§ 35 ZDP Sleva na dani

Komentář k § 35 odst. 1 ZDP

Slevu na dani (snížení daně) podle komentovaného ustanovení mohou uplatnit poplatníci daně z příjmů, a to jak fyzické osoby (§ 2 ZDP), tak právnické osoby (§ 17 ZDP).

Sleva lze uplatnit za v komentovaném ustanovení uvedená zdaňovací období nebo za jejich část, za kterou se podává daňové přiznání. Charakteristickým rysem těchto období je skutečnost, že spadající pouze do jednoho kalendářního roku. Pak lze k určení slevy použít algoritmus uvedený v § 35 odst. 2 ZDP.

Slevu na dani v některých dalších případech zdaňovacích období nebo období, za které se podává přiznání, kdy začátek a konec jsou v jiném kalendářním roku, řeší pro právnické osoby postup uvedený § 35 odst. 3 ZDP.

Nemožnost použít slevu na snížení tzv. samostatného základu daně (§ 20b ZDP) je zakotvena v § 35 odst. 5 ZDP.

Zdravotně postižené osoby vymezuje § 67 ZZ, přičemž:

• těžší postižení je vázáno na to, že jsou fyzické osoby orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni,

• ostatní postižení je vázáno na prvním nebo druhý stupeň.

Za osoby zdravotně postižené (nikoliv těžce) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Blíže viz též § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení.

Pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se aplikuje algoritmus uvedený v § 35 odst. 2 ZDP (v případě, že dané období nepřesáhne kalendářní rok) nebo v § 35 odst. 3 ZDP (v některých z ostatní případů).

U společníka veřejné obchodní společnosti (viz § 95 ZOK – definice, § 112 ZOK – rozdělování zisku a ztráty) a komplementáře komanditní společnosti (viz § 118 ZOK – definice, § 126 ZOK – rozdělování zisků a ztráty) vycházíme z poměru rozdělení základu daně, viz ustanovení:

• - pro společníka veřejné obchodní společnosti v § 7 odst. 4 ZDP (je-li společník fyzickou osobou) a § 20 odst. 5 ZDP (je-li osobou právnickou),
• - pro komplementáře komanditní společnosti v § 7 odst. 5 ZDP (je-li společník fyzickou osobou) a § 20 odst. 6 ZDP (je-li osobou právnickou).

Postup při zjištění výše slevy se objevuje rovněž každoročně v pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob (formulář je označený jako MFin 5404/1). Pro fyzické osoby je příklad na výpočet částky slev na dani vydáván dokonce jako samostatný formulář (označený MFin 5405c).

Komentář k § 35 odst. 2 ZDP

Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců podle komentovaného ustanovení se použije pouze pro zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které nepřekročí kalendářní rok. V případě období, kdy začátek a konec spadají do dvou různých kalendářních roků, využijeme ustanovení § 35 odst. 3 ZDP.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců můžeme charakterizovat vzorcem:

celkem hodiny odpracované vybranými pracovníky / roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance

V čitateli zlomku uvedeme odpracované hodiny:

• zaměstnanci se zdravotním postižením (mimo těch, kteří mají těžší zdravotní postižení) při výpočtu slevy podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP,

• zaměstnanci s těžším zdravotním postižením při výpočtu slevy uvedené v § 35 odst. 1 písm. b) ZDP.

Ustanovení o pracovní době upravuje § 81, § 83 a § 84 ZP pro rovnoměrné rozvržení pracovní doby, § 85 ZP pro pružné rozvržení, a také § 86 a 87 ZP pro konta pracovní doby.

Komentované ustanovení vyjmenovává, co se do odpracovaných hodin nezahrnuje a co nepočítá za pracovní poměr.

Při výpočtu uvažujeme pouze pracovníky konající práci v pracovním poměru podle zákoníku práce (§ 3 ZP). Pracovníci na základě dohody o pracovní činnosti (§ 76 ZP) a dohody o provedení práce (§ 75 ZP) se neuvažují. Neuvažujeme ani další osoby jako jednatel, členy statutárních orgánů apod., které sice jsou podle § 6 odst. 2 ZDP pro účely daní z příjmů označeny též jako zaměstnanci, a to z prostého důvodu, že nemají stanoveno rozvržení pracovní doby tak, jak to požaduje komentované ustanovení.

Ve jmenovateli je roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, který se určí podle zaměstnance u daného zaměstnavatele pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou v souladu se zákoníkem práce (v současnosti nejvýše 40 hodin týdně).

Výsledek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle § 146 odst. 3 DŘ matematicky.