Srážková daň z příjmů z podílů na zisku
RNDr. Ivan Brychta
Právní úprava:
Popis operace:
Srážková daň z podílů na zisku je daní konečnou. Člen obchodní korporace dostává podíl na zisku po zdanění a o srážce daně ve svém účetnictví neúčtuje.
Obchodní korporace, která podíl na zisku vyplácí, je povinna srazit daň (nejedná-li se o osvobozený příjem mateřské společnosti) při výplatě podílů, nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U podílů na zisku ze zaknihovaných cenných papírů je místo lhůty „do konce třetího měsíce” lhůta jen „do konce měsíce následujícího”. Sraženou daň je pak obchodní korporace vyplácející podíl povinna odvést na příslušný účet svého finančního úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla povinna provést srážku.
Příklad 1:
Valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodla o výplatě podílů na zisku společníkům (jde o fyzické osoby) dne 2. 2. Nedojde-li k výplatě podílů dříve, je povinnost srazit daň (tj. zaúčtovat předpis závazku z titulu výplaty podílu a sražené daně, viz operace č. 1 a 2 v následující tabulce) nejpozději do 31. 5. Nechť toto společnost proúčtovala 10. 5.; z toho vyplývá, že povinnost odvést sraženou daň má společnost do 30. 6. (operace č. 3 v následující tabulce).
Souvztažnosti:
Zákon připouští, aby obchodní korporace rozhodla o výplatě záloh na podíly na zisku, nikoliv však v případě, kdyby si tím přivodila úpadek. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet VH běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
K výplatě zálohy na podíl na zisku se mohou vázat následující účetní operace:
Analytické účty:
Účet 364 členíme v s. r. o. podle jednotlivých společníků, v a. s. a v družstvu jen v případě malého počtu akcionářů či členů; při vyšším počtu vedeme evidenci mimo účtový rozvrh (podle seznamu akcionářů či členů).
Účetní doklady:
Součástí účetního dokladu pro zaúčtování podílu na zisku (zálohy na výplatu podílu) a srážky daně je kopie zápisu z valné hromady nebo z členské schůze, která o výplatě rozhodla.
Nejčastější chyby:
Při stanovení výše srážkové daně je třeba mít na paměti možnosti osvobození při výplatě mateřské společnosti, případně odchylnou výši srážky v případě výplaty nerezidentovi (viz Daňové dopady).
Daňové dopady:
Sražená daň má pro plátce neutrální charakter, nevstupuje do jeho nákladů, ale snižuje konečnou vyplácenou částku.
Pozor:
V případě výplaty podílů zahraničním společníkům může být výše zdanění odlišná (nižší) než zvláštní sazba stanovená v § 36 ZDP. Je třeba se řídit případnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění se státem, v němž je zahraniční společník rezidentem. O sražené dani je možno pro něj vyžádat potvrzení od našeho finančního úřadu (pro možnost zápočtu daně).
Obchodní korporace musí také prověřit, zda člen obchodní korporace není rezidentem z tzv. daňových rájů, tj. zda nejsou naplněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 písm. c) ZDP, kdy by bylo nutné zdanit podíl na zisku 35% zvláštní sazbou daně.
Ustanovení § 34 odst. 1 ZOK umožňuje vyplatit podíl na zisku, pokud to určuje společenská smlouva, i jiné osobě než členovi (společníkovi) obchodní korporace. Je-li takový podíl na zisku vyplácen nečlenovi, který není rezidentem v ČR, nastane problém, pokud mezi ČR a zemí jeho rezidentství není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, která by způsob zdanění upravovala. Zákon o daních z příjmů totiž na tuto od roku 2014 novou možnost patřičně nereagoval, a příjem neuvedl v § 22 odst. 1 ZDP mezi příjmy ze zdrojů na území ČR. To mj. znamená, že do okamžiku, než bude schválena novela ZDP (v současné je v procesu legislativního schvalování), tak by se při výplatě takového podílu nečlenovi, který není rezidentem v ČR, srážková daň nedala aplikovat.
Od přistoupení ČR k EU jsou od zdanění osvobozeny podíly na zisku, vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti, při splnění podmínek v § 19 ZDP. Mateřská společnost musí splňovat zákonné podmínky výše podílu (alespoň…