dnes je 1.7.2022

Input:

Směnka

9.9.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Směnka

Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

V tomto hesle navazujeme viz Cenné papíry a doplňujeme výklad o specifika týkající se směnek.

Směnka je jedním z nejstarších druhů cenných papírů, který byl znám již v 11. století jakožto prostředek placení do vzdálených míst. Původní funkcí směnky bylo umožňovat směnu peněz složených v jedné bance za jiné (cizí) peníze v druhé bance.

Dnes je to jeden z nejmodernějších způsobů získávání krátkodobého cizího kapitálu, neboť umožňuje získat finanční prostředky. Proto své využití najde nejen v obchodních (dodavatelsko-odběratelských) vztazích, ale rovněž jako krátkodobý finanční majetek (koupě směnky za účelem jejího "výhodnějšího“ prodeje).

Rada
Směnečně se může zavazovat každý, kdo je způsobilý vlastními úkony se zavazovat.

Definice

Směnka je cenný papír na řad, který je určen svými podstatnými náležitostmi. Směnka je převoditelná rubopisem (tzv. indosamentem) a existuje obvykle v listinné formě.

Náležitosti směnky

Uvádíme přehled podstatných náležitostí směnky:

  • označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána,

  • bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu,

  • jméno toho, kdo má platit (směnečníka),

  • údaj o splatnosti,

  • údaj o místě, kde má být placeno,

  • jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,

  • datum a místo vystavení směnky,

  • podpis výstavce.

Pozor!
Listina, ve které chybí některá z uvedených náležitostí, není platná jako směnka. Existují však tři výjimky:

  • o směnce, v níž není uveden údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou,

  • není-li uvedeno jinak, platí, že místo uvedené u směnečníkova jména je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště,

  • není-li ve směnce udáno místo vystavení, v tu chvíli platí, že byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce.

Převoditelnost směnky

Směnka (i když nebyla vystavena na řad) je převoditelná indosamentem (rubopisem). Směnku lze převést rubopisem (indosovat) i na směnečníka, ať přijal směnku či nikoli, na výstavce nebo na každou jinou osobu směnečně závaznou. Tyto osoby navíc mohou směnku dále indosovat.

Indosament je nutno napsat buď na směnku, nebo na list s ní spojený (tzv. přívěsek). Ten, kdo směnku rubopisem převádí, musí přívěsek podepsat. V indosamentu nemusí být uveden indosatář (osoba, na kterou se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (osoby, jež směnku převádí). V posledním případě však musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek.

Přijetí směnky

Přijetí se píše na směnku a vyjadřuje se slovem "přijato“, popřípadě jiným slovem stejného významu. Přijetí musí podepsat směnečník - jeho podpis na líci směnky platí za přijetí. Přijetí směnky musí být bezpodmínečné, avšak směnečník je může omezit pouze na část směnečné sumy. Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti.

Rada
Směnku lze vystavit ve dvou či více stejnopisech, stejnopisy musí být v textu listiny číslovány, jinak totiž platí každý ze stejnopisů za zvláštní směnku. Každý z majitelů směnky je oprávněn si pořizovat její opisy.

Promlčení směnečných nároků

Směnečné nároky se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky, zvláštní termíny platí pro nároky majitele proti indosantům a proti výstavci, nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci.

Funkce směnky

Směnky plní zejména funkce:

  • platební, slouží jakožto platební prostředek k úhradě nějakého existujícího závazku,

  • úvěrové, slouží jako nástroj k získání hotovosti tím, že ji věřitel prodá bance k eskontu,

  • jistící, věřitel má směnku jako záruku při případném neproplacení faktury ze strany odběratele.

Základní druhy

Směnky členíme podle výstavce: vlastní směnka (rimesa), cizí směnka (trata), cizí směnka na vlastní řad, zastřená vlastní směnka. Dále podle lhůty splatnosti: vistasměnka, časová vistasměnka, fixní směnka, datosměnka.

Operace se směnkami

Na schématu uvádíme příklad placení pomocí vlastní směnky:

  • 1 - dodávka zboží a vystavení faktury

  • 2 - vystavení vlastní směnky odběratelem

  • 3 - předložení směnky v době její splatnosti remitentem (dodavatelem) bance výstavce (tj. odběratele)

  • 4 - úhrada směnky bankou výstavce (odběratele) bance remitenta (dodavatele)

  • 5 - výpis z účtu dodavatele o přijaté úhradě směnky

  • 6 - výpis z účtu odběratele o uskutečněné platbě směnky

Rada
Dále se setkáme s bankovním

Nahrávám...
Nahrávám...