dnes je 12.6.2025

Input:

§ 38e ZDP Zajištění daně

16.2.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

3.1.3.9.44
§ 38e ZDP Zajištění daně

Jaroslava Pfeilerová, Ing. Pavel Kyselák

Úplné znění

Ustanovení související k § 38e ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 2 – Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
    • - § 17 – Poplatníci daně z příjmů právnických osob
    • - § 22 – Zdroj příjmů
    • - § 36 – Zvláštní sazba daně
    • - § 37 – Mezinárodní smlouvy
    • - § 38c – Plátce daně
    • - § 38d – Daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
    • - § 38s – Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň ...

Komentář k § 38e ZDP

Ke specifikům zdaňování příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky patří i povinnosti plátců daně, mezi které se řadí i povinnost srazit zajištění daně dle ustanovení § 38e ZDP. Zajištění daně zde představuje zvláštní formu zabezpečení splnění daňové povinnosti, neboť u příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území ČR existuje reálné nebezpečí, že poplatník svou daňovou povinnost v ČR nesplní. Vykonatelnost rozhodnutí tuzemských finančních úřadů v zahraničí není možná, kromě případů, které umožňují uzavřené mezinárodní smlouvy.

Druhy příjmů

Povinnost plátce daně srazit zajištění daně přichází v úvahu zejména u následujících druhů zdanitelných příjmů daňových nerezidentů v ČR, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně:

  1. příjmy stálých provozoven [§ 22 odst. 1 písm. a) ZDP] – jde pouze o ty příjmy stálé provozovny, z nichž není daň vybírána srážkou,
  2. příjmy z prodeje nemovitých věcí, umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených – § 22 odst. 1 písm. d) ZDP,
  3. příjmy z užívání nemovitých věcí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí), umístěných na území ČR – § 22 odst. 1 písm. e) ZDP,
  4. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, neuvedených pod písmenem h), majetkových práv registrovaných na území ČR – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 7,
  5. výživné a důchody – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 9,
  6. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 10
  7. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 11,
  8. příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území ČR – § 22 odst. 1 písm. h) ZDP,
  9. příjmy z prodeje obchodního závodu umístěného na území ČR – § 22 odst. 1 písm. i) ZDP.

Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

Povinnost plátce daně srazit zajištění daně u uvedených druhů příjmů zahraničních subjektů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP přichází v úvahu u tzv. bezesmluvních států (kromě Lichtenštejnska). Při řešení otázky, zda jde o zdanitelný příjem daňového nerezidenta ze smluvního státu, je nutné vždy vzít v úvahu příslušnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.

Za situace, kdy citované příjmy dosahuje zahraniční subjekt, který je daňovým rezidentem státu, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, a tato smlouva neumožňuje příslušný příjem v ČR zdanit, jde tedy o nezdanitelný příjem v ČR a plátce daně tak není povinen provádět zajištění daně (například příjem ruské firmy z prodeje podílu na tuzemské společnosti s ručením omezeným).

Poplatníci daně

Do množiny daňových nerezidentů, tedy poplatníků podle ustanovení § 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP, u kterých přichází v úvahu zajištění daně podle ustanovení § 38e odst. 1 a odst. 2 ZDP, nepatří daňoví rezidenti členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

"Nezajišťování daně" se tedy vztahuje na daňové rezidenty těchto stávajících členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spolková republika Německo, Španělsko a Švédsko. Povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 1 až 3 ZDP se také nevztahuje na daňové rezidenty států, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Evropský hospodářský prostor spojuje prostor EU se státy Evropského sdružení volného obchodu. Jde o oblast volného obchodu s průmyslovými výrobky a vztahuje se na všechny státy EU a tři zmíněné státy.

Zcela běžné zajištění daně (viz výše) se i nadále bude uplatňovat z hlediska očekávané četnosti vzájemných vztahů a vzhledem k hospodářské návaznosti mezi ČR a příslušnými státy například vůči daňovým rezidentům těchto smluvních států: Ukrajina, Rusko, USA, Kanada, Austrálie, Čína.

Na základě rozhodnutí britských voličů v referendu, které se konalo 23. června 2016, bylo ukončeno členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. Ve vazbě na tuto skutečnost je od 1. ledna 2021 na Spojené království pohlíženo jako na třetí zemi a z toho důvodu je nutné provádět ze zdanitelných příjmů daňových rezidentů Spojeného království provádět zajištění daně.

Příklad

Stálá provozovna ukrajinské právnické osoby, umístěná na území ČR, poskytla české společnosti sjednané služby. K úhradě smluvené částky došlo dne 19. března 2020, kdy česká společnost také zaúčtovala závazek. Při výplatě zároveň nastala české společnosti povinnost srazit zajištění daně ve výši 10 % podle ustanovení § 38e odst. 2 písm. b) ZDP.

Příklad

Firma se sídlem ve Vaduzu (daňový rezident Lichtenštejnska) prodává daňovému rezidentovi ČR – fyzické osobě svůj podíl na společnosti s ručením omezeným se sídlem na území ČR. Příjem lichtenštejnské společnosti je v ČR zdanitelný podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP. Českému plátci daně však nevzniká povinnost zajištění daně podle ustanovení § 38e odst. 2 ZDP.

V některých informačních zdrojích bylo bohužel v množině států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, uváděno i Švýcarsko. Švýcarsko však mezi státy, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, nepatří a tudíž, pokud daňový rezident Švýcarska dosahuje na území České republiky příjmy, které se považují podle tuzemského ZDP za příjmy ze zdrojů na území ČR a zároveň tyto příjmy umožňuje smlouva se Švýcarskem zdanit, potom v příslušných případech vzniká plátci daně povinnost zajištění daně tak, jak ji uvádí ustanovení § 38e ZDP. Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/1996 Sb.

Závěrem této části je nutné zdůraznit, že i když plátcům daně odpadá povinnost zajištění daně u zdanitelných příjmů ze zdrojů na území ČR (podle tuzemského zákona i podle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to u daňových rezidentů členských států Evropské unie (§ 38e odst. 1 až 3 ZDP) a u daňových rezidentů států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (§ 38e odst. 1 až 3 ZDP), mají tito jmenovaní poplatníci v daném případě povinnost podat daňové přiznání jako poplatníci podle § 2 odst. 3 ZDP a dále podle § 17 odst. 4 ZDP v návaznosti na další ustanovení ZDP a DŘ.

Sazby zajištění daně

ZDP stanoví základní sazbu zajištění daně u zdanitelných příjmů daňových nerezidentů ve výši 10 %. Sazba ve výši 1 % se týká příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením. Výjimku představují příjem společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, u nichž se sazba podle § 38e odst. 3 ZDP stanoví pro fyzické osoby podle § 16 ZDP a pro právnické osoby podle § 21 ZDP. Základnou pro zajištění daně je v tomto případě základ daně v. o. s. nebo k. s. připadajícího na společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s. Částka zajištění daně se

Nahrávám...
Nahrávám...