Mlčenlivost

13.11.2006, doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D., Ing. Aleš Pekárek, Zdroj: Verlag Dashöfer

Mlčenlivost

doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D., Ing. Aleš Pekárek

Zásada mlčenlivosti znamená, že všichni účastníci daňového řízení, s výjimkou daňového subjektu samého, jsou zavázáni mlčenlivostí o jakýchkoli skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s daňovým řízením. Za porušení mlčenlivosti se považuje také využití informací získaných v průběhu daňového řízení ve vlastní prospěch i ve prospěch kohokoliv jiného.

Pracovníci správce daně jsou vázáni mlčenlivostí jak v době výkonu funkce nebo zaměstnaní, tak po jejím skončení. Bývalí pracovníci správce daně jsou dále vázáni mlčenlivostí ohledně všech skutečností, které se dozvěděli v daňovém řízení, a to ve stejném rozsahu jako třetí osoby.

Správce daně je povinen každou třetí osobu, například svědka, znalce, auditora či jinou osobu, která byla povinna předložit důkazní prostředky, poučit o povinnosti mlčenlivosti, a to písemně nebo ústně do protokolu, a důsledcích, které by pro ni porušení této povinnosti mělo. Aby mohla být třetí osoba obviněna z porušení mlčenlivosti, musí správce daně prokázat, že o povinnosti ji zachovat byl účastník řízení poučen a seznámení s poučením stvrdil svým podpisem.

Za porušení mlčenlivosti může finanční ředitelství uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Porušení mlčenlivosti však může být hodnoceno i jako trestný čin nebo přestupek, případně může být vymáhána způsobená škoda.

Ve vyjmenovaných případech se nemůže povinnosti zachovávat mlčenlivost dovolávat žádný účastník řízení, tj. ani pracovník správce daně, ani třetí osoba.

Nutnosti zachovávat mlčenlivost se nemůže účastník řízení dovolávat vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který provádí kontrolu v rozsahu svého oprávnění podle schváleného plánu kontrolní činnosti.

Mlčenlivosti se nelze dovolávat, jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením některý z následujících trestných činů:

• § 147 - neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

• § 148 - zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby,

• § 148b - nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení.

V takovém případě může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat skutečnosti, které jsou předmětem mlčenlivosti.

Oznamovací povinnost pracovníků správce daně se však neomezuje jen na daňové trestné činy. Za podmínky přímé souvislosti se spácháním daňových trestných činů se oznamovací povinnost vztahuje na trestné činy:

• § 145 - padělání a pozměňování známek,

• § 145a - padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti,

• § 148a - porušení předpisů o nálepkách k označení zboží,

• § 176 - padělání a pozměňování veřejné listiny,

• § 176a - nedovolená výroba a držení státní pečeti a úředního razítka.

Protože správci daně přijímají platby na daň v hotovosti, mají oznamovací povinnost ohledně trestného činu podle § 141 trestního zákona - udávání padělaných a pozměněných peněz, a to bez podmínky souvislosti s daňovým trestným činem.

Výluka z mlčenlivosti se vztahuje i na podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně v souvislosti se správou daní.

Výluka z mlčenlivosti se však omezuje na rozsah nezbytně nutný k objasnění těchto trestných činů, aby byla v nejvyšší možné míře uchráněna práva na ochranu dat ve vztahu k daňovým subjektům.

Specializované policejní složky určené ministrem vnitra pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti, pro boj proti teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány, a pro boj se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem mohou požadovat údaje potřebné pro řízení o trestných činech spáchaných v uvedených oblastech. Tyto údaje jsou účastníci daňového řízení povinni poskytnout a nemohou se dovolávat povinnosti zachovávat mlčenlivost.

Mlčenlivosti se nelze dovolávat ani vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo ministerstvu vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Právo na informace jinak chráněné mlčenlivostí účastníků daňového řízení má též veřejný ochránce práv, pokud provádí šetření v rámci své působnosti.

Druhý okruh výluk z povinnosti zachovávat mlčenlivost se vztahuje jen na pracovníky správce daně a souvisí s poskytováním informací získaných při správě daní jiným orgánům státní moci a ve zvláštních případech též některým fyzickým osobám.

Orgánům sociálního zabezpečení je správce daně na vyžádání povinen poskytnout seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Shodné údaje je správce daně povinen poskytnout též zdravotním pojišťovnám.

Orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a ministerstvu práce a sociálních věcí poskytují na dožádání správci daně údaje pro stanovení rozhodného příjmu osob, které jsou poplatníky daně z příjmů. U poplatníků s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dále poskytují datum zahájení a ukončení této činnosti a údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má slevu z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela.

Soud si může od finančního úřadu vyžádat pouze informace o základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a z ostatních příjmů, a to jen v rámci řízení o výživném.

Poskytování údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů úřadům práce má přispět k prověření výše příjmů, které uvádějí žadatelé o příspěvky v nezaměstnanosti a další druhy státní podpory. Na druhé straně si mohou správci daně vyžádat informace o částkách vyplacených uchazečům o zaměstnání a datech jejich úhrady, což jsou údaje potřebné např. pro stanovení nároku na odpočet na manžela (manželku), a dále lze tyto informace využít v rámci vymahacího řízení.

Správce daně je povinen na výzvu poskytnout statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a informace stanovené zvláštním zákonem.

Požádá-li katastrální úřad o informace získané v daňovém řízení, je správce daně povinen poskytnout identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky.

Správce daně poskytne příslušné organizační složce ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských…