dnes je 28.3.2024

Input:

Autorské honoráře

4.5.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Autorské honoráře

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 6 – Příjmy ze závislé činnosti

    • § 7 odst. 2 písm. a) – Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví...

    • § 7 odst. 6 – Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů...

    • § 10 – Ostatní příjmy

    • § 24 – Daňově účinné náklady

    • § 25 – Daňově neúčinné náklady

    • § 36 odst. 1 písm. a) – Zvláštní sazba daně z příjmů daňového nerezidenta

    • § 36 odst. 2 písm. t) – Zvláštní sazba daně ve výši 15 % z příjmů autorů

    • § 38d – Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

    • § 38da – Oznamovací povinnost

    • § 22 odst. 1 písm. g) bod 2 – Zdanitelný příjem nerezidenta ze zdrojů na území ČR, náhrady za poskytnutí práva...

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

  • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)

Popis operace:

Pokud autorské honoráře nelze posoudit jako příjem ze závislé činnosti, posuzují se jako příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Podle tohoto ustanovení se zdaňují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému. Tyto příjmy (nad 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce) je nutné vypořádat v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přijaté honoráře lze snížit o související výdaje. Příjemce autorských honorářů má možnost výběru mezi dvěma způsoby prokazování výdajů:

  • Výdaje v prokázané výši. Pokud se autor rozhodne pro uplatnění skutečných nákladů, musí vést alespoň daňovou evidenci, případně účetnictví, a každý uplatněný výdaj je povinen prokázat věrohodným dokladem. Při tomto druhu činnosti se dá předpokládat, že poplatník (autor) uplatní výdaje např. za pronájem kanceláře, nákup a provoz počítače, kancelářské potřeby, pracovní cesty, školení, semináře, poplatky za telefon apod.

  • Výdaje procentem z příjmů. Při zdaňování autorských honorářů je možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 40%. Tento způsob uplatňování výdajů využívá převážná většina autorů, zejména pokud u nich není autorská činnost hlavním zdrojem příjmů. Poplatníkovi odpadá povinnost účtovat nebo vést daňovou evidenci a také mnohdy nelehké prokazování a odůvodňování uplatněných výdajů správci daně. V paušálních výdajích jsou již zahrnuty všechny předpokládané výdaje, které autor v souvislosti s dosažením příjmů vynaložil. Pokud budou uplatněny výdaje procentem z příjmů, nemůže autor snížit základ daně o žádné další výdaje. %.

Honoráře od téhož plátce do částky 10 000 Kč měsíčně

Pokud úhrn příjmů za autorské honoráře do novin, časopisů, rozhlasu a televize od jednoho plátce v kalendářním měsíci nepřesáhne 10 000 Kč – jsou tyto příjmy (nesnížené o žádné výdaje) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Srážku je povinen provést plátce (nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka (autora). Plátce je dále povinen sraženou daň odvést svému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Odpovědnost sražení a odvedení daně z těchto autorských honorářů je výhradně na plátci, nikoli na příjemci. Pokud tedy vydavatel srážku daně neprovede, bude ji správce daně vymáhat na něm – nikoli na autorovi.

Do daňového přiznání musí zahrnout spolu s ostatními příjmy i honoráře zdaněné srážkovou daní. Z těchto příjmů je možné uplatnit výdaje (skutečné nebo procentem z příjmů) a na celkovou daň započítat daň sraženou plátcem. Z důvodu zahrnutí autorských honorářů zdaněných srážkovou daní do celkového základu daně, budou tyto příjmy vstupovat i do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění.

Sražením daně zvláštní sazbou bude autor vyrovnán se zdaněním tohoto příjmu a již jej nebude zahrnovat do daňového přiznání. Odměny autorů do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce (zdaněné srážkovou daní) nepodléhají odvodům zákonného pojistného.

Honoráře nad 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce

Plátcem daně z příjmů nad 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce je jejich příjemce (autor). Jedná se o příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, který autor obdrží v hrubé výši a je povinen jej zahrnout do daňového přiznání. Tyto příjmy podléhají také zdravotnímu pojištění, a pokud převýší rozhodný příjem také odvodům sociálního pojištění. Rozhodná částka je tvořena kladným rozdílem mezi příjmy a výdaji a v roce 2020 činí 83 603 Kč.

Pracovněprávní vztah

Pokud je činnost vykonávána v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle zákoníku práce, představuje autorskou odměnu mzda vyplácená zaměstnavatelem. Prakticky se může jednat o pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou nebo dohodou o práci konané mimo pracovní poměr. Autorský zákon nevylučuje koncepci tzv. zaměstnaneckého autorského díla, které autor – zaměstnanec vytvořil ke splnění svých úkolů vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. V těchto případech se jedná o příjem podle § 6 ZDP, který běžným způsobem zdaňuje zaměstnavatel (plátce) s přihlédnutím k tomu, zda zaměstnanec má nebo nemá podepsané "Prohlášení k dani".

Příjem ze závislé činnosti podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Na žádost zaměstnance provede zaměstnavatel roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti.

Autorské honoráře vyplácené daňovému nerezidentovi

Příjmy nerezidenta, které na území ČR podléhají zdanění, jsou vymezeny v ust. § 22 ZDP. V tomto výčtu zdanitelných příjmů nerezidenta ze zdrojů v ČR jsou zahrnuty také náhrady za poskytnutí práva na využití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému. Podle § 36 ZDP podléhají tyto příjmy zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Plátce (nakladatelství) je povinen provést srážku nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s účetními předpisy. Pokud je se státem, ze kterého autor pochází, uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, bude honorář podléhat sazbě daně stanovené smlouvou. Uvedený druh příjmu je v mezinárodních smlouvách obvykle řešen v článku 12, který je nazván Licenční poplatky. Smlouvy obvykle stanoví nižší daňovou sazbu, než tuzemský daňový zákon. V případě výhodnějšího zdaňování podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění by plátce měl mít jistotu, že příjemce autorských honorářů je rezidentem smluvního státu. Tato skutečnost je nejlépe prokázána dokladem o daňovém domicilu, který vystaví příslušný zahraniční správcem daně

Sraženou daň je nutné odvést místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost provést srážku. Nakladatelství také musí v případě zahraničních subjektů o srážce informovat správce daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Od 1. 4. 2019 musí plátce pomatovat na oznamovací povinnost podle ust. § 38da ZDP. Tato povinnost se vztahuje na příjmy daňových nerezidentů, které jsou od srážkové daně osvobozené, nebo nepodléhají zdanění v ČR na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. ZDP stanoví limit, podle kterého není nutné správci daně oznámení posílat, pokud jeden druh příjmu konkrétního nerezidenta nepřesáhne částku 100 000 Kč měsíčně. Oznámení je potřebné provést na tiskopise 25 5478 MFin – vzor č. 15.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z příjmů z autorských honorářů

Autorské honoráře obdržené za příspěvky do tisku, rozhlasu, internetové portály nebo do televize, které od jednoho plátce nepřevýší 10 000 Kč, podléhají srážkové dani. Z těchto příjmů nelze uplatnit výdaje a nepodléhají zdravotnímu ani sociálnímu pojištění.

Autorské honoráře nad 10 000 Kč měsíčně musí zdanit příjemce prostřednictvím daňového přiznání a lze uplatnit související výdaje (skutečné nebo procentem z příjmů). Tyto příjmy také vstupují do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

Souvztažnosti:

Č.   Účetní případ   MD   DAL   
   Autor je zaměstnancem nakladatelství        
1.   Hrubá mzda    521   331   
2.   Sociální a zdravotní pojištění    331   336   
3.   Záloha na daň   331   342   
4.   K výplatě zaměstnanci   331   211, 221   
5.   Předpis zákonného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění   524   336   
6.   Úhrada závazků s institucemi sociálního a zdravotního pojištění   336   221, 211   
   Autorské honoráře zúčtované ve prospěch třetích osob, pokud se nezahrnují do mzdových prostředků.        
7.   Autorské honoráře    518   321   
8.   Úhrada honoráře autorovi   321   211, 221   
   Účtování autora, který není zaměstnancem a vede účetnictví.        
9.   Faktura vydaná autorem   311   602   
10.   Úhrada honoráře   211, 221   311   
11.   Různé náklady související s činností autora   501, 511, 512, 518   321   

Analytické účty:

Účetní jednotka vede analytické účty podle závazků vůči jednotlivým autorům a podle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech. Účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je vhodné členit podle jednotlivých institucí, kterým je odvod pojištění posílán. K účtu 311 – Odběratelé účetní jednotky vedou analytickou evidenci podle jednotlivých odběratelů a účet 321 – Dodavatelé analyticky člení podle jednotlivých dodavatelů. Účty účtové skupiny 50 a 60 je vhodné členit i pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním, na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a na zdaňované příjmy.

Účetní doklady:

Pro zúčtování účetních případů,

Nahrávám...
Nahrávám...