Paušální daň 2021 - režim a varianty optimalizace

Paušální daň 2021 – režim a varianty optimalizace

Ing. Jan Ambrož

Převratnou daňovou novinkou je od 1. ledna 2021 zavedený model paušální daně, přesněji institut poplatníka daně z příjmů fyzických osob s příjmy podle § 7 ZDP, tj. ze samostatné výdělečné činnosti, v tzv. paušálním režimu.

Mediálně používaný pojem „paušální daň” je trochu nepřesný, neboť smyslem tohoto systému je hrazení paušálních částek:

• daně z příjmů fyzických osob a

• souběžně sociálního pojištění a zdravotního pojištění (dále též „veřejné pojištění/pojistné”).

Paušální režim je rozebrán v zákoně o daních z příjmů v § 2a nazvaném „Poplatník v paušálním režimu” a § 7a „Paušální daň”, který byl kompletně přepsán. Nutné je věnovat pozornost navazujícím úpravám v dalších ustanoveních zákona:

• § 7, formální zpřesnění ve třináctém odstavci,

• § 8 pro úroky z podnikatelských účtů,

• § 13 zákaz pro spolupracující osoby,

• § 23 odst. 8 pro povinné úpravy základu daně při změně systému stanovení dílčího základu daně,

• § 26 odst. 8 týkající se zákazu pro institut přerušení odpisování,

• § 38a u záloh na daň z příjmů, které tento poplatník hradí podle jiného ustanovení,

• § 38laaž § 38lqobsahujících nová procesní pravidla pro související hrazené „paušální veřejné pojistné”, registrační povinnosti, formy oznámení a lhůty, že se nemusí podávat daňové přiznání, splatnosti, přeplatky a nedoplatky, informační povinnosti orgánů (jejich součinnost) atd.

Přechodná ustanovení

Zásadní jsou přechodná ustanovení, neboť platí výjimka pro „první” zálohu, která není splatná v lednu 2021, ale až 20. února 2021 (resp. následující první pracovní den, tj. v pondělí 22. 2. 2021), viz část pátá.

Starý model paušální daně

Tak nazýváme paušální daň podle znění zákona o daních z příjmů do 31. 12. 2020. Existuje jedna výjimka, pokud byla poplatníkovi odsouhlasena na tři roky dopředu, třeba na léta 2020 až 2022, může postupovat podle původního znění ZDP v roce 2021 a 2022.

Jiné zákony

Několikrát se v článku odvoláme na další právní předpisy, kterých se paušální režim dotýká, a musely být novelizovány. Jedná se o zákony:

• č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, důležité pro součinnost orgánů (viz dále procesní pravidla, oznamování),

• č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, neboť se může hradit „záloha” paušálně,

• č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

• č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jako u sociálního pojištění je součástí záloh paušální daně,

• č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, úprava pro stanovení tzv. rozhodného příjmu,

• č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nutné doplnění vymezení poplatníků zúčastněných na tomto pojištění,

• č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mimo jiné součinnost zdravotních pojišťoven,

• č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům,

• č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, úprava definice tzv. započitatelných příjmů.

Daňový řád

Poplatníci nesmí opomenout rozsáhlou novelu daňového řádu účinnou od 1. ledna 2021.

Postupně si vysvětlíme v jednotlivých kapitolách:

• princip paušální daně, jaké částky se hradí, zda se podávají daňová přiznání a přehledy pojistného (1),

• kdo může do tohoto systému vstoupit, resp. jaká kritéria musí být splněna (2),

• přehled povinných procesních úkonů – oznámení (3),

• příklady k situacím, které se v praxi objeví v průběhu tzv. rozhodného období, v našem případě v kalendářním roce 2021, například poplatník přeruší činnost, stane se plátcem daně z přidané hodnoty, vykáže další zdanitelné příjmy aj. (4),

• doplnění ke třetí části týkající se placení záloh a správy společného osobního účtu (5),

• jak je to u poplatníků, kteří zahájí samostatně výdělečnou činnost (6),

• náměty na optimalizaci, kdy je rozumné využít paušální daň (7).

Vzorové příklady

V textu naleznete několik desítek vzorových příkladů, které vám pomohou se zorientovat v této nové komplikované problematice. Číslování příkladů je přiřazeno k jednotlivým kapitolám.

Nerozebíráme samostatně ani vztah k zamezení dvojímu zdanění, který je popsán v § 7a odst. 4 ZDP.

Nový model nabízí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob zjednodušení administrativy a v konkrétních případech snížení daňových povinností, kterými v tomto článku rozumíme též úhrady sociálního a zdravotního pojištění.

Vysvětlíme si částky, které se hradí v paušálním režimu (1.1), práva a povinnosti poplatníka (1.2), v závěru zdůrazňujeme zásadní nevýhody tohoto nového modelu (1.3).

Za zdaňovací období, kterým je u poplatníků daně z příjmů fyzických osob kalendářní rok – v našem výkladu rok 2021 – má poplatník v paušálním režimu povinnost hradit následující částky (v Kč).

Veřejné pojištění (pojistné)

Částky alokované na sociální pojištění a zdravotní pojištění jsou odvozeny z tzv. minimálních záloh s tím, že u sociálního pojištění je požadovaná hodnota zvýšena o 15 %.

Záloha?

Používáme pojem záloha na paušální daň („Paušální zálohy” podle § 38lk ZDP), ale jsou-li splněny všechny podmínky pro její aplikaci za kalendářní rok, jedná se o „konečnou” daň z příjmů a definitivní částky veřejného pojištění!

To je hlavní cíl a zjednodušení – poplatník zasílá jednu částku správci daně a ten zajistí „její” distribuci (viz kapitoly třetí a pátá).

Vedle výše uvedené povinnosti zaplatit paušální daň má poplatník výhodná práva, ale také některé další povinnosti. Řeší se vstup do paušálního režimu (viz kapitola druhá a 3.1), zrušení a výstup, citlivé téma zařazené do kapitoly 3.2.

Právo

Poplatník v paušálním režimu nepodává (!) za kalendářní rok 2021:

• daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob,

• ani přehledy pojistného!

Daňové přiznání

Pravidla upravuje novele zákona o daních z příjmů v § 38lh ZDP, který stanoví právní fikci

• „…Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně…”.

Evidence

Sledování příjmů a výdajů pro určení daňové povinnosti mimo jiné stanoví v obecné rovině § 97 DŘ, daňového řádu. Zcela vědomě jsme zmínili nejen příjmy, ale také výdaje, protože poplatník používající oprávněně paušální režim, aniž by to předem plánoval, může také mít povinnost podat daňové přiznání, což potvrzují příklady v kapitole čtvrté.

Rekapitulaci výhod a nevýhod naleznete v části 7.5. V úvodu článku zdůrazňujeme, že zásadní nevýhodou je skutečnost, že poplatník:

• nemůže uplatnit žádné daňové úlevy,

• ať už se jedná o slevu na dani poplatníka či jiné, nezdanitelné části základu daně, daňový bonus atd.,

• daňovou ztrátu, tj. odčitatelné položky.

Změna základu daně

Velmi nepříjemnou povinností může (ale nemusí) být úprava základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP, které se věnujeme v sedmé kapitole. Při přechodu na paušální režim je nutné zkontrolovat, jestli nedojde k této korekci základu daně (dílčího základu daně) za kalendářní rok 2020.

Uvedeme si základní podmínky, které je nutné splnit, jestliže poplatník chce být „v paušálním režimu” podle § 2a ZDP. Opakujeme, že v textu jsme si zvolili jako rozhodné období kalendářní rok 2021.

Rozebereme si obecná kritéria (2.1), vzorové příklady na činnosti vykonávané v § 7 ZDP (2.2), vazbu na závislou činnost (2.3) a daň z přidané hodnoty (2.4), materiální hodnotu příjmů ve výši 1 000 000 Kč (2.5).

Poplatník musí splnit formální podmínky „k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období”:

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění (která není vyňata z této povinnosti z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině),

• není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,

• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Dále se testují následující kritéria:

• za zdaňovacím období bezprostředně předcházející, v našem výkladu za kalendářní rok 2020, neměl tento poplatník příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč (*), pokud se nejedná o příjmy:

  • od daně osvobozené,

  • které nejsou předmětem daně,

  • ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Lhůta

Poplatník je povinen podat správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to do desátého ledna, resp. nyní do pondělí 11. 1. 2021.

Společným jmenovatelem je správné posouzení činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob, musí se jednat o tu, která je oprávněně zařazena do § 7 ZDP (zjednodušujeme si výklad použitím zavedeného, byť teoreticky nepřesného „podnikání”).

Kritérium, resp. omezení je v zákoně o daních z příjmů zcela jednoznačné. Jinými slovy, pokud není příjem ze závislé činnosti „vypořádán” plátcem daně, nemůže si poplatník zvolit paušální režim (a jedná se o „zdanitelný příjem”).

Toto kritérium je jasně definováno, poplatník nesmí být plátcem daně z přidané hodnoty k 1. lednu 2021.

Do 11. ledna 2021, kdy končí termín pro podání oznámení, musí poplatník znát přesně, jaké jsou jeho příjmy v § 7 ZDP za kalendářní rok 2020.

Účetnictví aj.

Při testování částky 1 000 000 Kč nezapomeňte, že se skutečně jedná o příjmy, není rozhodující, zda poplatník používá paušální výdaje, daňovou evidenci nebo účetnictví! Podle § 7 odst. 3 písm. a) ZDP se:

• „příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou,”.

Úroky

Podle novelizovaného znění zákona o daních z příjmů, § 2a odst. 3 písm. b) a § 8 odst. 1 písm. g) ZDP jsou úroky v paušálním režimu zařazeny do § 7 ZDP.

Jedná se zejména o vstup do paušálního režimu (3.1) a výstup (3.2), další úkony (3.3).

Jak uvádíme v kapitole 2.1, pro rok 2021 platí termín pro oznámení vstupu do paušálního režimu do 11. ledna 2021.

Oznámení vs. žádost

Omylem se někdy toto oznámení považuje za žádost. Není tomu tak, správce daně nevydává žádné rozhodnutí, přestože v rámci své kontrolní činnosti podaná oznámení ověřuje.

Správci daně se sdělují standardní údaje, jedná se o:

• identifikační a kontaktní údaje,

• informace o důchodovém pojištění poplatníka a

• informace o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.

Způsob oznámení

Oznámení lze podat pouze na tiskopisu MF nebo na jiném dokumentu (výstup z tiskárny), který obsahuje totožné údaje a jejich uspořádání. Tiskopis je k dispozici na webových stránkách Finanční správy nebo je možné jej podat přímo na webovém portálu, kde se využije příslušná aplikace.

Účinnost oznámení

Protože se nejedná o žádost, je-li vše řádně vyplněno a jsou-li splněny výše popsané zákonné podmínky, poplatník je od 1. ledna 2021 v paušálním režimu. Proto správce daně nevydává žádné rozhodnutí týkající se potvrzení vstupu do paušálního režimu.

Chyby v oznámení

Není-li tomu tak, neprovádí se žádné dodatečné opravy nepřesností (nejsou v termínu splněny stanovené podmínky), i když by to bylo přáním poplatníka, a nemůže být považován pro dané rozhodné období poplatníkem v paušálním režimu.

Na takové situaci musí poplatník „ihned” reagovat, aby mu nehrozily žádné sankce.

Pravidla související se zrušením paušálního režimu obsahuje § 2a odst. 4 zákona o daních z příjmů, z něhož volně citujeme, protože jde o zásadní otázku pro řešení některých případů uvedených ve čtvrté kapitole.

Doplňme si, že paušální režim je vytvořen tak, že je v něm poplatník vždy celý kalendářní měsíc. Může dojít ke změně, jak vysvětlujeme níže.

(A) Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím zdaňovacího období, ve kterém:

• má vyšší „zdanitelné příjmy” než 1 000 000 Kč,

• stane se plátcem daně z přidané hodnoty,

• stane se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo

• nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno.

(B) Další situace nastávají uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém poplatník přestane být

• osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

„Zahraničí”

Obdobně zaniká paušální režim, a to uplynutím kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

Pro specifický paušální režim je v zákoně o daních z příjmů uvedeno několik paragrafů ke správě daní, které jsou nadřazeny daňovému řádu. Uvedeme si jejich přehled se stručným komentářem.

• § 38la ZDP Správa paušálních veřejných pojistných

• § 38lb Registrační povinnost poplatníka v paušálním režimu

  • Při zahájení činnosti musí poplatník splnit obecné registrační povinnosti.

• § 38lc Oznámení o vstupu do paušálního režimu

• § 38ld Společné oznámení

  • Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání, předá údaje v elektronické podobě dalším orgánům.

• § 38le Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu

  • Podává se správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

• § 38lf Oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu

  • Je povinností ho podat včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval při oznámení o vstupu, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost poplatník zjistil.

• § 38lg Oznámení o ukončení paušálního režimu

  • Povinně se odevzdá, jestliže nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.

• § 38lh Daňové přiznání k paušální dani

  • Nepodává se!

• § 38lj Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných

• § 38li Splatnost paušálních veřejných pojistných

• § 38lk Paušální zálohy

  • Správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Je jasně definováno specifické zálohové období.

• § 38ll Společný osobní daňový účet

  • Je veden pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani a zahrnuje paušální veřejná pojistná.

• § 38lm Přeplatek

• § 38ln Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné

• § 38lo Převod výnosu paušálního pojistného

• § 38lp Poskytování informací správcem daně

• § 38lq Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění

V praxi se určitě velmi často objeví případy, které ovlivní fungující a platně zahájený paušální režim. Proto se budeme věnovat situacím, kdy poplatník:

• dosáhne vyšších příjmů (4.1),

• stane se plátcem daně z přidané hodnoty (4.2),

• přeruší činnost (4.3) nebo ji ukončí (4.4),

• má problémy s insolvencí (4.5),

• dobrovolně vystoupí (4.6).

Nejdříve se zaměříme na případy, kdy budou zdanitelné příjmy v § 7 ZDP v kalendářním roce 2021 vyšší než 1 000 0000 Kč (4.1.1) a následně ověříme dodržení jiného limitu, hranice maximálně 15 000 Kč pro zdanitelné příjmy v §§ 8 až 10 ZDP (4.1.2). Další variantou jsou neplánované příjmy v § 6 ZDP, tj. ze závislé činnosti (4.1.3).

Stanovená hranice je jasná, jde o maximální částku 1 000 000 Kč. Můžeme též připomenout související omezení týkající společníků v.o.s. a komplementářů k.s., spolupracujících osob (viz 2.1).

Povinnost podat daňové přiznání

Zamýšlená varianta optimalizace zdanění, že se daňová povinnost rovná paušální dani, není možná, pokud nastane porušení podmínek.

Pozor

V daňovém přiznání postupuje „jako kdyby” nebyl nikdy v paušálním režimu.

Přehledy na pojistné

Nezapomeňte, že „automaticky” při vzniku povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů nastupuje povinnost podat také přehledy pojistného.

Evidence

Proto opakujeme naše doporučení k rozsahu evidence z úvodní kapitoly. Rozumné je pokračovat v poplatníkem dříve zavedeném způsobu evidence příjmů a výdajů.

Jak je to s paušálním režimem pro rok 2022?

Poplatník v tomto režimu již není!

Nejdříve musíme znovu nahlédnout do teorie, § 7a ZDP, který v odstavci prvním pod písmenem a) pátým bodem uvádí podmínku pro paušální daň:

• „příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,”.

A co další léta?

Pokud by chtěl použít paušální režim v roce 2022, nemusí podat oznámení do 10. ledna 2022. Z pohledu správy daní je na něj nahlíženo, že je poplatníkem v paušálním režimu!

Paušální režim není povolen, pokud dochází k souběhu se…