Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává pro účely důchodu nejvýše v rozsahu tří let.
„Lidé se mylně domnívají, že pro důchod se automaticky započítává celá doba jejich evidence coby uchazeče o zaměstnání na úřadu práce,“ podotkl Michal Ztratil, ředitel ostravské OSSZ.
Starší lidé mnohdy zvažují, zda nezaměstnanost neřešit odchodem do předčasného starobního důchodu. Tuto možnost také konzultují s odborníky OSSZ.
Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Je-li člověk dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se mu z doby, kdy žádnou z podpor nepobíral, maximálně tři roky. Ty se zjišťují zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Ze zákona dále platí, že pokud byl člověk registrovaný na ÚP před dosažením věku 55 let, lze mu z této doby pro důchod započítat maximálně jeden rok, kdy nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Přitom doba vedení v evidenci ÚP je tzv. náhradní dobou pojištění a pro výši důchodu se podle zákona krátí na 80 %.
Klienti se pracovníků OSSZ často ptají i na to, zda se jim do důchodu může započíst doba, kdy pracovali „na černo“, pokud na ni mají svědecké prohlášení. „Práci „na černo“ v žádném případě nelze zohlednit pro výpočet důchodu, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění,“ zdůraznil Michal Ztratil. Debata se věnovala dobám důchodového pojištění. Mezi lidmi se někdy traduje, že „když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji prostě nezapočítá do důchodu“. Není tomu tak. Pokud lidem „chybí“ zaměstnání v evidenci, je na…