dnes je 28.3.2024

Input:

Daň z nemovitých věcí

4.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

Daň z nemovitých věcí

Ing. Jan Koreček

Právní úprava

Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDN"). Od 1. ledna 2024 dochází k rozsáhlé novelizaci ZDN zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační zákon"). Částečně také mění ZDN zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Zákon o dani z nemovitých věcí tvoří:

  • daň z pozemků a

  • daň ze staveb a jednotek.

Vyhláška MZ

Pro výpočet daně z pozemků je nezbytný právní předpis, který každoročně přináší určité změny. Tímto předpisem je vyhláška MZ č. 294/2014 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. K 1. lednu 2024 byla tato vyhláška novelizována vyhláškou č. 351/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

Průměrná cena zemědělských pozemků se pro zdaňovací období roku 2024 změnila v několika katastrálních územích, a tak se změnil i základ daně z pozemků.

Pokud dojde pouze ke změně podle § 13a odst. 2 ZDN, tj. například ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny zemědělského pozemku přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím nebo ke změně koeficientů, není třeba podávat nové daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Daň stanoví správce daně hromadným předpisným seznamem a poplatníkovi zašle informaci o výši daně.

Oceňovací vyhláška

Dalším právním předpisem, který je nezbytný pro výpočet daně z pozemků u některých druhů pozemků, je vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška), k zákonu č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Katastrální zákon

Jelikož ZDN zdaňuje nemovité věci, s výjimkou podzemních staveb se samostatným účelovým určením, je úzce spojen se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 10 odst. 2 ZDN přímo odkazuje na definici zastavěné plochy stavby uvedené v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Společná ustanovení

Podle ust. § 12c ZDN je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Daňové přiznání se podává na zdaňovací období, tj. dopředu, a to ke stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Podle ustanovení § 13a odst. 1 ZDN je poplatník povinen podat daňové přiznání příslušnému správci do 31. ledna zdaňovacího období. V dalších zdaňovacích obdobích je povinností poplatníka podat nové daňové přiznání pouze v případě, že v průběhu roku dojde ke změnám vlastnických nebo jiných práv k nemovitým věcem, případně ke změnám dalších skutečností rozhodných pro stanovení daně. Takovými změnami jsou např. změna druhu pozemku v katastru nemovitostí, nástavba dalšího nadzemního podlaží, zahájení stavby rodinného domu, změna výměry pozemku atd.

Místní příslušnost

Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Daň z nemovitých věcí je spravována 14 finančními úřady, které mají určitý počet územních pracovišť. Daňový subjekt má pro všechny nemovité věci, které se nacházejí na území jednoho kraje, pouze jeden daňový spis a spravuje ho jedno územní pracoviště příslušného finančního úřadu. Kontakt na finanční úřady a jeho územní pracoviště je dostupný na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/cs/kontakty

Spoluvlastnictví

Nemovitou věc ve spoluvlastnictví více osob může poplatník přiznat jako celek prostřednictvím společného zástupce, nebo společného zmocněnce, případně ve výši svého spoluvlastnického podílu. Podle ust. § 13a odst. 4 ZDN ten ze spoluvlastníků, který podá daňové přiznání jako první, se považuje za společného zástupce. U nemovité věci ve spoluvlastnictví více osob lze také podle ust. § 13a odst. 5 ZDN podat daňové přiznání s uvedením spoluvlastnického podílu na nemovité věci. Poplatník v takovém případě v daňovém přiznání spočítá daň za celou nemovitost, ale ve výpočtové části uvede svůj spoluvlastnický podíl a zaplatí daň pouze ve výši spoluvlastnického podílu. Podmínkou je, aby bylo podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci do 31. ledna zdaňovacího období, přičemž se nesmí jednat o pozemek ve zjednodušené evidenci. Jakmile jeden ze spoluvlastníků nemovité věci podá daňové přiznání a v něm uvede svůj spoluvlastnický podíl, správce daně bez předchozí výzvy ostatním spoluvlastníkům, kteří daňové přiznání nepodali, stanoví daň z moci úřední. Na spoluvlastníky, kteří měli v předchozím zdaňovacím období společného zmocněnce nebo zástupce, se podle ust. § 13a odst. 6 ZDN nevztahuje pokuta za opožděné tvrzení daně ani penále z doměřené daně.

Opožděné daňové přiznání

Právní úprava pokuty je obecně upravena v ust. § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Dle výše uvedeného ustanovení poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pro daň z nemovitých věcí je ale speciální právní úprava pokuty, která je upravena v § 15a ZDN, dle kterého má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. Pokuta za opožděné tvrzení daně tedy poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká pouze v případech, kdy poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání vůbec nepodá (je mu stanovena daň z moci úřední), nebo jej podá až na základě výzvy k podání daňového přiznání zaslané správcem daně.

Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde k tomu, že poplatník již není vlastníkem, je poplatník povinen oznámit tuto změnu finančnímu úřadu nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. Dojde-li ke změně např. adresy nebo bankovního účtu, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 30 dnů.

Změny stavu nemovitých věcí, které vyvolají změnu daňové povinnosti, uvede poplatník v daňovém přiznání, jež podá do 31. ledna následujícího zdaňovací období. Daň z nemovitých věcí se stanovuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je stanovována. Tato skutečnost může být významná pro poplatníka, který se rozhodl pro výstavbu stavby např.

Nahrávám...
Nahrávám...