základě toho, že některé příjmy jsou zahrnuty i do základu daně z neočekávaných zisků, už potom nedochází.“
- Je u poplatníka daně z příjmů právnických osob daň z neočekávaných zisků daňově uznatelný náklad?
Zaplacenou daň z neočekávaných zisků nelze na základě § 25 odst. 1 písm. s) uznat jako daňový náklad poplatníka, neboť se jedná o daň z příjmů právnických osob.
- Bude správcem daně z neočekávaných zisků Specializovaný finanční úřad i v situaci, kdy místní příslušnost správce daně je pro správu daně z příjmů právnických osob poplatníka daně z příjmů právnických osob podle § 17 zákona o daních z příjmů určena podle § 13 odst. 1 písm. b) daňového řádu, tj. dle sídla právnické osoby?
Podle § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů bude správcem daně z neočekávaných zisků Specializovaný finanční úřad, a to bez výjimky. Je-li to však účelné lze z podnětu správce daně nebo na žádost daňového subjektu delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného místně příslušného správce daně. Uvedené pak znamená, že není vyloučena delegace správy daně z příjmů právnických osob ve smyslu § 18 daňové řádu na Specializovaný finanční úřad.
Základ daně z neočekávaných zisků
- Může jeden poplatník daně z neočekávaných zisků přesouvat průměr upravených srovnávacích základů daně k vícero poplatníkům v rámci jedné skupiny podniků s neočekávanými zisky?
Ano. Budou-li pro každou jednu dvojici poplatníků naplněny podmínky stanovené v § 20bd zákona o daních z příjmů, pak lze od jednoho poplatníka realizovat přesun průměru upravených srovnávacích základů daně směrem k vícero poplatníkům daně z neočekávaných zisků v rámci jedné skupiny.
- Může jeden poplatník daně z neočekávaných zisků být „příjemcem“ přesunutého průměru upravených srovnávacích základů daně od vícero poplatníků z jedné skupiny podniků s neočekávanými zisky?
Ano. Budou-li pro každou jednu dvojici poplatníků naplněny podmínky stanovené v § 20bd zákona o daních z příjmů, pak lze k jednomu poplatníkovi daně z neočekávaných zisků realizovat přesun průměru upravených srovnávacích základů daně od vícero poplatníků daně z neočekávaných zisků v rámci jedné skupiny.
- Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně je podle § 20bd odst. 7 zákona o daních z příjmů formulářovým podáním. Bude tento formulář pro účely elektronického podání k dispozici na daňovém portále v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)?
Finanční správa předpokládá integraci formulářových podání (daňové přiznání, oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně) ve vztahu k dani z neočekávaných zisků do aplikace EPO. Ve vztahu k povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky odkazujeme na zveřejněnou metodiku k elektronickému podávání při správě daní.
- Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů může podat pouze zastupující poplatník. Je povinnost skupiny podniků s neočekávanými zisky oznámit správci daně tohoto zastupujícího poplatníka?
Zákon o daních z příjmů nenormuje povinnost oznamovat tzv. zastupujícího poplatníka správci daně. Stejně tak není stanoven způsob, jakým o zastupujícím poplatníkovi skupina podniků s neočekávanými zisky rozhoduje. Doporučujeme však takový dokument zaslat správci daně zároveň s oznámením.
- Poplatník daně z neočekávaných zisků byl ve zdaňovacím období roku 2023 součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky pouze po část zdaňovacího období, a to od 1. ledna 2023 do 16. dubna 2023. V daňovém tvrzení k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2023 poplatník uvede na řádku 220 základ daně (jeho součástí nebyly příjmy ze zdrojů v zahraničí) ve výši 273 750 000 Kč. Jak poplatník stanoví srovnávaný základ daně za zdaňovací období roku 2023?
Z ustanovení § 20bb odst. 4 zákona o daních z příjmů vyplývá, že pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období, nepovažuje se u něj za srovnávaný základ daně jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období, po kterou není součástí této skupiny. Poplatník nebyl členem skupiny v období od 17. dubna 2023 do 31. prosince 2023, tj. 259 dní. Poměrná část srovnávaného základu daně se stanoví…
