2023.7.2
Daňové řešení příspěvků na stravování zaměstnanců v roce 2023
Ing. Ivan Macháček
Daňově zvýhodněné stravování může zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat ve třech formách:
-
zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení,
-
zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek),
-
poskytování peněžitého příspěvku na stravování.
Přitom zákon o daních z příjmů stanoví dva daňové hodnotové limity příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců:
-
limit osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (stravenkový paušál);
-
limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování zaměstnanců poskytovaného jako nepeněžní plnění.
Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (§ 176 odst. 1 ZP, zákoníku práce).
NahoruVývoj stravného při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (2021–2023)
Výše stravného poskytovaného zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí v letech 2021 až 2023:
NahoruStravenky a stravenkový paušál – daňové řešení u zaměstnance
Výše nominální hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci není nijak omezena, vždy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka poskytována zaměstnancům. Může dojít i k situaci, že stravenka je zaměstnancům poskytována zcela bezplatně. Rovněž tak výše poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců není zákonem nijak omezena. Přitom rozhodování o způsobu použití poskytnuté stravenky a poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele zohledněného ve mzdě zaměstnance je výlučně na zaměstnanci.
Na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny:
1) Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a rovněž tak výše poskytnutého nepeněžního plnění zaměstnavatele, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma.
V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, anebo je poskytuje bezplatně, pak na straně zaměstnanců je nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na stravování osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti v plné výši.
2) Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 ZP), při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Pro rok 2023 činí na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 153 Kč, takže v roce 2023 je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 153 Kč za jednu směnu, tedy 107,10 Kč.
Část poskytnutého peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnance jeho zdanitelným příjmem, který rovněž vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Pokyn GFŘ č. D-59 (s účinností od 1. 1. 2023 nahrazuje dosavadní pokyn D-22) obsahuje stanovisko k aplikaci § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Uvádí se zde:
-
§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance, hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu. V případě peněžitého příspěvku se však jedná o příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance do limitu 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.
-
Podmínky pro posouzení příspěvku na stravování (nepeněžního nebo peněžitého) jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) na straně zaměstnavatele v dalších souvislostech jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona.
-
V případě směny delší než 11 hodin, lze osvobodit od daně peněžitý příspěvek na stravování maximálně do limitu 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.
-
U pracovníků vykonávajících práci na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti, lze posuzovat peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený, pokud mají zaměstnavatelem stanovenou směnu v souladu se zákoníkem práce. Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřeny například dva pracovněprávní vztahy (pracovní smlouvu a dohodu o práci konané mimo pracovní poměr) a jsou k oběma poměrům stanovené směny, posuzuje se peněžitý příspěvek na stravování ke každé směně samostatně.
-
Při splnění podmínky stanovené směny, lze peněžitý příspěvek na stravování osvobodit od daně i jednatelům společností s ručením omezeným a uvolněným zastupitelům.
-
Z daňového pohledu má zaměstnavatel možnost volby zajištění stravování, ale každý zaměstnanec může v daňově zvýhodněném režimu čerpat současně za jednu směnu jen jednu z forem dohodnutou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou vnitřním předpisem zaměstnavatele. Nic však nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Zde bude záležet jen na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jaká forma bude finálně dohodnuta.
-
Některé nepodnikatelské subjekty – například organizační složky státu a příspěvkové organizace mají možnosti variability omezeny speciálními zákony.
-
Podmínkou pro osvobození peněžitého příspěvku na stravování od daně není odpracování celé stanovené směny.
NahoruStravenky a stravenkový paušál – daňové řešení u zaměstnavatele
Na základě znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP se za daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele na stravování zaměstnanců považují výdaje (náklady) vynaložené na:
1) provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin;
2) příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, přičemž se u zaměstnavatele za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů považuje i poskytování stravenek.
Pro rok 2023 činí na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 153 Kč, takže v roce 2023 je u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem) výše příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnanci až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % z částky 153 Kč, tedy 107,10 Kč. Část poskytnutého nepeněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).
3) peněžitý příspěvek na stravování, přičemž daňově uznatelným je celá výše poskytnutého peněžitého příspěvku zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho stravování.
Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžitý – stravenkový paušál) lze u zaměstnavatele uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle § 88 odst. 4 ZP, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v…