dnes je 28.3.2024

Input:

Škody na majetku a jejich vliv na DPH

13.4.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2022.0600.1
Škody na majetku a jejich vliv na DPH

Olga Holubová

Cílem následujícího textu je vysvětlení postupů a podmínek pro provedení vyrovnání a úpravy odpočtu, dojde-li k odcizení, zničení či ztrátě majetku.

Ustanovení, která tyto postupy a podmínky upravují, jsou dvě. Pro odcizení, zničení či ztrátu dlouhodobého majetku je určen § 78e ZDPH, u ostatního majetku se uplatní § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH. Připomínám, že v tomto druhém případě nemusí jít jen o zásoby či drobný majetek, ale například i o "dlouhodobý majetek" před jeho dokončením a uvedením do užívání, který nesplňuje v okamžiku škodní události podmínky § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH, tudíž není dlouhodobým majetkem ve smyslu zákona o DPH. Pro získání podrobností doporučuji i Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH (dále jen Informace GFŘ), která je k dispozici na webových stránkách finanční správy.

Odcizení, zničení či ztráta majetku, které nejsou řádně doloženy či potvrzeny

Podle výše uvedených paragrafů se příslušná ustanovení použijí v případě odcizení, zničení či ztráty majetku, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Znamená to, že jsou-li tyto události naopak řádně potvrzeny či doloženy, korekce odpočtu se neprovede a daná ustanovení se neuplatní. Výše zmíněná informace sice definuje pojem odcizení, zničení či ztráta majetku, ale vzhledem k tomu, že jde o obvyklý význam těchto slov, nebudu se jím dále zabývat a zaměřím se spíše na doložení či potvrzení, jehož naplnění je pro plátce důležité, protože jej zbaví povinnosti odpočet korigovat, a zákon navíc žádné relevantní detaily ohledně prokazování/dokládání škod na majetku neuvádí. Informace GFŘ je tedy jediným pramenem, z něhož plátce může čerpat.

Doklad o zničení majetku

Zničení majetku v důsledku živelní události se dle Informace GFŘ prokazuje např. potvrzením povodňové komise obecního úřadu, ve kterém podepsaný zástupce příslušného úřadu deklaruje, že určité místo bylo zasaženo povodní, potvrzením státního požárního dozoru nebo Českého hydrometeorologického ústavu.

Je-li majetek zničen samotným plátcem, ať už úmyslně (likvidací) či neúmyslně (v důsledku nehody), prokazuje se likvidačním protokolem, ideálně se všemi údaji, které jsou v takových případech obvyklé a jejichž výčet je v Informaci GFŘ uveden.

Likvidace některého majetku by měla být provedena odbornou firmou, např. likvidace autovraků, chemikálií a jiného nebezpečného odpadu. Subjekty, které se takovou činností zabývají, by měly vystavit i potvrzení o likvidaci, jež je pro účely DPH tím potřebným dokladem. Obecně lze konstatovat, že GFŘ klade na likvidaci majetku v souladu s předpisy o odpadech velký důraz. Těžko odhadovat, zda by byla uznána i prokazatelně provedená likvidace majetku, nicméně v rozporu s těmito předpisy.

Majetek může být zničen i třetí osobou, ať už svévolně nebo nikoli, pak je třeba potvrzení policie. Je-li majetek nechtěně zničen samotným plátcem (nehoda, špatné skladování apod.), postačí záznam o události předvídaný vnitropodnikovými směrnicemi.

Doklad o ztrátě majetku

Předem je potřeba upozornit, že úbytek zásob ve skladu v rámci normy přirozených úbytků není předmětem korekcí odpočtů. Považuje se za běžný náklad nutně vynaložený k provozu podnikání plátce.

Ostatní inventarizační rozdíly, jejichž původ je neznámý, jsou však obecně považovány za ztrátu majetku, ať už jde o dlouhodobý či jiný majetek. V těchto případech je prokazování mnohem obtížnější než při zničení majetku. V obecné rovině se za důkazní prostředek považuje převzetí závazku tuto ztrátu uhradit třetí osobou, ať už hmotně odpovědným zaměstnancem či pojišťovnou, a to i v případě, že pojišťovna náhradu z určitých formálních důvodů zkrátí. GFŘ ponechává otevřená vrátka i pro jiný typ důkazu, jakkoli bude jistě pro plátce obtížné jej opatřit.

Doklad o odcizení majetku

I při krádeži majetku je množina důkazních prostředků rovněž omezená. Krádež bude považována za prokázanou na základě dokladu vystaveného Policií ČR, a to usnesením o odložení věci vydané Policií ČR, usnesením o zahájení trestního stíhání, nebo usnesením o zastavení trestního stíhání.

Ráda bych upozornila i na skutečnost, která rovněž vyplývá z Informace GFŘ, a to že správce daně bude vždy brát v úvahu a mít na paměti možné účelové jednání plátce:

"Jednou z indicií účelového jednání, na základě níž bude správce daně posuzovat, že plátce není s to řádně doložit zničení, ztrátu nebo odcizení majetku, je skutečnost, že plátce po osobě, která způsobila či zapříčinila zničení, ztrátu nebo odcizení obchodního majetku, nevymáhá škodu na jeho majetku. Indicií účelového jednání plátce je rovněž situace, kdy plátce pojišťovně nahlásí škodu na jeho obchodním majetku, načež pojišťovna způsobenou škodu neuhradí. Důležitým vodítkem je odůvodnění rozhodnutí pojišťovny, jakého důvodu byla úhrada pojistného plnění odmítnuta."

Postup při zničení, ztrátě či odcizení majetku, které nejsou doloženy

Není-li plátce schopen zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku prokázat, je povinen korigovat dříve uplatněný odpočet, a to způsoby uvedenými v § 77 odst. 2 písm. c) a § 78e ZDPH. Nebyl-li u tohoto majetku při jeho pořízení odpočet uplatněn, a to ani částečně, není pochopitelně možné cokoli korigovat a předmětná ustanovení se takových případů netýkají.

Vyrovnání odpočtu dle § 77 odst. 2 písm. c)

Připomínám, co už bylo výše řečeno, že ustanovení se týká veškerého majetku s výjimkou majetku dlouhodobého [§ 4 odst. 4 písm. d) ZDPH]. Zákon nicméně v úvodním ustanovení § 77 (v odst. 1) vylučuje z povinnosti vyrovnání odpočtu ještě další dvě množiny majetku.

"Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně."

"... před použitím majetku"

Ačkoli to ze zákona jednoznačně nevyplývá (je zřejmé, že se zákonodárci nepodařilo ustanovení přesně zformulovat), vyrovnání se provede pouze u majetku před jeho prvním použitím. Na majetek, který se již používá, se ustanovení nevztahuje. Není tedy potřeba hlídat ztrátu každé kalkulačky a provádět vyrovnání daně. Vyplývá to i z Informace GFŘ:

"Ustanovení § 77 zákona o DPH se uplatňuje pouze u majetku před jeho použitím. Lze tedy vyvodit, že zejména drobný majetek vydaný ze skladu (kalkulačky, pracovní nářadí) a fakticky použitý k ekonomické činnosti, nebo drobný majetek pořízený pro přímé použití a fakticky

Nahrávám...
Nahrávám...