dnes je 28.3.2024

Input:

Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti

7.2.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti

RNDr. Josef Novák, CSc., Ing. Jan Ambrož

V tomto textu se věnujeme podmínkám výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a uvádíme konkrétní příklady. Ve výkladu navazujeme na komplex článků týkajících se problematiky závislé činnosti.

Právní úprava

Právní úprava

Základní postupy týkající se výpočtu záloh a jejího odvodu do státního rozpočtu naleznete v § 38h ZDP. Problematika solidární daně je uvedena v § 38ha ZDP.

S tímto tématem úzce souvisí další ustanovení zákona o daních z příjmů, například týkající se slev na dani (§ 35ba), daňového zvýhodnění (§ 35c), zvláštní sazby daně, tj. srážková daň (§ 36), záloh na daň z příjmů (§ 38a), ročního zúčtování záloh (§ 38ch), prokazování – Prohlášení a jiné (§ 38k, § 38l).

Pokyn D-22

V tomto publikovaném sdělení daňové správy není k dispozici názor k § 38h ZDP, ale přesto doporučujeme mu věnovat pozornost, protože obsahuje poznámky k jiným výše uvedeným paragrafům. Například k § 38k ZDP týkající se Prohlášení poplatníka, což ovlivní i zálohy – viz dále část 2.1.2.

Novely

Na několika místech uvádíme informace k novelám zákona o daních z příjmů, jedná se zpravidla o zpřesnění původního textu.

Výklad

Úvodní první kapitola je teoretická a vysvětlíme si zásady pro stanovení dílčího daňového základu podle § 6 ZDP, následují procesní pravidla ve druhé kapitole a v závěrečné třetí naleznete vzorový příklad pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc leden 2019.

1. ZÁLOHY A DAŇ Z PŘÍJMŮ Z § 6 ZDP

Jedná se o běžné zálohy srážené plátcem daně, zaměstnavatelem, pravidelně měsíčně podle ustanovení § 38h (1.1). Rozebereme si vliv zahraničních příjmů (1.2) a si vazby na další daňové základy poplatníka daně z příjmů fyzických osob (1.3). Zálohy se za zdaňovací období fyzické osoby, kterým je kalendářní rok, "vyúčtují" (1.4).

1.1 Zálohy a příjmy ze závislé činnosti

Pro výpočet zálohy je klíčová hodnota základu daně, jinými slovy dílčí základ daně z příjmů poplatníka ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (1.1.1), ale význam má též solidární daň (1.1.2).

1.1.1 Základ pro výpočet zálohy

Podle § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů jde o "úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období".

Pozor!
Výše uvedené tvrzení není zcela přesné, neboť do tohoto základu se nepočítá:

  • zdanitelný příjem podléhající srážkové dani, tj. je vybírána srážka sazbou daně podle § 36 ZDP,

  • příjmy, které nejsou předmětem daně,

což potvrzují následující příklady.

Příklad
Příklad 1.1

Pan Jan Nováček od svého zaměstnavatele obdržel v lednu 2019 běžnou mzdu (viz třetí kapitola), ale také náhrady cestovních výdajů a finanční příspěvek na pracovní oděv. Do základny pro výpočet záloh se zařadí jen běžná mzda, neboť zbývající dva příjmy nejsou předmětem daně podle § 6 odst. 7 ZDP.

Příklad
Příklad 1.2

Manželka pana Nováčka, paní Jana, měla za leden 2019 příjmy od jednoho plátce na základě dohody o provedení práce, která podléhala srážkové dani – nikoliv zálohám podle § 38h ZDP.

Osvobozené příjmy

Do základu pro výpočet záloh se nezařazují také příjmy osvobozené od daně. Pro závislou činnost je nabízí zákon o daních z příjmů v ustanovení § 6 odst. 9.

Pozor!
Tyto osvobozené příjmy musí být uvedeny i ve mzdovém listě zaměstnance.

Příklad
Příklad 1.3

Pan Nováček v měsíci lednu obdržel od svého zaměstnavatele nepeněžní plnění (příjem), a to ve formě poměrně nového příspěvku na tištěné knihy podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 4. zákona o daních z příjmů. Tento osvobozený příjem není součástí základu pro výpočet jeho měsíční zálohy.

Rada
Výhodám, které představují mimo jiné příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, se věnuje článek Benefity.

Zákonné pojistné

Naopak, ve srovnání s předchozími tituly, je základ daně pro výpočet záloh zvýšen o zákonné pojistné, resp. podle ZDP "...povinné pojistné".

Příklad
Příklad 1.4

Pan Nováček by mohl být překvapen, jak velkou zálohu mu zaměstnavatel strhl z lednové výplaty, kdyby si neuvědomil, že se k jeho "hrubé mzdě" připočte i zákonné pojistné – viz třetí kapitola.

1.1.2. Solidární daň

Vznikne-li poplatníkovi povinnost solidární daně, základ pro zálohu se zvyšuje, neboť to stanoví § 38h ZDP: 7% daň.

Následně se u zálohy zvýší daňové zatížení o sedm procentních bodů, a to z kladného rozdílu mezi:

  • příjmy zahrnovanými do základu (viz výše), a

  • 4násobkem průměrné mzdy, tato částka vychází z nařízení vlády.

Pozor!
Od 1. ledna 2019 proto nastává zvýšení o solidární daň u částky nad 130 796 Kč za kalendářní rok.

1.2 Zahraniční příjmy

U těchto příjmů musíme vzít v úvahu existence smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále "Smlouva"), resp. jejich existenci.

Pozor!
Vymezení dílčího základu daně u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky je provedeno v § 6 odst. 13 ZDP, a to jinak než u ostatních druhů příjmů.

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky s výjimkou příjmů, které nejsou u zaměstnance předmětem daně, příjmy osvobozené od daně a dále příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně v rámci samostatného základu daně navýšené o 34 % částky odpovídající povinnému pojistnému.

Není Smlouva

Jde-li o příjem ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, upraven:

  • zvýšený o povinné pojistné a

  • snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

Je Smlouva

Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předcházejícím daňovém období.

Rada
Doplňujeme, že se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

1.3 Jiné zálohy na daň z příjmů fyzických osob

Je třeba odlišovat zálohy měsíční u příjmů ze závislé činnosti od záloh souvisejících s dalšími daňovými základy, tj. stanovené podle § 38a zákona o daních z příjmů. Na druhé straně výše dílčího základu daně z příjmů z § 6, tj. ze závislé činnosti, může výrazně ovlivnit tyto "jiné zálohy".

Pozor!
Podle ustanovení § 38a odst. 5 ZDP se upraví hodnota jiných záloh podle poměru dílčího daňového základu z § 6 k celkovému základu daně podle následující tabulky.

Dílčí daňový základ § 6 Korekce jiných záloh 
50 % a více  Neplatí se zálohy  
15 % a více, méně než 50 %  Zálohy v poloviční výši  
Méně než 15 %  Ve standardní výši  

Rada
To znamená, že při podání daňových přiznání fyzickými osobami za kalendářní rok 2018 je třeba zkontrolovat, jestli vypočtené zálohy podle § 38a odst. 2 až 4 není možné redukovat podle výše uvedených kritérií.

1.4 "Vyúčtování" záloh

Titulek není přesný, nicméně za kalendářní rok může a nemusí proběhnout "vyúčtování záloh".

Rada
Nejlépe formou ročního zúčtování záloh, jak je podrobně vysvětleno v samostatném článku, neboť se případný zjištěný nedoplatek nehradí.

Daňové přiznání

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může mít povinnost podat daňové přiznání, jestliže mu vznikne přeplatek, je třeba, aby učinil úkon a na tiskopise požádal o vrácení přeplatku na dani.

2. PROCESNÍ PRAVIDLA

V úvodu zdůrazňujeme, že u záloh se pro jejich posuzování jedná o "daň", spravuje se tak podle daňového řádu.

Dále si vysvětlíme procesní povinnosti a práva poplatníka – význam Prohlášení (2.1), důležité jsou administrativní úkony a s tím spojené formuláře (2.2). Povinnosti plátce rozebíráme v části 2.3.

2.1 Právo poplatníka

Je pouze na fyzické osobě, jestli podepíše u svého zaměstnavatele Prohlášení, či nikoliv (2.1.1). Na druhé straně, jak potvrzují následující příklady, toto rozhodnutí výrazně ovlivní výši vypočtené zálohy (2.1.2).

2.1.1 Prohlášení

Krátce si připomeneme, co rozumíme Prohlášením, a to podle § 38k odst. 5 zákona o daních z příjmů. Tímto dokumentem zaměstnanec dokládá plátci, jaké podmínky pro něj platí při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Pozor!
Obsah Prohlášení, které poplatník odevzdává nejpozději do 15. února za bezprostředně následující zdaňovací období – nebylo-li již předáno, musí obsahovat mimo jiné následující údaje:

  • že má nárok na slevu na dani z titulu vyživované manželky (vyživovaného manžela) a dalších podle § 35ba ZDP,

  • podklady k daňovému zvýhodnění podle § 35c ZDP,

Nahrávám...
Nahrávám...