dnes je 29.3.2024

Input:

Automobil

23.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

Automobil

Ing. Otakar Machala, QUD

Úvod

V souvislosti s podnikatelskou činností rozlišujeme pro daňové účely u osobních automobilů a motorových vozidel dva režimy. V prvním jde o vozidla firemní, služební, podniková apod., tj. vozidla vložená do obchodního majetku. Ve druhém režimu jde o vozidla vlastní, tj. vozidla, která do obchodního majetku vložena nebyla.

Daňové souvislosti obou režimů jsou popsány i v souvisejícím článku Elektromobil z pohledu daňového.

1. AUTOMOBIL PODNIKATELE

V rámci daňové optimalizace se podnikatelé často zabývají otázkou, zda je výhodné použití soukromého nebo služebního vozidla. Pro konkrétní rozhodnutí je rozhodující zejména pořizovací cena vozu, stáří (plánovaná částka na opravy, výše pojistného), počet ujetých kilometrů. Svou roli hraje i skutečnost, zda jde o plátce či neplátce daně z přidané hodnoty.

Ve stejném oboru podnikají dva sousedé, pan Velký a pan Malý. Používají evidenci daňovou. Oba podnikatelé si v začátcích podnikání pořídili malý automobil za vstupní cenu 350 000 Kč. Hodně cestují, najedou cca 30 000 km ročně. Pan Velký se rozhodl, že nevloží automobil do firmy a bude uplatňovat základní náhradu za 1 km, pan Malý vložil automobil do firmy a uplatňoval odpisy. Za pět let lze provést rekapitulaci, nebereme-li v úvahu individuální celkové daňové zatížení (základ daně), změny cen, vliv DPH apod.

Pan Velký:

Daňově uznatelné výdaje Částka v Kč 
Základní náhrada
(150 000 km x 4,20 Kč) 

630 000 

Pan Malý:

Daňově uznatelné výdaje Částka v Kč 
Opravy a údržba  40 000 
Odpisy  350 000 
Pojištění  40 000 
Celkem  430 000 

Pan Velký měl tedy daňové výdaje vyšší o částku 200 000 Kč.

Po pěti letech oba podnikatelé vyměnili původní vozidla za nová, vyšší třídy, za cenu 1 000 000 Kč. Pan Malý se na základě informace pana Velkého rozhodl, že vozidlo tentokrát do firmy nevloží. Pan Velký naopak vozidlo do firmy vložil.

Pan Velký:

Daňově uznatelné výdaje  Částka v Kč 
Opravy a údržba  100 000 
Odpisy  1 000 000 
Pojištění  80 000 
Celkem  1 180 000 

Pan Malý:

Daňově uznatelné výdaje  Částka v Kč 
Základní náhrada
(150 000 km x 4,20 Kč) 

630 000 

Pan Velký by měl tentokrát daňové výdaje vyšší dokonce o 550 000 Kč.

Z hlediska členění výdajů (nákladů) vznikajících v souvislosti s používáním osobního automobilu vloženého do obchodního majetku lze rozlišit tyto hlavní skupiny:

• odpisy,

• spotřebu pohonných hmot, maziv a dalších kapalin nutných pro provoz vozidla,

• různé typy pojistného,

• výdaje (náklady) na opravy a údržbu včetně technických prohlídek, měření emisí apod.

Spotřeba pohonných hmot

U vozidel zahrnutých v obchodním majetku je do daňových výdajů (nákladů) uznávána spotřeba PHM v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 ZDP v prokázané výši, proto je třeba mít k dispozici doklady o nákupu PHM u čerpacích stanic. Pro stanovení jejich spotřeby proto nejsou rozhodující údaje o spotřebě uvedené v technickém průkazu k danému vozidlu.

Z ostatních provozních kapalin přicházejí v úvahu zejména oleje (motorový, převodový, mazací), kapalina do chladiče, náplň ostřikovačů apod. Jejich spotřeba představuje daňový výdaj (náklad) obecně podle § 24 odst. 1 ZDP, a to v prokázané výši, tj. na základě dokladů o nákupu.

Pojistné

Různé typy pojistného jsou daňově účinné, ať už jde o tzv. povinné pojištění (placené bez ohledu na vůli plátce) podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP nebo různé typy nepovinného pojištění podle § 24 odst. 2 písm. e) ZDP.

Použití automobilu podnikatele k soukromým účelům

U vozidel zahrnutých v obchodním majetku, jsou-li používána pro služební a soukromé jízdy, bude část výdajů (nákladů) daňově neuznatelná. V případě odpisů je nutné krácen)í podle § 28 odst. 6 ZDP.

Poměr se určí z počtu ujetých km v daném roce k soukromým účelům a k účelům souvisejícím s podnikáním.

Kniha jízd

Průkaznost vzniklých výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů je jedním ze základních požadavků zákona o daních z příjmů. Požadavek průkaznosti se objevuje i v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP u jednotlivých bodů. Toto ustanovení upravuje daňové výdaje (náklady) podnikatelů na pracovní cesty včetně výdajů (nákladů) na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem a případných diet.

Konkrétní způsob prokazování těchto výdajů (nákladů) upravuje pokyn GFŘ-D-22, který konstatuje, že pro účely uplatnění daňových výdajů (nákladů) na pohonné hmoty vede poplatník evidenci jízd tak, aby tyto výdaje (náklady) mohl prokázat. V odůvodněných případech může správce daně stanovit poplatníkovi i jiný způsob prokazování těchto výdajů (nákladů).

Možnost výrazného zjednodušení administrativy spojené s vedením knihy jízd pro účely daně z příjmů včetně poměrného krácení odpisů v případě využívání vozidla k podnikatelským i soukromým účelům přináší institut paušálního výdaje na dopravu.

Náležitosti knihy jízd

Uvedený pokyn GFŘ-D-22 dále uvádí minimální náležitosti takto vedené evidence jízd. Patří mezi ně: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté km, uvedení typu vozidla, registrační značka, dále stav ujetých kilometrů k 1. 1. a 31. 12. kalendářního roku (nebo k počátku či konci zdaňovacího období, neshoduje-li se s kalendářním rokem), případně ke dni zahájení nebo ukončení činnosti.

Kdo vede knihu jízd

Evidenci jízd je povinen vést především podnikatel, který vozidlo vlastní a má je zahrnuté v obchodním majetku, užívá ho na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním leasingu. Pro rozhodnutí, jestli knihu jízd vést či nevést, není důležité, zda vozidlo užívá pouze k účelům služebním nebo i k účelům soukromým. Samozřejmě že v rámci knihy jízd je nutné evidovat ujeté kilometry pro služební (podnikatelské) účely a pro soukromé účely.

V ostatních případech plní roli evidence jízd cestovní příkazy, které obsahují všechny potřebné údaje.

V případě obecných výdajů (nákladů) na údržbu vozidla nejsou pravidla dělení výdajů (nákladů) jasně definována. Často se dá použít poměrné krácení výdajů (nákladů), ale ve většině případů záleží na zdůvodnění konkrétní situace a obhájení každého případu před správcem daně individuálně.

Notářka JUDr. Krátká používá při výkonu své praxe osobní automobil, který vložila do obchodního majetku. Ve zdaňovacím období vznikly v souvislosti s provozem vozidla tyto výdaje (náklady):

Titul  Výdaj 
Odpisy  90 000 Kč 
Spotřeba PHM a ostatních kapalin  40 000 Kč 
Opravy a údržba  30 000 Kč 
Pojištění  29 500 Kč 
Dálniční známka  1 500 Kč 
Silniční daň  3 600 Kč 

Z vedeného deníku jízd vyplývá, že z celkového počtu 12 640 ujetých km bylo pro služební účely ujeto 9 480 km a soukromě 3 160 km (25 % z celkové hodnoty). Bude vypočten koeficient soukromých jízd: 3 160/12 640 = 0,25.

Je zřejmé, že v závislosti na vypočteném koeficientu je třeba upravit příslušné výdaje (náklady) na provoz vozidla a při sestavování daňového přiznání za zdaňovací období JUDr. Krátká vyloučí z daňově uznatelných následující výdaje (náklady):

Titul  Zvýšení základu daně 
Odpisy  22 500 Kč 
Spotřeba PHM a ostatních kapalin  10 000 Kč 
Opravy a údržba  7 500 Kč 
Pojištění  7 375 Kč 

Silniční daň bude výdajem (nákladem) daňově uznatelným v plné výši, neboť silniční daň je nutné hradit pouze z důvodů, že je vozidlo užíváno k podnikatelským účelům.

U ostatních výdajů (nákladů) lze k rozhodnutí, zda jde o daňově uznatelný, či neuznatelný výdaj (náklad), použít jiná vhodná kritéria.

Např. u dálniční známky lze z knihy jízd prokázat ujeté km po dálnicích. Lze si tedy představit situaci, kdy podle deníku jízd JUDr. Krátká neujela po dálnici soukromě ani jeden km, a proto je celá částka za dálniční známku daňově uznatelným výdajem (nákladem), jakož i případ, kdy naopak po dálnici jela pouze při jízdě na dovolenou, a v tom případě nelze uznat nákup dálniční známky vůbec.

Soukromé vozidlo podnikatele

V případě vozidel, která nejsou součástí obchodního majetku, lze podle § 24 odst. 2 ZDP jako daňový výdaj (náklad) uplatnit pouze výdaje (náklady) ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP (tj. v současné době do výše 4,20 Kč/km) a náhrady výdajů (nákladů) za spotřebované pohonné hmoty.

Pro uplatňování daňových výdajů (nákladů) z titulu náhrady za spotřebované PHM u soukromého vozidla podnikatele existují dvě možnosti stanovení ceny za nákupy pohonných hmot.

První z nich je použití ceny stanovené vyhláškou vydanou podle § 189 odst. 1 písm. a) ZP nebo § 189 odst. 2 ZP pro účely poskytování cestovních náhrad, která je účinná v době konání cesty. V případě použití těchto cen není třeba prokazovat cenu nakoupených PHM dokladem z čerpací stanice.

Druhou možností je použití ceny prokázané dokladem od čerpací stanice. Poplatník samozřejmě může využít způsob, který je pro něj výhodnější.

Např. v roce 2020 činí cena automobilového benzinu 95 oktanů (Natural 95) stanovená vyhláškou č. 358/2019 Sb., 32 Kč/litr. U čerpacích stanic bylo možné nakoupit tento typ paliv za cenu až o 10 Kč nižší. Je zřejmé, že v takovém případě bude výhodnější uplatnění ceny PHM dle vyhlášky.

Při takto významném poklesu ceny PHM je ovšem třeba sledovat případnou změnu legislativy stanovující ceny PHM, neboť ustanovení § 189 odst. 2 ZP, zákoníku práce umožňuje upravit Ministerstvu práce a sociálních věcí průměrnou cenu pohonných hmot i v mimořádném termínu mimo termín 1. ledna, pokud se podle údajů Českého statistického úřadu tato cena ode dne účinnosti poslední úpravy obsažené ve vyhlášce zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

Použití elektromobilu

V souvislosti se snahou postupně nahrazovat vozidla se spalovacím motorem vozidly ekologičtějšími, se při podnikání začínají používat rovněž vozidla na hybridní a elektrický pohon. Uplatnění cestovních náhrad v případě elektromobilů nezahrnutých v obchodním majetku poplatníka není v ZDP přímo řešeno. Z pohledu uplatňování náhrad GFŘ ve svých stanoviscích připouští uplatnění základní náhrady za použití motorového vozidla. V případě náhrady za spotřebovanou elektrickou energii ovšem trvá na prokázání ceny, za kterou byla elektřina pořízena, a rovněž prokázání spotřeby elektřiny na ujetou vzdálenost. Zákoník práce předpokládá, že cena pohonné hmoty bude zásadně prokazována předložením dokladu o jejím nákupu, přičemž tento postup platí i v případě, kdy je vozidlo poháněno elektřinou.

Soukromé vozidlo a paušální výdaje

Zajímavá situace nastává v případě, kdy podnikatel uplatňuje paušální výdaje. V takovém případě není vozidlo zařazené do obchodního majetku (více viz Paušální výdaj na dopravu).

Z pohledu daně z přidané hodnoty však plátci mohou u plnění souvisejících s těmito vozidly, např. u nákupu PHM, oprav apod., i nadále uplatňovat daň na vstupu.

2. AUTOMOBIL ZAMĚSTNAVATELE

Rozšířenou formou odměňování zaměstnanců je poskytování firemního motorového vozidla, nejčastěji osobního automobilu, bezplatně k používání pro služební i soukromé účely. Týká se nejen "klasických" zaměstnanců, ale například i členů družstev či společníků a jednatelů společností s ručením omezeným, členů statutárních orgánů aj. (dále v textu označeni jako "zaměstnanci").

Příjem zaměstnance

Podle § 6 odst. 6 ZDP platí, že v případě poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci se za zdanitelný příjem zaměstnance považuje 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý měsíc. Tato částka přitom musí činit minimálně 1 000 Kč.

Jestliže jde o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, tj. u pronajímatele či leasingové společnosti, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

DPH

Je třeba zdůraznit, že součástí vstupní ceny manažerského vozidla je rovněž daň z přidané hodnoty, pokud není zahrnuta ve vstupní ceně vozidla. To znamená, že uplatněný nárok na odpočet DPH nesnižuje základ pro "dodanění" závislou činností.

Pojištění

Příjem ve výši 1 % vstupní ceny vozidla vstupuje rovněž do vyměřovacího základu na pojistné na sociální a zdravotní pojištění (viz Benefity).

Technické zhodnocení

Provede-li vlastník vozidla (zaměstnavatel) na vozidle, kromě vozidla najatého nebo vozidla pořízeného na finanční leasing technické zhodnocení, zvyšuje se ve smyslu § 29 odst. 3 ZDP vstupní cena, a tudíž i částka, o kterou se zvyšuje zdanitelný příjem zaměstnance.

Zaměstnanci bylo poskytnuto vozidlo v celkové pořizovací ceně 500 000 Kč. Výše příjmu zaměstnance pro výpočet daně z příjmu ze závislé činnosti činila 1 %, tj. 5 000 Kč měsíčně. V červenci 202X provedl zaměstnavatel technické zhodnocení (střešní okno, signalizační zařízení – alarm, autorádio a další) v celkové hodnotě 100 000 Kč. Došlo tak ke zvýšení vstupní ceny na 600 000 Kč a od července 202X bude zaměstnanci k základu daně přičítána z titulu užívání manažerského vozidla částka 6 000 Kč.

V praxi se samozřejmě vyskytují i případy, které balancují na hranici opravy a technického zhodnocení. Po jistou dobu do sporné kategorie patřil například

Nahrávám...
Nahrávám...