dnes je 19.1.2022

Input:

Žádosti o kompenzační bonus bonusové období od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021

7.1.2022, Zdroj: Finanční správa

Tyto pokyny k vyplnění žádosti o přiznání kompenzace některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení, jsou návodem k vyplnění formuláře "Žádost o kompenzační bonus"; pro bonusové období od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021 podle zákona č. 519/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2022. Žádost lze podat do 1. 3. 2022.

Formulář „Žádost o kompenzační bonus“ není povinným tiskopisem; žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu lze učinit i v jiném formátu a struktuře při splnění zákonných náležitostí podání ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), pokud bude obsahovat veškeré náležitosti podle zákona o kompenzačním bonusu. Formulář žádosti lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus za ty kalendářní dny v rámci bonusového období od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021, za které Vám skutečně vznikl nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu. Žádost lze podat do 1. 3. 2022.

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout ze tří možných titulů – z titulu osoby samostatně výdělečně činné, z titulu společníka společnosti s ručením omezeným a/nebo z titulu osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pro každý z těchto titulů jsou stanovena specifická zákonná kritéria, jejichž splněním je podmíněn vznik nároku na kompenzační bonus. Pokud nesplňujete kritéria alespoň jednoho z uvedených titulů, nevzniká Vám nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu.

Formulář žádosti je uzpůsoben pro podání žádosti o kompenzační bonus z kteréhokoliv z těchto titulů (případně i z více titulů současně, pokud Vám nárok na kompenzační bonus vznikl z několika těchto titulů), přitom žádost lze podat (podle toho, za kolik kalendářních dnů v bonusovém období Vám vznikl nárok na kompenzační bonus) za všechny dny bonusového období, případně za dílčí část/části bonusového období. Pokud je dílčích částí bonusového období, za které je žádost podávána, vícero, lze formulář upravit (např. jeho vytisknutím a dopsáním textu rukou) podle počtu dílčích částí bonusového období.

1. PODÁNÍ ŽÁDOSTI O KOMPENZAČNÍ BONUS Z TITULU OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ:

Kompenzační bonus z titulu osoby samostatně výdělečně činné je určen daňovým subjektům podle § 2 zákona o kompenzačním bonusu, tedy osobám samostatně výdělečně činným, na které dopadá předmět kompenzačního bonusu dle § 6 zákona o kompenzačním bonusu, kterým je výkon samostatné výdělečné činnosti v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost byla významně dotčena. Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než dopadem opatření dle § 1 zákona o kompenzačním bonusu nebo péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou/izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě subjektu kompenzačního bonusu.

Osoba samostatně výdělečně činná musí pro přiznání kompenzačního bonusu splnit další zákonné podmínky, a to zejména:

  • byla osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění ke dni 22. listopadu 2021 nebo
  • je osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po dni 22. listopadu 2020
  • nesmí být v bonusovém období nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. Pro první bonusové období je srovnávaným obdobím měsíc prosinec 2021. Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci

  • rozhodného období (1. 6. 2021 – 31. 10. 2021), nebo
  • období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost v rozhodném období z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

Pozor: V případě, kdy se subjekt kompenzačního bonusu podle § 2 zákona o kompenzačním bonusu stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího období určeného podle § 8 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.

Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li určit dle výše uvedeného jako srovnávací období 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní dny, ve kterých byla činnost osoby samostatně výdělečně činné přerušena.

V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa/izolace osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění, se za významně dotčenou považuje samostatná výdělečná činnost této osoby vždy.

Zahrnutí činnosti/činností do předmětu kompenzačního bonusu je podmíněno tím, že z jedné nebo více těchto činností pocházela ve srovnávacím období převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů z činnosti osoby samostatně výdělečně činné (posuzují se pouze příjmy ze závislé činnosti, tj. ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, tj. podnikání a nájmu).

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za jeden kalendářní den pouze jednou, bez ohledu na počet významně dotčených činností a na to, z kolika titulů je o kompenzační bonus za tento kalendářní den žádáno.

2. PODÁNÍ ŽÁDOSTI O KOMPENZAČNÍ BONUS Z TITULU SPOLEČNÍKA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM:

Kompenzační bonus z titulu společníka společnosti s ručením omezením (dále též „společnost“ nebo „s.r.o.“) je určen daňovým subjektům podle § 3 zákona o kompenzačním bonusu, tedy společníkům společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má buď

  • nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami, nebo
  • pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny.

Společník musí pro přiznání kompenzačního bonusu splnit další zákonné podmínky, a to zejména:

  • musí být společníkem také k datu 22. 11. 2021,
  • musí být k datu 22. 11. 2021 rezidentem ČR nebo
  • nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů
  • nesmí být v bonusovém období nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou dle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

Dalšími podmínkami pro přiznání kompenzačního bonusu ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným jsou, že společnost:

  • nesmí být v bonusovém období v úpadku nebo v likvidaci a nesmí být nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
  • musí mít alespoň za jedno z 2 skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období obrat (dle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví) vyšší než 120 000,- Kč, nebo předpokládat (v případě společnosti, která ještě neukončila první zdaňovací období daně z příjmů právnických osob) dosažení obratu v částce vyšší než 120 000,- Kč,
  • musí být k 22. 11. 2021 rezidentem státu EU/EHP.

Pro přiznání kompenzačního bonusu za jednotlivé kalendářní dny uvedené v žádosti o kompenzační bonus je nezbytné, aby byl výkon činnosti s.r.o., na níž dopadá předmět kompenzačního bonusu dle § 6 zákona o kompenzačním bonusu, v kalendářním dni / kalendářních dnech, za který/které je z titulu společníka společnosti s ručením omezeným kompenzační bonus nárokován, významně dotčen. Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než dopadem opatření dle § 1 zákona o kompenzačním bonusu nebo péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 nebo nařízenou karanténou/izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě subjektu kompenzačního bonusu. Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. Pro první bonusové období je srovnávaným obdobím prosinec 2021.

Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci

  • rozhodného období (1. 6. 2021 – 31. 10. 2021), nebo
  • období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost v rozhodném období z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

Pozor: V případě, kdy společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu podle § 3 zákona o kompenzačním bonusu společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího období určeného podle § 8 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala.

Součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li dle výše uvedeného stanovit jako srovnávací období celé 3 kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa/izolace společníka společnosti s ručením omezeným, který je účasten nemocenského pojištění, se za významně dotčenou vždy považuje činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.

Zahrnutí činnosti/činností do předmětu kompenzačního bonusu je podmíněno tím, že z jedné nebo více těchto činností bezprostředně pocházela ve srovnávacím období převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů společnosti a zároveň se i z pohledu společníka jednalo z těchto činností o převažující příjem (u společníka se posuzují pouze příjmy odpovídající velikostí jeho podílu ve společnosti a dále příjmy ze závislé činnosti, tj. ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, tj. podnikání a z nájmu).

Nárok na kompenzační bonus má každý společník splňující zákonem definované podmínky. Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za každý kalendářní den bonusového období pouze jednou, bez ohledu na počet významně dotčených činností a dále bez ohledu na to, z kolika titulů je o kompenzační bonus za tento kalendářní den žádáno, či v kolika společnostech s ručením omezeným je žadatel o kompenzační bonus společníkem.

3. PODÁNÍ ŽÁDOSTI O KOMPENZAČNÍ BONUS Z TITULU OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ PRÁCI NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRÁCI KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR:

Kompenzační bonus z titulu osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr je určen daňovým subjektům podle § 4 zákona o kompenzačním bonusu - tedy fyzickým osobám, které:

  • v rámci rozhodného období (tedy v období od 1. 6. 2021 do 31. 10. 2021, případně v rámci období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců z nichž poslední celý spadá do bonusového období) vykonávaly práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti podle zákoníku práce) a v důsledku toho byly v tomto období alespoň 3 kalendářní měsíce účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec [tj. za jednotlivé měsíce jim byl zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč (v případě dohody o provedení práce), 3 500 Kč (v případě dohody o pracovní činnosti)],
  • po dobu, kdy byly v rozhodném období účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci z titulu výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, nevykonávaly jinou činnost, v jejímž důsledku by byly účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec s výjimkou činností, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění (tj. souběžný výkon činnosti dobrovolného pracovníka pečovatelské služby a výkon pěstounské péče, resp. pobírání odměny pěstouna, není překážkou nároku na kompenzační bonus).

Pro přiznání kompenzačního bonusu za jednotlivé kalendářní dny uvedené v žádosti o kompenzační bonus je nezbytné, aby osoba, která splňuje kritéria daňového subjektu podle § 4 zákona o kompenzačním bonusu, nemohla v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje (resp. je nárokován) kompenzační bonus, práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající její účast na nemocenském pojištění vykonávat z důvodů na straně jejího zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena. Podmínkou pro přiznání kompenzačního bonusu je to, že se jedná o výkon práce osoby pracující na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, u níž převažující (tj. nadpoloviční) část příjmů v rozhodném období (od 1. 6. 2021 do 31. 10. 2021, případně období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců z nichž poslední celý spadá do bonusového období) plynula od zaměstnavatele, jehož činnost byla významně dotčena (posuzují se pouze příjmy ze závislé činnosti, tj. ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti, tj. podnikání a nájmu).

Důvody na straně zaměstnavatele jsou relevantní pouze tehdy, jde-li o zaměstnavatele, který žadateli o kompenzační bonus za rozhodné období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a se kterým měl žadatel o kompenzační bonus ke dni 22. 11. 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

Nárok na kompenzační bonus může za jeden kalendářní den vzniknout pouze jednou, bez ohledu na to, zda je činnost vykonávána na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr či z kolika titulů je o kompenzační bonus za tento kalendářní den žádáno.

4. ŽÁDOST O KOMPENZAČNÍ BONUS PRO OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ A SPOLEČNÍKY S. R. O. – ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Nedílnou a pro vyřízení žádosti nezbytnou součástí žádostí o poskytnutí kompenzačního bonusu v případě podání žádosti z titulu osoby samostatně výdělečně činné a/nebo z titulu společníka společnosti s ručením omezeným je čestné prohlášení; podpisem žadatel o kompenzační bonus osvědčuje splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus. Žadatel o kompenzační bonus v případě podání žádosti z titulu osoby samostatně výdělečně činné a/nebo z titulu společníka společnosti s ručením omezeným nemá povinnost a ani nijak nedokládá splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus současně s podáním žádostí o kompenzační bonus, nicméně do uplynutí lhůty pro stanovení daně (podle § 148 daňového řádu) je povinen v případě pochybností správci bonusu na požádání předložit a prokázat skutečnosti osvědčující splnění podmínek nároku na kompenzační bonus. Nesplnění podmínek vzniku nároku na kompenzační bonus nese důsledek v podobě doměření daně ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.

Žadatel o kompenzační bonus, který je/byl v bonusovém období v úpadku, a u něhož byl úpadek prohlášen nejpozději 31. 12. 2019, uvede formou čestného prohlášení, zda je, či není, propojen s jiným podnikem, což je jedním z předpokladů pro možnost poskytnout podporu v režimu de minimis např. vyplacením kompenzačního bonusu. Podle pravidel veřejné podpory lze za podnik považovat jakýkoliv subjekt, který provádí hospodářskou činnost, tedy nabízí na trhu zboží nebo služby, a to bez ohledu na právní formu tohoto subjektu. K tomu, co se rozumí propojením s jiným podnikem, viz poznámka pod čarou v příloze „Čestné prohlášení k žádosti o kompenzační bonus“. Další informace k podpoře v režimu de minimis lze nalézt na internetových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na adrese www.uohs.cz.

Upozorňujeme, že čestné prohlášení je osobním úkonem a nedá se tedy k jeho podpisu zplnomocnit jinou osobu.

5. ŽÁDOST O KOMPENZAČNÍ BONUS PRO OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ PRÁCI NA ZÁKLADĚ DOHODY O PRÁCI KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR - ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ + PŘÍLOHY

Nedílnými a pro vyřízení žádosti nezbytnými součástmi žádostí o poskytnutí kompenzačního bonusu v případě podání žádosti z titulu osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr jsou:

  • čestné prohlášení; podpisem žadatel o kompenzační bonus osvědčuje splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus. Žadatel o kompenzační bonus je do uplynutí lhůty pro stanovení daně (podle § 148 daňového řádu) povinen v případě pochybností správci bonusu na požádání předložit a prokázat skutečnosti osvědčující splnění podmínek nároku na kompenzační bonus. Nesplnění podmínek vzniku nároku na kompenzační bonus nese důsledek v podobě doměření daně ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Upozorňujeme, že čestné prohlášení je osobním úkonem a nedá se tedy k jeho podpisu zplnomocnit jinou osobu;
  • kopie dohody/dohod o práci konané mimo pracovní poměr, v důsledku které/kterých vznikla v rámci rozhodného období po dobu alespoň 3 kalendářních měsíců účast žadatele o kompenzační bonus na nemocenském pojištění jako zaměstnance;
  • kopie mzdového listu / mzdových listů zahrnujícího/zahrnujících kalendářní měsíce (v rámci rozhodného období), kdy byl žadatel o kompenzační bonus účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec na základě dohody/dohod o práci konané mimo pracovní poměr, nebo potvrzení od zaměstnavatele prokazující účast žadatele o kompenzační bonus na nemocenském pojištění jako zaměstnance alespoň 3 kalendářní měsíce v rámci rozhodného období z titulu výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Žadatel o kompenzační bonus, který je/byl v bonusovém období v úpadku, a u něhož byl úpadek prohlášen nejpozději 31. 12. 2019, uvede formou čestného prohlášení, zda je, či není, propojen s jiným podnikem, což je jedním z předpokladů pro možnost poskytnout podporu v režimu de minimis např. vyplacením kompenzačního bonusu. Podle pravidel veřejné podpory lze za podnik považovat jakýkoliv subjekt, který provádí hospodářskou činnost, tedy nabízí na trhu zboží nebo služby, a to bez ohledu na právní formu tohoto subjektu. K tomu, co se rozumí propojením s jiným podnikem, viz poznámka pod čarou v příloze „Čestné prohlášení k žádosti o kompenzační bonus“. Další informace k podpoře v režimu de minimis lze nalézt na internetových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na adrese www.uohs.cz.

K rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti o kompenzační bonus podané z

Nahrávám...
Nahrávám...