dnes je 20.10.2019
Input:

§ 76 ZDPH Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši

16.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.76
§ 76 ZDPH Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení ZDPH

§ 51 – Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

§ 72 až § 75 – Odpočet daně

§ 77 až § 79 – Odpočet daně

Vztah k dalším souvisejícím předpisům

Směrnice Rady 2006/112/ES, čl. 173 – 175

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Ustanovení § 76 stanoví způsob krácení nároku na odpočet daně, které plátci ukládá ustanovení § 72 odst. 6 zákona.

K § 76 odst. 1

V odst. 1 jsou stanoveny podmínky, za nichž je plátce povinen krátit nárok na odpočet daně. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci ekonomických činností současně pro plnění s nárokem na odpočet daně i osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, může uplatnit odpočet daně pouze v krácené výši.

K § 76 odst. 2

Odpočet daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění použitého pro ekonomickou činnost s nárokem i bez nároku na odpočet daně a koeficientu. V průběhu kalendářního roku používá plátce pro krácení koeficient, který vychází z údajů minulého kalendářního roku nebo je stanoven odhadem (viz odst. 6) a za poslední zdaňovací období kalendářního roku provede vypořádání (viz odst. 7 až 10).

Pokud plátce používá přijaté zdanitelné plnění současně nejen pro ekonomickou činnost s nárokem i bez nároku na odpočet daně, ale i pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, vypočítá z daně na vstupu nejprve poměrnou část odpočtu podle § 75, která přísluší k ekonomické činnosti. Tento výpočet provede samostatně (mimo daňové přiznání k DPH) a vypočtenou poměrnou část odpočtu zahrne do údajů týkajících se kráceného odpočtu na daňovém přiznání (ř. 40 až 46, pravý sloupec daňového přiznání k DPH) a dále krátí koeficientem dle § 76 (ř. 52 daňového přiznání k DPH).

K § 76 odst. 3

V odst. 3 je stanoven postup při výpočtu koeficientu, tento výpočet se použije pro výpočet koeficientu pro vypořádání odpočtu za kalendářní rok. Koeficient se vypočte jako procentní podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet a ve jmenovateli součet částek za veškerá plnění, která jsou předmětem daně (s výjimkami uvedenými níže), včetně plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.

Do výpočtu se zahrnují také částky úplat, z nichž plátci vznikla povinnost přiznat daň anebo přiznat uskutečnění plnění. Do výpočtu se však nezahrnují plnění uvedená v § 76 odst. 4 (viz níže).

Do výpočtu se zahrnují i částky za plnění s místem plnění mimo tuzemsko, nezahrnují se však plnění, která vůbec nejsou předmětem DPH, jako např. přijaté částky náhrady škody, přijaté podíly na zisku a další.

Ačkoli při stanoveném postupu výpočtu dle odst. 3 vypočítaný koeficient vyjde jako desetinné číslo (např. 0,95), vyjadřuje se v procentech, jak vyplývá z odst. 3 a 5, např. 0 % nebo 100 %.

Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.

Praktický návod k výpočtu koeficientu je uveden také v pokynech k vyplnění daňového přiznání k DPH, kde jsou přímo uvedeny konkrétní řádky daňového přiznání, které se do výpočtu zahrnují (ř. 53, levý sloupec, vypořádací koeficient).

K § 76 odst. 4

V odst. 4 jsou uvedena plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koeficientu. Nezapočítávají se:

  • částky za prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro své ekonomické činnosti (např. prodej motorových vozidel), pokud je však prodej dlouhodobého majetku nedílnou součástí ekonomické činnosti plátce, pak se do koeficientu zahrnují (např. u leasingových společností prodej pronajatého dlouhodobého majetku),

  • částky za poskytnutí finančních služeb a dodání vybrané nemovité věci nebo nájem vybrané nemovité věci, které jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně (viz níže),

  • základ daně dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, z jehož uvedení do stavu způsobilého k užívání byl plátce povinen přiznat daň dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona.

Do výpočtu koeficientu se tedy nezapočítává prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro svou ekonomickou činnost, tj. hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku vymezeného v § 26 až § 32a zákona o daních z příjmů a prodej pozemků, pokud se nejedná o součást běžné ekonomické činnosti plátce.

Dále se nezapočítávají částky za finanční služby a dodání vybrané nemovité věci nebo nájem vybrané nemovité věci, pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně (tyto činnosti se nezahrnují osvobozené ani zdanitelné).

K otázce, které finanční činnosti jsou příležitostné a nezahrnují se do výpočtu koeficientu, existuje judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU). V případech C-306/94 (Regie dauphinoise) a zejména C-77/01 (EDM) SDEU konstatoval, že příležitostné finanční činnosti jsou takové, které zahrnují jen omezené využití přijatých zdanitelných plnění na vstupu. Výše příjmů z finanční činnosti může být dle SDEU indikací, zda se jedná o příležitostnou finanční činnost či nikoli, ale nepostačuje sama o sobě k určení, zda se jedná o činnost příležitostnou (viz také zápis Koordinačního výboru KDP ze dne 31. 5. 2006). Současně se nesmí jednat o činnosti, které jsou nutným pokračováním či součástí jiné ekonomické činnosti. Může se tedy jednat např. o výnosy z příležitostných vkladů, úroky z příležitostných půjček a jiné výnosy z finančních instrumentů, k jejichž dosažení plátce nespotřebovává žádná přijatá zdanitelná plnění nebo je spotřebovává jen v omezené míře ve srovnání s ostatními svými činnostmi, a které nejsou nedílnou součástí či pokračováním jiné ekonomické činnosti.

Pokud plátce krátí odpočet daně podle § 75 (z toho důvodu, že část přijatých zdanitelných plnění používá i pro účely nesouvisející s ekonomickou činností) a současně i podle § 76 (protože v rámci ekonomické činnosti uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně i osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, např. obce, které mají výkony veřejné správy i činnosti zdanitelné s nárokem na odpočet daně, např. dodání vody, i osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, např. pronájem bytů), pak se nejprve vyčlení z přijatých zdanitelných plnění to, co nesouvisí s ekonomickou činností a pro účely krácení odpočtu daně podle § 76 se použije částka odpočtu daně již krácená podle § 75, tj. jen ta přijatá