dnes je 2.12.2022

Input:

Abeceda DPH

2.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Abeceda DPH

Ing. Jan Ambrož

Tento článek je věnován potřebnému vysvětlení základních pojmů pro pochopení fungování daně z přidané hodnoty. Nazvali jsme je kategoriemi a je jich více než 180 (!).

Pro mnohé čtenáře je to jistě překvapivé, ale musíme zdůraznit, což potvrzuje níže mimo jiné výčet nově zařazených kategorií, že se objevují další výrazy, jejichž názvy by mohly být pro běžnou praxi zavádějící.

Rozhodující je, že se vždy jedná o názvosloví, se kterým pracuje zákon o dani z přidané hodnoty – a ve většině případů je jejich obsah specifický, účelově upravený pro potřeby této daňové normy.

Rada
Kategorie jsou seřazeny abecedně. Pro lepší orientaci uvádíme odkazy mezi jednotlivými kategoriemi tučným písmem. U vybraných kategorií naleznete TIPY, v nichž nabízíme rady, co je v dané oblasti nejdůležitější, na co by si měli plátci DPH dávat největší pozor, obdobný význam mají texty podtržené.

Odkaz na zákony

Je-li v textu uveden paragraf ("§..."), jedná se o konkrétní ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále "zákon"). V jiných případech je vždy součástí odkazu název příslušného zákona nebo vyhlášky (například § 26 ZDP aj.).

Novela k 1. 7. 2021

Při zpracování textu jsme se rozhodli pro zvýraznění posledních novel. Pro novelu účinnou od 1. 1. 2021 používáme zjednodušení "novela".

Označení pro poslední přijatou novelu (č. 355/2021 Sb.), platnou od 1. 10. 2021, je příznačné "aktuální novela".

Rada
Přechodné období, kterým se rozumí podle výkladů Finanční správy doba od 1. 7. 2021, od kdy je povinná harmonizace nových pravidel v Evropské unii, do účinnosti aktuální novely podle tuzemského práva, v úvodní kapitole nekomentujeme, neboť je této problematice věnován v publikaci samostatný výklad (viz též jeden ze zdrojů v kategorii Informace GFŘ).

Rada
Dosah změněných pravidel v EU je daleko širší, než bychom si představovali. Doplňme si pro orientaci přehled nových kategorií: celní úřad, dovoz zboží nízké hodnoty, dovozní režim, E-commerce, prodej zboží na dálku, prodej dovezeného zboží na dálku, provozovatel elektronického rozhraní, poslední známá daňová povinnost, přeplatek, režim EU a režim mimo EU, samovyměření a samodoměření daně, uživatel, vybraná plnění, změna odpovědnosti úhrady daně a zprostředkovatel.

Novinky se netýkají jen harmonizace, může si uvést například některé další kategorie: dlužník, nedobytná pohledávka, vracení daně, zahraniční osoba, zaokrouhlování a základ daně.

Zvýraznění novinek "*/**"

Několik desítek kategorií je doplněno v názvu dalším zdůrazněním "**", pokud se jich poslední aktuální novela týká.

Vraťme se krátce k předchozím novelám. Skutečně je nutné se věnovat těm, které byly přijaty k datu 1. ledna 2021, proto jsou související kategorie označeny "*".

Změny v roce 2022

V zákoně nalezneme též ustanovení, které nabývá účinnosti až příští rok, tj. od 1. 1. 2022 a týká se cestovního ruchu.

Přehled kategorií

A

Archivace

Zákon klade velký důraz na uchovávání dokladů, v návaznosti na pravidla pro záznamní evidenci máme na mysli archivaci, a to podle § 35 ZDPH. Podmínky pro převod listinných podkladů na elektronickou popisuje podrobně § 35a. Podle zákona se daňové doklady musí archivovat po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Rada
Využívejte moderní způsob uchovávání daňových dokladů, musí se však zajistit "...věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.".

Automobil**

V praxi používáme pojem automobil, podle názvosloví se pro účely zákona jedná o dopravní prostředky a speciálně o "nový" dopravní prostředek podle § 4 odst. 4 písm. a) a písm. b), obsahující i lodě, letadla. V zákoně je též definován osobní automobil, a to v § 4 odst. 4 písm. f).

Pro standardní případy pořízení nebo využívání automobilů platí obecná pravidla, ale pořídí-li si neplátce například nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinen podat daňové přiznání a uhradit daň podle § 19 odst. 6, viz povinnost přiznat daň. Aktuální novela zpřesnila související lhůtu pro podání daňového přiznání u identifikované osoby.

Výjimek u automobilů je více, třeba při určení místa plnění podle § 10d pro nájmy dopravních prostředků.

Rada
Pro plátce jsou nejdůležitější pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u referentských vozidel, resp. je-li automobil současně používán zčásti pro ekonomickou činnostosobní spotřebu (viz pohonné hmoty).

Při pořízení automobilu se zpravidla určí poměrným koeficientem nárokovaná částka DPH s tím, že za celý kalendářní rok, v němž byl vůz pořízen, se zjistí skutečnost a případně se provede úprava odpočtu daně.

B

Benefity

Tento pojem v zákoně o dani z přidané hodnoty nenajdeme. Každý zaměstnavatel, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, řeší, jak se poskytované benefity posuzují nejen z pohledu daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty.

Ve většině případů se jedná o standardní zdanitelné plnění. Speciální pravidla se uplatní, je-li přijaté zboží nebo služba využita pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, což je definováno například v § 13 odst. 4 písm. a)§ 14 odst. 3 písm. a), resp. navazujících ustanovení na tyto paragrafy. Není náhodou, že se u těchto plnění aplikuje cena obvyklá. Viz též osobní spotřeba.

Rada
S touto problematikou souvisí tzv. poukazy, tj. § 15 a násl.

Diskutované stravenky pro závodní stravování ale nejsou v zásadě jednoúčelovým poukazem zakládajícím vznik zdanitelného plnění.

Brexit*

Pro mnoho plátců daně z přidané hodnoty a osob povinných k dani je zásadním momentem při posuzování vztahů s obchodními partnery se sídlem ve Spojeném království – ve Velké Británii a Severním Irsku datum 1. leden 2021.

Od tohoto okamžiku mají jiný status, místo osoby povinné k dani v jiném členském státě se stávají zahraniční osobou aj.

To znamená v jednotlivých případech povinnou změnu pro zařazení uskutečněných nebo přijatých plnění do jednotlivých režimů DPH: například místo osvobozeného dodání zboží do jiného členského státu se jedná o vývoz zboží do tzv. třetí země atd.

Rada
Samozřejmě má být toto pravidlo uplatněno od 1. ledna 2021 pro pohyb zboží! Je však odsouhlasena zásadní výjimka: u zboží se klasifikuje Severní Irsko jinak (!) – jako kdyby bylo stále jiným členským státem – mělo by to mu být v letech 2021 až 2024.

C

Celní sazebník

Plátci daně z přidané hodnoty musí vždy správně posoudit, jakou sazbu daně z přidané hodnoty přiřadí k uskutečněnému plnění. Pro zboží je klíčový celní sazebník, resp. kódy v tomto sazebníku uvedené, na které se mimo jiné odvolávají přílohy k zákonu.

Celní úřad**

Případy, kdy správu daně zajišťují celní úřady, popisuje podle aktuální novely § 93. Jedná se o povolení k prodeji za ceny bez daně, dovozu zboží s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 2 až 4, zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty.

Cena obvyklá

Pro určení základu daně je několikrát zdůrazněno, že musí být stanoven na úrovni ceny obvyklé, jejíž hodnota je popsána v § 36 odst. 14. Tato cena má v principu odpovídat nezávislým vztahům v podmínkách volné hospodářské soutěže, případně se jedná o tzv. nákladovou cenu. Jako příklad lze uvést plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

Princip ceny obvyklé se uplatňuje podle § 36 odst. 6 písm. c) také při "dodání zboží nebo poskytnutí služby, v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí". Nalezneme zde také písm. d) pro úplaty hrazené virtuální měnou.

V zákoně je zdůrazněno, že se provádí úprava základu daně na úroveň ceny obvykl駠36a. Zapomíná se, že se to týká i osvobozených plnění, aby nedocházelo ke zkreslení krácení nároku na odpočet daně. Viz spojené osoby.

Rada
Tato povinnost platí pro všechny společníky téže společnosti bez ohledu na jejich status k DPH. Na druhé straně stále platí, že "spojenou osobou" není například zaměstnanec.

Cestovní služby

Většina občanů se setkala se zvláštním režimem daně z přidané hodnoty u cestovních služeb podle § 89. Z pozice zákazníka zjistili, že poskytovaná část těchto služeb je se základní sazbou daně nebo je osvobozena od daně (území EU a třetí země).

Speciálně se zatížení daní z přidané hodnoty týká tzv. přirážky poskytovatele. Uvedené platí, pokud jsou skutečně splněny zákonem stanovené parametry pro zařazení služby do této kategorie.

Rada
Jsou určeny specifické postupy například pro přijatou úplatu (zálohu) a navazující způsoby výpočtu (koeficienty).

Cizí měna**

Daně musí být v České republice stanoveny v české měně, a tak zákon v § 4 odst. 5 přejímá pro přepočet cizí měny obecně známá pravidla uplatňovaná v účetnictví a daních z příjmů.

Přesto se s přepočtem na českou měnu setkáme v zákoně na více místech, například pro dovoz zboží (§ 38), opravu výše daně (§ 43), u nedobytných pohledávek (§ 46g) atd.

Odlišné přístupy se uplatňují u zvláštního režimu, kterým je podle námi zvolené klasifikace kategorií jedno správní místo. Daň se platí v EUR (§ 110h).

Rada
Důležité je, že je zachováno zjednodušení u oprav základu daně, které se týká více plnění (viz sleva), když lze podle § 42 odst. 7 použít i první platný kurz prvního pracovního dne kalendářního roku.

Č

Časový nesoulad**

Jaká práva a povinnosti mají plátci v případech, kdy dochází k nesprávnému uvedení daně za jiné zdaňovací období (chybě) – v praxi hovoříme o časovém nesouladu, popisuje § 104.

Dochází-li k výhodě na straně plátce, ukládá se povinnost hradit úrok z prodlení (sankce). Doplňme si, že jako ve většině případů se uplatňuje obdobný přístup též k identifikovaným osobám.

Rada
Aktuální novela zpřesnila text § 104 odst. 8 písm. d) kvůli rozšíření zvláštních režimů jednoho správního místa.

Časový test**

Pojem všem známý z daně z příjmů fyzických osob, neboť testujeme splnění podmínek pro osvobození od daně. Obdobně časové testy používáme v zákoně u dodání nemovitých věcí podle § 56.

Existují ještě složitější případy, a to úprava odpočtu daně (§ 78 a násl.) pro dodatečné korekce u dlouhodobého majetku, u nemovitých věcí po dobu deseti let. Pro majetek, který není dlouhodobým majetkem, lhůta pro testování je tři roky a vede k tzv. vyrovnání odpočtu (§ 77).

Samozřejmostí jsou časové testy (lhůty) pro registraci (dvanáctiměsíční období, až 60 měsíců u změny režimu), zrušení registrace (jedenáct měsíců pro dodanění u drobného majetku) aj. Mezi časové testy můžeme doplnit i kritérium kalendářní rok.

Nejznámějším časovým testem je samozřejmě dvanáctiměsíční období pro testování obratu a povinnou registraci k DPH podle § 6 odst. 1.

Rada
Letošní novinka, zdůrazněná v kategorii nájem a korekce nároku na odpočet, se týká velkého množství plátců, kteří dosud výše komentovaný časový test u nemovitých věcí neřešili. Není k dispozici žádné přechodné ustanovení, proto ovlivňuje všechny, pokud konkrétní pronajímanou nemovitou věc, u níž dochází ke změně na osvobozené plnění, pořídili po 31. 12. 2011!

Specifické časové testy nalezneme u varianty zvláštního režimu jednoho správního místa a souvisejícího testování stanovených podmínek.

Člen skupiny

Zvláštní přístup se uplatňuje pro skupinu v dani z přidané hodnoty, kterou mohou založit spojené osoby. Je nutné zdůraznit, že každá osoba může být členem pouze jedné skupiny, a to podle § 5a odst. 1.

Za skupinu jedná určený tzv. zastupující člen skupiny (§ 5b odst. 1). Podle § 5 odst. 2 písm. a) není osobou povinnou k dani člen skupiny. Registrace se provádí podle § 95a.

Rada
Pro optimalizaci daně z přidané hodnoty je nejdůležitější, že plnění mezi členy skupiny není předmětem daně. Ale podle § 100 odst. 4 se přesto vykazuje v záznamní evidenci. Je možné nepřímo dovozovat z § 36a odst. 3, že musí být u vztahů mezi členy stanoveny hodnoty na úrovni ceny obvyklé, obdobnou povinnost stanoví zákon o daních z příjmů pro spojené osoby v § 23 odst. 7 ZDP.

Zvolit si tento model pro DPH je možné, ale skupina se stává podle § 95a odst. 2 ZDPH plátcem vždy od 1. dne následujícího kalendářního roku – nutné je dodržet procesní lhůtu: "...pokud je přihláška k registraci podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku.".

D

Daňová informační schránka*

Pro daňové subjekty je zásadní rozšíření funkcionality, možností využívání daňové informační schránky ("DIS") podle § 69 a násl. DŘ, daňového řádu. Například při podávání daňových tvrzení přes "novou" DIS, které má být jednodušší (kopírování identifikačních údajů aj.).

Rozšířeny jsou též možnosti přístupu do DIS pro další osoby. Staré typy daňových informačních schránek budou podle přechodných ustanovení funkční do 31. 12. 2021.

Daňová kontrola*

Pokud bude správa daní provádět daňovou kontrolu, což je u daně z přidané hodnoty běžné, vezměte v úvahu úpravy pravidel podle § 85 a násl. DŘ, daňového řádu, které se týkají mimo jiné zahájení a ukončení kontroly. Zásadní je průběh kontroly, informování o jejím stavu, neboť správce daně: "...sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů...".

Doplňme si pro pořádek, že jsme použili zjednodušení, neboť v Daňovém řádu se hovoří o složitém procesu nazvaném "Kontrolní postupy".

Rada
Zjištění průběžných výsledků může být impulsem pro jednání týkající se nově zavedeného institutu záloha na odpočet daně.

Daňové přiznání**

Povinnost podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty je uložena § 101 a násl. ZDPH. Ve vyjmenovaných případech tak musí učinit osoba identifikovaná, ale i neplátce. Zapomíná se, že "tuzemský" plátce podává daňové přiznání vždy, tedy i "nulové".

Daňové přiznání se zpracovává do 25. dne následujícího po příslušném zdaňovacím období, kdy je případná vlastní daňová povinnost splatná (nadměrný odpočet se vrací do třiceti dnů). Zákon v § 101 odst. 2 zdůrazňuje, že lhůtu nelze prodloužit.

Specifická pravidla se uvádí v § 101b pro úpadky a pozůstalosti aj.

Rada
Doplnění § 101 aktuální novelou se týká zvláštních režimů jednoho správního místa, stanoveného § 110zc, neboť se daňové přiznání podává do konce měsíce následujícího po příslušném zdaňovacím období. V systému JSM za kalendářní čtvrtletní, s výjimkou dovozního režimu, u něhož se zpracuje za kalendářní měsíc.

Povinností je podat i nulové daňové přiznání. Opravy jsou možné ve lhůtě tří let (případně déle podle příslušné tuzemské právní normy).

Daňové tvrzení*

Pokud bude daňový subjekt podávat daňová tvrzení týkající se daně z přidané hodnoty, zpřesnění § 1 DŘ jednoznačně od ledna 2021 upravuje, že se týkají jak řádných, tak dodatečných, což je potřebné pro správné posouzení jiných procesních náležitostí popisovaných v Daňovém řádu.

Daňový doklad**

Prokazování je u daně z přidané hodnoty naprosto zásadní povinností, proto je v § 26 až § 33a ZDPH důsledně popsáno: kdo musí daňový doklad vystavit, typy a náležitosti daňových dokladů. Pro jejich archivaci aplikujeme § 35 a § 35a.

Daňové doklady mohou být v listinné i elektronické podobě, jak je to potvrzeno § 26 odst. 2. Vystavují se do patnácti dnů od uskutečnění plnění, není-li zákonem stanoveno jinak.

Podstatný je text § 28 odst. 8, v němž je kladen důraz na doložení doručování daňových dokladů: "...vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.".

Význam daňových dokladů je nesporný, existuje jich celá řada. Pro náš výklad jsme jako další kategorie zvolili: doklad o použití, jiný doklad, opravný daňový doklad, souhrnný daňový dokladsplátkový kalendář, zjednodušený daňový doklad.

Zdůrazňujeme, v návaznosti na povinnou záznamní evidenci, že se ve většině případů daňovým dokladem stávají účetní doklady, jsou-li řádně vystavovány. Za kvalitu daňových dokladů odpovídá poskytovatel, jen u některých lze údaje doplňovat. To platí pro zjednodušené daňové doklady anebo teoreticky pro režim přenosu daňové povinnosti, neboť na těchto dokladech není povinnou náležitostí sazba daně a výše daně.

Daňové doklady jsou, není-li zákonem stanoveno jinak, nezbytnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně.

Rada
Povinnost vystavit daňový doklad obsahuje mimo jiné § 28 odst. 1, kde u písm. b) došlo nejen k záměně spojení "zasílání zboží" za nové "prodeje zboží na dálku", ale také k zásadnímu doplnění, že: "to neplatí pro prodej zboží na dálku, na který je použit zvláštní režim jednoho správního místa".

Daňový řád*

Zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje velmi mnoho specifických procesních ustanovení – například týkajících se kontrolního hlášeníregistrace.

Rada
Pro běžné fungování daně z přidané hodnoty je nutné vzít v úvahu velmi rozsáhlou novelu Daňového řádu, která je účinná od 1. 1. 2021. To platí, i když mnoho procesních pravidel si upravuje pro účely daně z přidané hodnoty zákon o DPH.

Dar

Asi by nás nenapadlo, že by mohl zákon o dani z přidané hodnoty nabízet výjimky pro poskytování darů. Přesto tomu tak je podle § 13 odst. 7 písm. c). Nejedná se o dodání zboží, jsou-li splněny následující parametry: poskytovány jsou dárky v rámci ekonomické činnosti, pořizovací cena v úrovni bez daně z přidané hodnoty darovaného předmětu nepřesahuje částku 500 Kč.

Rada
Bez finančního omezení není dodáním zboží poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Je vhodné zdůraznit, že přístup zákona o dani z přidané hodnoty je jiný, než u daně z příjmů – viz nárok na odpočet daně a zmínka zákazu pro reprezentaci.

Datová zpráva*

Pro daňové subjekty, které si zřídily datovou schránku dobrovolně, je pozitivní úprava § 72 DŘ, daňového řádu. Nemusí totiž po novele DŘ povinně podávat daňová tvrzení, datové zprávy pouze elektronicky!

Rada
Tuto možnost uvítají zejména plátciidentifikované osoby, které jsou fyzickými osobami, nejsou-li například advokáty nebo daňovými poradci, pokud byly založeny datové schránky pro jiné potřeby.

Den uskutečnění plnění**

Vědomě uvádíme den uskutečnění plnění, nikoliv DUZP/den uskutečnění zdanitelného plnění nebo DUOP/den uskutečnění osvobozeného plnění, protože pro oba případy aplikujeme v zásadě shodné postupy (§ 21 odst. 9 ZDPH) s výjimkou například u nájmu nemovitých věcí, kdy musí být den osvobozeného plnění přiznán nejpozději k poslednímu dni kalendářního roku.

Zákon popisuje podmínky velmi podrobně pro různé typy plnění, viz § 20a (zálohy) a následující ustanovení § 21 až § 25. Nebo pro titul plnění poukazy, související vybrané služby u nájmu nemovitých věcí a k plnění poskytované více než dvanáct kalendářních měsíců (viz opakované plnění).

Pravidla pro DUZP nebo DUOP, resp. den povinnosti přiznat daň, jsou striktně stanovena a není možné "odkládat" odvod daně z přidané hodnoty na výstupu nebo naopak nárokovat daň na vstupu dříve, než se příslušné plnění uskutečnilo.

Rada
Doplněn byl aktuální novelou text v § 21 odst. 4 písm. k) z důvodů harmonizace pro dodání zboží podle § 13a, dovozní režim.

Den uskutečnění plnění – režim skladu

Samostatně musíme řešit den dodání zboží v EU, pokud se bude jednat o režim skladu. Podle ustanovení § 22 odst. 3 nastane tento okamžik až "...dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele...".

Obezřetně se musí posuzovat případy, kdy dojde ke změně původních obchodních podmínek (lhůta, odběratel).

Rada
Skutečně se jedná o specifický způsob určení dne D, který se nesmí zaměňovat s běžnými pravidly platnými pro dodání zboží.

Dlouhodobý majetek*

Pro potřeby zákona je dlouhodobý majetek definován v § 4 odst. 4 písm. d) a písm. e) a je podstatné, že se na jedné straně zákon dovolává zákona o daních z příjmů (hmotný majetek) a na účetní předpisy (nově na odpisovaný nehmotný majetek, dále u pozemku). U hmotného majetku nemusí být tato kategorie shodná s dlouhodobým hmotným majetkem podle klasifikace účetní.

Pravidla pro daň z přidané hodnoty související s pořízením, užíváním nebo vyřazením dlouhodobého majetku jsou v zákoně popsána v mnoha paragrafech, neboť jsou různě modifikovány obecné postupy. Uveďme si jako příklad: obrat (§ 4a), den uskutečnění plnění (§ 21 odst. 2), osvobozené plnění (§ 56), nájem (§ 56a), úprava odpočtu (§ 78 a násl.), registrace aj.

Při aplikaci zákona musíme rozlišovat definované kategorie, jiný přístup se uplatňuje k položkám, které nejsou dlouhodobým majetkem – viz vyrovnání odpočtu (§ 77), změna režimu (§ 79 a související).

Samostatná pravidla obsahuje zákon o DPH pro nemovité věci, ač jsou součástí dlouhodobého majetku.

Rada
Novela účinná od 1. 1. 2021 řeší v přechodných ustanoveních u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) změny související se zákonem o daních z příjmů (viz například hmotný majetek).

Dlužník**

V zákoně se několikrát řeší pozice dlužníka, zejména při opravách týkajících se nedobytných pohledávek. Aktuální novela zavádí povinnost korekce uplatněné daně na vstupu – právě pro dlužníky – v případě zrušení registrace, a to v novém § 79e.

Dobropis

Běžně hovoříme o daňovém dobropisu (pro snížení, vrubopis je pro zvýšení základu daně), správně se jedná o opravný daňový doklad pro různé opravy základu daněopravy výše daně, jehož náležitosti jsou uvedeny v § 45. Odlišnosti platí pro nedobytné pohledávky.

Dodání zboží**

Předmět daně z přidané hodnoty je obsahem § 2 a následujících ustanovení. Dodání zboží, jak je definováno v § 13, je nejčastějším případem. Jedná se o situace, kdy dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Podle § 2 odst. 1 písm. a) jde o "dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku".

Do této kategorie patří též finanční leasing nebo použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností – viz osobní spotřeba.

Rozlišujeme plnění tuzemské a přeshraniční, resp. dodání zboží do jiného členského státu, které je zpravidla osvobozeno od daně.

K osvobozenému plnění dodání zboží do jiného členského státu je zásadní § 64, neboť pro osvobození od daně je nutné uvedení DIČ pořizovatele zboží. Dodavatel ho musí znát nejpozději v okamžiku, kdy mu vznikla povinnost přiznat toto osvobozené plnění.

Další podmínkou je zařazení uskutečněného plnění do souhrnného hlášení.

Rada
Tato kategorie je aktuální novelou rozšířena v § 13a pro dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní.

Dodání zboží – režim skladu

V roce 2020 novela zákona zavedla do tuzemské praxe výhodný systém pro pohyb zboží v EU, na který upozorňujeme v kategorii režim skladu. Nejedná se o dříve používaný model konsignačních skladů a je nutné pro zajištění dodání zboží v režimu skladu splnit přísné podmínky podle § 18.

Dodání zboží v EU**

Pro osvobození od daně u dodání zboží v EU se stanoví v § 64 odst. 1 podmínky, mezi které je zařazena mimo jiné povinnost sdělení daňového identifikačního čísla a uvedení tohoto plnění v souhrnném hlášení, jak je to zdůrazněno v kategorii dodání zboží.

Návaznosti nalezneme též v § 7, kterými se zavádí shodné postupy pro plnění v řetězci s jedinou přepravou zboží v rámci EU.

Rada
Ostatní plnění v daném řetězci by měla být následně považována za plnění "bez přepravy".

Podle aktuální novely se nepoužije § 7 odst. 3"dodání v řetězci" pro dodání zboží podle § 13a, tj. usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní.

Dodatečné daňové přiznání**

Jako u jiných daní může vzniknout povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání. Zákon neupravuje pro tuto oblast specifická pravidla, proto se řídíme daňovým řádem. Výjimkou jsou podmínky pro plnění související s jedním správním místem, které nalezneme v § 79dzrušení registrace, v obsáhlém § 110zd nebo v § 79dzrušení registrace.

Na institut dodatečného daňového přiznání se mimo jiné odvolává § 43 řešící opravu výše daně (v jiných případech než klasické opravy základu daně, tj. například oprava sazby daně), § 104chyb souvisejících s časovým nesouladem.

Doklad o použití

Mezi méně obvyklé daňové doklady patří doklad o použití, na němž se podle § 32 musí mimo jiné uvést "...sdělení o účelu použití...". Dokládáme tím specifické případy, jde-li o plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, může se jednat jak o zboží, tak o služby. Zpřesněno bylo, že není povinnou náležitostí označení příjemce a jeho daňové identifikační číslo.

Dopravní prostředek

Nabízí se otázka, proč je v zákoně definováno, co je dopravním prostředkem§ 4 odst. 4 písm. a) a dále "novým" dopravním prostředkem v § 4 odst. 4 písm. b). Důvodem je skutečnost, že při přeshraničních plněních, například podle § 19 odst. 6 při pořízení neplátcem takto specifikovaného zboží musí taková osoba podat daňové přiznání a zaplatit daň (viz automobil).

Klasifikace zboží, resp. dopravního prostředku, je důležitá i v jiných případech, například pro nájem v § 10d při testování místa plnění.

Dovoz zboží**

Problematika dovozu zboží (definován v § 20) je řešena v zákoně na několika místech: místo plnění (§ 12), den uskutečnění plnění (§ 23), daňový doklad (§ 33), základ daně (§ 38) atd. Rozhodující jsou celní předpisy, které zákon o dani z přidané hodnoty respektuje.

Rada
Doplněno bylo aktuální novelou v § 71 odst. 8 osvobození od daně pro dovoz zboží, a to prodej dovezeného zboží na dálku při splnění stanovených podmínek:

  • daň je přiznána v dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa a

  • v celním prohlášení ve věci propuštění tohoto zboží do celního režimu volného oběhu je uvedeno daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu zvláštního režimu jednoho správního místa.

Dovoz zboží nízké hodnoty**

Zásadní změnu představuje v aktuální novele tzv. dovoz zboží nízké hodnoty (§ 109c a násl.), dříve byl osvobozen, pokud jeho úhrnná hodnota nepřesahovala částku 22 EUR. Novým limitem je maximální částka 150 EUR.

Pro využití zvláštního režimu dovozu zboží nízké hodnoty (IOSS = Import One Stop Shop) osobou povinnou k dani je celní úřad pro Středočeský kraj. Nebo se použije standardní celní řízení. Způsob si zvolí cílový zákazník, ale v běžné praxi je samozřejmě pro něj jednodušší první varianta, neboť všechny administrativní úkony zajistí dodavatel, zpravidla provozovatel elektronického rozhraní.

Podle § 109f je zřejmé, že u tohoto zvláštního režimu osoba povinná k dani vybere a odvede daň za zboží od osoby, na jejíž účet jedná – a ta má povinnost tuto daň jí zaplatit.

Rada
To znamená, že jsme dříve zatížili clem a daní z přidané hodnoty dovezené zboží s hodnotou nad 150 EUR – nižší částky byly bez cla a do výše 22 EUR se nehradila daň z přidané hodnoty.

Nově zboží v hodnotě do 150 EUR podléhá dani z přidané hodnoty.

Nad výše uvedený limit se zpravidla odvádí clo a daň z přidané hodnoty (nejde-li o některou ze zákonných výjimek).

Dovozní režim**

Aktuální novela zařadila v § 110a odst. 1 písm. c) do zvláštního režimu jednoho správního místa dovozní režim (IOSS – Import One Stop Shop), který je definován jako jedno z vybraných plnění v 110b odst. 2 písm. c), tj. prodej dovezeného zboží na dálku, které není předmětem spotřební daně a jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.

Rada
Přehled podmínek pro použití dovozního režimu v tuzemsku obsahuje § 110m a jsou velmi striktní. Obdobné parametry musí splnit též osoba povinná k dani, je-li zprostředkovatelem.

Dotace

Pro dotace k ceně obsahoval zákon text, že nejsou tzv. úplatou, tj. součástí základu daně, pokud jde o "...dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku...".

Rada
Text byl dříve upraven, citujeme, že úplatou je: "dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí částka v peněžních prostředcích z veřejných zdrojů, která je poskytnuta v přímé souvislosti s plněním a má přímý vliv na cenu plnění,".

Proto má platit následující: dotace k ceně vstupuje do základu daně, protože "...představuje specifický druh úplaty, případně tvoří část poskytnuté celkové úplaty...".

Drobný majetek*

Každý plátce daně z přidané hodnoty musí obezřetně klasifikovat jednotlivé položky obchodního majetku definovaného pro účely DPH. Jako ilustrativní příklad můžeme použít kategorii drobný majetek, neboť u něj se nemusí testovat podmínky pro úpravu odpočtu daně, kontroly původního nároku na odpočet daně se provádí jednodušeji jako vyrovnání odpočtu daně.

Výhodnější režim si nelze zvolit, resp. rozhodnout třeba tím, že v účetní směrnici se finanční kritérium pro dlouhodobý majetek stanoví na částku 90 000 Kč, neboť se § 4 odst. 4 písm. d) odvolává na definici hmotného majetku ze zákona o daních z příjmů.

Na druhé straně je povinností testovat při zrušení registrace plátce u drobného majetku, pokud byl uplatněn nárok alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnující 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace, a to podle § 79a odst. 3.

Rada
Rozsah obchodního majetku, na který se vztahuje tzv. vyrovnání odpočtu, se výrazně rozšířil, neboť novela zákona o daních z příjmů zvýšila kritérium pro hmotný majetek na částku 80 000 Kč. Tato novinka platí pro účely daně z příjmů zpětně i pro majetek pořízený během roku 2020.

Důkazní prostředky

Otázky související s prokazováním, ať už práv nebo splnění povinností, řeší zákon například u archivace, daňových dokladůzáznamní evidence.

Upozorníme na specifikum při uplatňování nároku na odpočet daně, tzv. jinými důkazními prostředky – trochu skryté souslovím "prokázat jiným způsobem", třeba podle § 73 odst. 1 písm. b) a písm. e). Také nemusí být splněna tato podmínka "existence" daňového dokladu u vybraných plnění v přenosu daňové povinnosti.

Rada
Neméně důležitá je pro praxi výjimka uvedená v § 73 odstavec pátý pro neúplné daňové doklady. Pro uplatnění nároku nevadí, že přijatý daňový doklad neobsahuje všechny povinné náležitosti, plátce prokáže oprávněnost daňového dokladu například smlouvou, objednávkou, dodacím listem atd.

Použití jiných důkazních prostředků pro doložení vývozu zboží potvrzuje v § 66 s tím, že jejich příkladný výčet nalezneme v důvodové zprávě k příslušné novele.

E

Editační povinnost

Máme na mysli případy, kdy se na základě žádosti musí vyjádřit k danému problému správa daní, která vydává tzv. závazné posouzení. Žádosti, tj. editační povinnost, vyřizuje Generální finanční ředitelství.

Právem je zeptat se, jaká se má uplatnit sazba daně, a to podle ustanovení § 47a a § 47b.

Dále se jedná o vyřešení nejasností souvisejících s přenesením daňové povinnosti (§ 92h a § 92i), zda se má/nemá použít tento režim při poskytnutí určitého zdanitelného plnění.

Rada
Každá žádost je zpoplatněna velmi vysokou částkou 10 000 Kč.

Ekonomická činnost

Co se rozumí ekonomickou činností, popisuje zákon v § 5 a přímo to souvisí s definicí daňového subjektu, osobou povinnou k dani. V § 5 odst. 3 se klade důraz na "...činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.".

Připomínáme, že rozlišujeme plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, které je dodáním zboží nebo poskytnutím služby, viz zmínka u ceny obvyklé, dokladu o použití aj.

Rada
Z textu zákona lze dovozovat, že kritérium je vskutku přísné, protože není rozhodujícím parametrem (resp. nemusí být) prvek soustavnosti. Každá osoba povinná k dani si musí ověřit, jestli do klíčové kategorie obrat správně zařazuje své činnosti. Zejména je to citlivé u nájmu nemovitých věcí.

Elektronická evidence tržeb

Systém EET představuje další kontrolní mechanismus využívaný finanční správou. Existuje přímé propojení se zákonem o DPH, protože jen poplatníci – jsou-li neplátci DPH – si mohou zvolit sledování tržeb v off-line režimu, tj. zvláštní režim (při splnění dalších kritérií). Z podmínky stanovené zákonem o EET můžeme dovodit, že omezení se netýká osob identifikovaných k dani, přestože také odvádí daň z přidané hodnoty.

Pro poplatníky, kteří uvažují, po plánovaném restartu EET, o využití zvláštního režimu, je důležitý nejen limit hotovostních tržeb ve výši 600 000 Kč, ale také obrat a jiné parametry zakládající povinnou registraci k DPH.

Rada
Změna sazeb k 1. 5. 2020 nepřímo propojila starší výklady k problematice stravovacích služeb, používané dříve při zahájení jednotlivých etap EET, se zákonem o DPH.

Elektronické podání**

Daňové subjekty musí ve stanovených případech komunikovat se správou daní formou elektronického podání, jak jim to ukládá § 101a aj.

Do konce roku 2020 byla umožněna výjimka osobám identifikovaným k dani, ale zde došlo ke změně s účinností od 1. 1. 2021! Dále podle daňového řádu je nově upraven běh lhůty v případech, kdy je podání uskutečněno elektronicky způsobem požadujícím dodatečné potvrzení – pro počátek běhu lhůty je rozhodný den, kdy bylo podáno toto dodatečné potvrzení.

Nejde pouze o povinné podání touto formou daňových tvrzení, ale také přihlášky k registraci nebo oznámení o změnách registračních údajů.

Podle § 101a odst. 3 je jednoznačně stanoveno, že podání, která mají být plátcem nebo identifikovanou osobou zpracována elektronicky, nejsou-li učiněna "...datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně...", jsou neúčinná.

Rada
Samozřejmostí je forma elektronického podání u zvláštních režimů jednoho správního místa, viz § 110o.

Elektronicky poskytované služby**

Pro náš výklad jsme zvolili zjednodušený název elektronicky poskytované služby definované v § 10i s tím, že byla zrušena částečná duplicita s 110b odst. 1 písm. b). Místo plnění je popsáno v odstavci prvním § 10i, služby jsou poskytnuty osobě nepovinné k dani. Zachováno je právo v pátém odstavci zvolit si místo plnění podle § 10i, odst. 1 (takové rozhodnutí se týká logicky i prodeje zboží na dálku).

Rada
Aktuální novela změnila podmínky pro stanovení místa plnění, finanční kritérium je nyní 10 000 EUR (§ 10i odst. 4), které je nově součástí tzv. celkové hodnoty, tj. včetně realizovaného prodeje zboží na dálku.

Evidence**

V praxi hovoříme o záznamní evidenci, v zákoně popsané v § 100 a násl. jako evidence pro účely daně z přidané hodnoty, ve kterém jsou popsány konkrétní povinnosti. Jedná se o doložení všech skutečností, to znamená zejména: "...údajů vztahujících se k jejich daňovým povinnostem...".

Jak vyplývá z textu u kategorie záznamní evidence, jde nejen o daňové doklady jako takové. Například je povinností zvlášť evidovat plnění mezi členy skupiny, přestože nejsou předmětem daně. Nebo můžeme uvést sledování částek týkajících se oprav nemovitých věcí, aby bylo doložitelné, jestli byl nebo nebyl naplněn parametr významná oprava, tj. částka 200 000 Kč v úrovni bez daně z přidané hodnoty.

Velmi náročnou novou evidencí je dokládání podmínek pro režim skladu.

Rada
Významné rozšíření evidenčních povinností představují v aktuální novele úpravy § 100a a § 100b týkající se prodeje zboží na dálku a provozovatele elektronického rozhraní.

E-Commerce**

V textu aktuální novely nenajdeme výraz E-Commerce, nicméně seznámíme-li se s rozšířením variant jednoho správního místa, snadno zjistíme, že se jedná o velmi oblíbený model obchodování, on-line přes e-shopy a podobné platformy.

Úpravy v této oblasti se týkají zejména vybraných přeshraničních plnění, cílem je správně určit místo plnění a zjednodušit správu daní v rámci EU.

Pravidla pro tuzemská plnění se v zásadě nemění, u nich je stále platné místo určení podle § 7 pro dodání zboží. To platí též pro tuzemský e-shop prodávající zboží do třetí země nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě.

Rada
Klíčové jsou následující parametry: status cílového zákazníka, ale také dodavatele. Viz též kategorie režim Evropská unie a režim mimo Evropskou unii, místo plnění (§ 110b).

V praxi bude důležitá pozice tzv. provozovatele elektronického rozhraní.

Finanční činnosti

Otázku, zda je uskutečněné plnění zdanitelné nebo se jedná o osvobozené plnění, není často jednoduché zodpovědět. Bývá tomu u finančních činnosti popsaných v § 54. Jako příklad si můžeme uvést osvobození převodu cenných papírů nebo směnárenské činnosti.

Při postoupení pohledávek je situace ještě složitější, neboť osvobozeno je pouze úplatné postoupení pohledávek postoupené jiným subjektem, nikoliv vymáhání dluhů nebo faktoring. Doplňme si, že postoupení "vlastních" pohledávek není v kontextu výše uvedeného předmětem daně z přidané hodnoty [§ 14 odst. 5 písm. c)].

Finanční leasing

Finanční leasing je v oblasti daně z přidané hodnoty popsán v § 13 odst. 3 písm. c) – podmínkou je, že ke dni uzavření smlouvy je zřejmé převedení vlastnického práva užívaného zboží na uživatele, a to za obvyklých okolností. Proto není tento přístup shodný s pojetím platným pro daň z příjmů.

Další specifika, rozdílná od běžného dodání zboží, souvisí se dnem uskutečnění plnění podle § 21 odst. 1 písm. c), opravou základu daně (lhůta § 42 odst. 10).

Změna definice finančního leasingu byla účinná od 1. 1. 2020, proto bylo a je nutné ověření z pohledu znění zákona o DPH, jak jsou nastaveny smluvní podmínky. Například je-li sjednáno právo opce na odkup předmětu finančního leasingu, využití je ekonomicky standardní ("...za obvyklých okolností..."), měl by se tento případ klasifikovat jako finanční leasing pro účely DPH.

Přechodná ustanovení upravují aplikaci podle smluv a předání předmětu finančního leasingu – zohledňují skutečnosti před výše zmíněnou účinností.

Formuláře podání*

Benevolentní přístup správy daní k tiskopisům je od 1. ledna 2021 minulostí, protože podle § 72 DŘ, daňového řádu je povinností stanovit strukturu formulářů podání závaznou vyhláškou. Pro oblast daně z přidané hodnoty jde o Vyhlášku č. 457/2020 Sb.

G

Generální finanční ředitelství

Generální finanční ředitelství ("GFŘ") je v zákoně zmíněno, neboť je gestorem pro vyřízení tzv. editační povinnosti správy daní. Aktivní roli sehrává též při vracení daně podle § 80 ZDPH aj.

Rada
Nezastupitelnou úlohu sehrává GFŘ v řešení nejasností v zákoně. Je proto vhodné sledovat jím publikované Informace GFŘ, přestože nemohou nahradit platný zákon o DPH, jedná se totiž o metodickou pomůcku (závaznou pro správu daní) obsahující návody, jak lze daný problém posuzovat.

H

Hmotný majetek*

Hmotný majetek je pojem definovaný pro účely daně z přidané hodnoty v § 4 odst. 4 písm. d). To znamená pro dlouhodobý majetek, že se přebírá definice ze zákona o daních z příjmů. To je velmi důležité, neboť se rozlišuje úprava odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77) pro položky, které nejsou dlouhodobým majetkem.

Protože se zákon odvolává na daň z příjmů, není možné zařazení do této kategorie "optimalizovat" účetní směrnici, která by podle platných účetních pravidel (Vyhláška, § 7 PVZÚ) určila jinou výši ocenění než jakou obsahuje zákon o daních z příjmů.

Rada
Novela zákona o daních z příjmů upravila finanční limit pro tuto kategorii, tj. hmotný majetek, a to zpětně i pro nově pořízený v roce 2020. To představuje pro mnoho plátců pozitivní zprávu, neboť případné korekce původního nároku na odpočet daně jsou jednodušší pro drobný majetek.

CH

Chyba

Praktická otázka zní, jak napravit nepřesnost, chybu? Odpověď je zdánlivě jednoduchá – pokud vznikla újma na straně státního rozpočtu, musí se opravit. Konkrétní postupy jsou dány zákonem, většinou se jedná o opravu výše daně (§ 43 ZDPH), když se aplikovala nesprávná nižší sazba daně. Nebo je omyl v časovém nesouladu (§ 104), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Návazně se opravují daňová tvrzení (viz zpřesnění obsahu pojmu v novele daňového řádu), podávají se opravná nebo dodatečná daňová přiznání, opravné nebo následné kontrolní hlášení nebo následné souhrnné hlášení atd.

I

Identifikovaná osoba**

Zvláštní postavení mají v dani z přidané hodnoty osoby povinné k dani, které se registrují jako osoby identifikované k dani povinně (§ 6g a násl., § 97) nebo dobrovolně (§ 97a).

Tyto daňové subjekty nejsou plátci, přesto mají mnoho procesních povinností (odvádí daň z přidané hodnoty) s některými úlevami – nemusí podávat nulové daňové přiznání, neřeší kontrolní hlášení.

V zákonem vyjmenovaných případech v § 106 odst. 2 musí identifikovaná osoba zpracovat souhrnné hlášení.

Jak je naznačeno u ubytovacích služeb, jedná se o problematiku související se službami Airbnb. Tím spíše, že zákon neobsahuje žádný finanční limit pro případnou povinnou registraci této osoby (zde nikoliv jako plátce DPH).

Identifikovaným osobám skončila výjimka platná do 31. 12. 2020 pro podání daňového přiznání k DPH, a to elektronicky nebo v listinné podobě, pokud neměla zařízenu datovou schránku a neměla povinnost zákonného auditu účetní závěrky. Nyní musí povinně použít systém elektronického podání.

Na rozdíl od plátců DPH si mohou identifikované osoby zvolit u daně z příjmů fyzických osob optimalizační variantu paušální daně.

Rada
Aktuální novela rozšířila v § 6j případy vzniku registrace identifikované osoby a související registrace (§ 97a) pro aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa.

Informace GFŘ**

V zákoně nenalezneme odkaz na Informace Generálního finančního ředitelství, tj. publikované názory k vybraným složitějším oblastem fungování daně z přidané hodnoty. Nicméně lze doporučit je sledovat, neboť obsahují názor finanční správy (nikoliv oficiální výklad zákona). Nesmíme je zaměňovat s tiskovými zprávami MF nebo GFŘ, výše zmíněné Informace GFŘ mají číslo jednací a lze se na ně v diskusích se správou daní odvolávat.

Vybrali jsme pro vás několik stěžejních dokumentů k nejdůležitějším tématům, u nichž se vedou odborné diskuse.

  • Informace k novelám zákona o DPH 2019.

  • Dodatek č. 1 k Informaci k problematice registrace k dani z přidané hodnoty.

  • Informace GFŘ k uplatňování sazeb DPH u tepla a chladu od 1. 1. 2020, která obsahuje mimo jiné vzorové příklady na vyúčtování záloh u změn sazeb.

  • Informace k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020.

  • Informace o aktualizaci formuláře Souhrnné hlášení VIES pro účely režimu skladu (call off stock).

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 5. 2020 včetně rozboru ke stravovacím službám.

  • Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 7. 2020, poznámky k jednotlivým upraveným položkám.

  • Informace k novele zákona o DPH účinné od 1. 9. 2020.

  • Prodloužení osvobození od cla a DPH u dovozu zboží pro účely pandemie COVID-19 do 30. 4. 2021.

  • Informace k promíjení DPH u dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a očkovacích látek proti onemocnění souvisejících s pandemií COVID-19.

  • Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k elektronickému podání identifikovaných osob v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. 1. 2021.

  • Informace GFŘ k problematice registrace k dani z přidané hodnoty ve znění Dodatku č. 2.

  • Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti) ve znění Dodatku č. 1.

  • Informace GFŘ k promíjení daně z přidané hodnoty při dodání respirátorů.

  • Informace k testování na onemocnění COVID-19 (DPH).

  • Informace k promíjení DPH při pořízení zboží z jiného členského státu a při dovozu zboží.

  • Informace k vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani usazeným ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska po konci přechodného období (Brexit).

  • Informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021.

Rada
Význam Informací GFŘ je nesporný, například pro testování nových podmínek u nájmů a korekce nároku na odpočet daně řešíme posouzení parametru "podlahové plochy" podle letité Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016.

K dispozici jsou též Pokyny GFŘ, například k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.

Do kategorie Informace GFŘ můžeme také zařadit metodiku zpracovanou k aktuální novele, která se týká mezinárodní spolupráce, a to jednoho správního místa (OSS). Na ni navazuje výše uvedená Informace k problematice e-commerce.

Insolvence**

Tomuto tématu – insolvenci – věnujeme kategorii nedobytné pohledávky. Je rozebráno v § 46 a násl. Jedná se o velmi obsáhlé postupy pro opravy základu daně, upravené též aktuální novelou a můžeme nepřímo i doplnit zpřísnění při zrušení registrace.

Právo na opravu se týká situací, kdy je pohledávka vymáhána v exekučním řízení, dlužník se nachází v insolvenčním řízení, došlo ke smrti dlužníka v návaznosti na výsledky skončeného řízení o pozůstalosti aj.

Rada
Metodicky přesnější je místo běžně používaného "insolvence a DPH" odkazovat se na právní pojmy toho kterého řízení, dále zákon používá výrazy nedobytná pohledávka a také neobdržená úplata aj. Tato oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním (§ 46f), ve stanovených případech se uplatní kvalifikovaný odhad.

J

Jedno správní místo**

Povinná harmonizace s pravidly EU se v aktuální novele nejvíce dotýká významného rozšíření variant zvláštního režimu jednoho správního místa ("JSM"), popsaného důkladně v § 110a a násl. (dosud se jednalo jen o elektronicky poskytované služby). To znamená, že místo MOSS (Mini One Stop Shop) nyní používáme výraz OSS, tj. One Stop Shop.

Jedná se o varianty: režim mimo Evropskou unii, režim Evropské unie a dovozní režim.

Rada
Smysl této novinky je zřejmý, neboť danému subjektu se usnadňuje správa daně z přidané hodnoty, která proběhne pouze s využitím elektronického portálu v členském státě tzv. identifikace a transfer daně z přidané hodnoty do jiných států EU zajišťují příslušné Finanční správy. To znamená, že není nutná při využití modelu JSM registrace k DPH v členských státech EU, kam uskutečněné plnění směřuje.

V České republice je správcem daně Finanční úřad pro jihomoravský kraj.

Subjekty, které byly již registrovány k MOSS, nemusí provádět žádnou přeregistraci.

Procesní pravidla jsou velmi komplikovaná a týkají se zejména způsobu podání a placení daní, doručování, evidence, lhůty, registrace, samovyměření a samodoměření daně, zdaňovacího období atd. Jsou též definovány nové pojmy, například kdo je provozovatelem elektronického rozhraní, uživatelem, zprostředkovatelem, co se rozumí poslední známou daní, vybraným plněním aj.

Nutné je však zkontrolovat několik omezení pro tento zvláštní režim, která jsou popsána v 110n.

Jiné doklady

Zákon o DPH velmi podrobně popisuje v § 26 a následujících ustanoveních daňové doklady a jejich náležitosti. Přesto překvapivě existují daňové doklady, které blíže zákon neupravuje – jsou jimi tzv. jiné doklady, například podle § 74 odst. 1, a to pro povinné snížení uplatněného odpočtu daně.

Rada
V těchto případech doporučujeme, aby byl jiný doklad řádně očíslován a zařazen do záznamní evidence, jeho náležitosti, byť nejsou zákonem stanovené, by měly být obdobné jako u standardních daňových dokladů.

Jiný členský stát*

Pro přeshraniční vztahy je podstatné, neboť jsou uplatňována odlišná pravidla pro vztahy v rámci EU a se třetími zeměmi, je-li v zákoně odvolávka na partnera z jiného členského státu (§ 3). Můžeme v této souvislosti odkázat na služby do/z EU, pohyb zboží také z/do EU, třístranný obchod aj.

Musíme upozornit na zásadní výjimku související s brexitem. Při klasifikaci pohybu zboží, je-li partnerem subjekt ze Severního Irska, se i po 31. 12. 2020 považuje po stanovené přechodné období takové plnění jako uskutečněné s osobou z jiného členského státu!

K

Kalendářní rok*

Tento pojem, ač je zdaňovací období u daně z přidané hodnoty kratší, je velmi významný. Parametr kalendářní rok ovlivňuje nárok na odpočet daně krácením koeficienty, úpravuvyrovnání odpočtu, když je kritériem zjištěná hodnota za daný kalendářní rok.

Za jednotlivé kalendářní roky testujeme obrat pro případnou změnu zdaňovacího období atd. To znamená, že mnoho termínů, lhůt, je odvozeno od kalendářního roku – například registrace skupiny.

Pro některé plátce může být překvapivá informace, že podstatný je u vybraných případů také silvestr, tj. poslední den kalendářního roku, třeba podle § 21 odst. 9 u osvobozeného nájmu nemovitých věcí bez nároku na odpočet daně, kdy je den D právě "nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku".

Také § 21 odst. 8 ukládá povinnost stanovit den D na silvestra u plnění trvajících déle než dvanáct kalendářních měsíců.

Význam specifického "zdaňovacího" období kalendářní rok se promítá do způsobu zpracování posledního daňového přiznání, tj. za zdaňovací období prosinec nebo čtvrté čtvrtletí. Jak je uvedeno výše, projeví se korekce zjištěné různými koeficienty.

Rada
V roce 2021 má pro mnohé plátce negativní dopady, právě v jejich daňovém přiznání, "posledním" za tento rok, skutečnost, že musí přiznat nejpozději k 31. 12. 2021 pro ně nové osvobozené nájmy nebytových prostor – viz nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Koeficient*

V zákoně se často setkáme s výpočty ovlivňujícími nárok na odpočet daně a korekce, třeba dodatečné úpravy odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77). Používáme běžně výraz koeficient, přestože se opravdu jedná o různorodé případy, což potvrzuje i zavedená praxe, například pro výpočet výše daně.

Skutečnost, že se jedná o specifické postupy, potvrzují i legitimní varianty typu "...kvalifikovaným odhadem..." (§ 75 odst. 4). Jde o poměrný koeficient podle § 75 odst. 3 (odpočet daně v poměrné výši) nebo v § 76 odst. 6 (odpočet daně v krácené výši), vypořádací roční koeficient, resp. určení výše tzv. koeficientu zálohového, což je v roce 2021 velmi aktuální – viz nájem nemovité věci.

Pro koeficient roční byla již dříve upravena podmínka pro vyloučení prodeje dlouhodobého majetku. Na první pohled se zdá, že změna není zásadní. Opak je pravdou, do koeficientu patří, pokud "...je plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce...". Klíčové je to zejména pro situace, kdy jde o osvobozená plnění.

Pro cestovní služby novela zákona uvádí konkrétní koeficienty v § 89.

Rada
Nezapomeňte výpočty všech koeficientů zařadit do evidence, resp. záznamní evidence, neboť jsou výpočty oprávněně požadovány správcem daně při kontrolách.

Koeficient zálohový*

Plátci, kteří dosud neprováděli krácení nároku na odpočet daně koeficientem podle § 76, souběh uskutečněných zdanitelných a osvobozených plnění, které se vztahují k testovanému nároku na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, musí být v roce 2021 velmi obezřetní!

Jedná se o povinné nové osvobození nájmu, souvisejícímu problému se věnujeme v kategorii nájem a korekce nároku na odpočet daně.

Rada
Jestliže plátci nemají k dispozici údaj o ročním koeficientu za kalendářní rok 2020, zákon je striktní a ukládá jim podle § 76 odst. 6 povinnost provést kvalifikovaný odhad tzv. koeficientu zálohového.

To znamená u měsíčního plátce DPH již za leden a u čtvrtletního plátce za první čtvrtletí 2021!

Kontrolní hlášení*

Před několika lety zavedená další administrativní povinnost, podávání kontrolního hlášení, je podrobně popsána v § 101c a násl. Připomínáme výjimku pro plátce – fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím: nemusí podávat kontrolní hlášení měsíčně.

Bohužel stále zůstávají v zákoně nesmyslné krátké lhůty a likvidační sankce. Při souvisejícím procesním řízení využijte Pokyn GFŘ D-29.

Rada
Na rozdíl od daňového přiznání, není povinností zpracovávat a odevzdávat tzv. nulové kontrolní hlášení. To platí pro plátce fyzické i právnické osoby.

Plátci musí být opatrní, neboť je rozšířena možnost doručování výzev elektronicky podle § 101g odst. 4, pokud jde o případné neplnění povinností související s kontrolním hlášením.

Krácení nároku na odpočet daně

Tato kategorie představuje nepříjemné situace pro mnoho plátců, když nemají plný nárok na odpočet daně na vstupu. To znamená, že plátce je povinen u každého zdanitelného plnění ověřit, jestli má nebo nemá skutečně plný nárok na odpočet daně. Jen výjimečně se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo si výši nároku vypočte sám – viz přenos daňové povinnosti.

Podle terminologie zákona rozumíme krácením nároku na odpočet daně, a to podle § 72 odst. 6: "odpočet daně v částečné výši", kdy je přijaté zdanitelné plnění použité pro účely se stoprocentním nárokem a též pro jiné účely.

Rada
Co je důvodem pro krácení nároku na odpočet daně, když má plátce splněny všechny formální povinnosti (třeba existence daňového dokladu)?

Odpověď je následující: za sousloví "jiné účely" si můžeme doplnit například osobní spotřebu (§ 75) a osvobozená plnění (§ 76) se zákazem nároku (§ 51 a násl.). Nejčastěji dochází ke zmíněnému nároku v částečné výši, stanovenému různými koeficienty.

Kvalifikovaný odhad

Striktní pravidla zákona o DPH počítají v několika situacích s tím, že konkrétní výše daně je/může být stanovena plátcem jím provedeným kvalifikovaným odhadem. Jedná se nejen o případy pořízení dlouhodobého majetku – viz automobil.

Také v situacích, kdy není znám roční koeficient, resp. související plnění za předcházející kalendářní rok neexistují, určíme "zálohový koeficient" odhadem podle § 76 odst. 6. Skutečnost za celý rok zjistíme vypořádacím koeficientem.

L

Lhůty**

V daních se aplikují termíny, lhůty určené obecnou procesní normou, daňovým řádem. Existuje mnoho výjimek v zákoně, například pro opravy základu daně (u finančního leasingu aj.) nebo plnění podléhajícímu jednomu správnímu místu.

Proto je nutné sledovat u většiny kategorií, jaké procesní lhůty si zákon stanovil, uveďme si příklad pro krátkodobý nájem "nepřetržitě nejvýše 48 hodin"§ 56a odst. 2 nebo dodatečný nárok na odpočet daně u nové registrace§ 79 odst. 2 písm. a)změna režimu: "60 po sobě jdoucích měsíců".

Další termíny jsou vázány na kalendářní rok, například změna zdaňovacího období se realizuje podle § 99a do konce ledna následujícího kalendářního roku. Registrace skupiny se provádí do 31. října atd.

Pro daňová tvrzení je zásadní, zda má plátce zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní.

Nejdelší jsou desetileté lhůty pro archivaciúpravu odpočtu daně.

Rada
Plátci daně musí být vskutku obezřetní. Některé lhůty jsou totiž velmi krátké, třeba u následného kontrolního hlášení v řádu několika dní. Nesmírně komplikované může být sledování dvanáctiměsíční lhůty, jedné z podmínek pro výhodný režim skladu.

V aktuální novele nalezneme celou řadu specifických lhůt u zvláštních režimů jednoho správního místa, viz například kategorie daňové přiznání, přeplatek aj.

M

Manko

V zákoně se s tímto slůvkem nesetkáme, ale v praxi je používané pro inventarizační rozdíly, na které pamatují § 77 odst. 2 písm. c)§ 78e. Manko je zjištěno při fyzické inventuře, vzniká například při ztrátě či odcizení. Viz též kategorie škoda.

Splní-li plátce podmínky stanovené ve zmíněných paragrafech: "...řádně doloženy ... potvrzeny", neprovádí se vyrovnání odpočtu (§ 77) a ani úprava odpočtu (§ 78e), přestože prokazatelně došlo ke "...zničení, ztrátě či odcizení..." některé z položek obchodního majetku.

Rada
Doplňme si, že definici manka nalezneme v účetních předpisech, a to v zákoně o účetnictví v § 30 odst. 10 písm. a) ZoÚ. Musí se také řešit u režimu skladu.

Místní příslušnost**

Uplatníme ve většině případů obecná procesní pravidla, místní příslušnost se řídí místem určeným § 4 odst. 1 písm. h) ZDPH pro fyzické osoby a sídlem právnické osoby podle písm. i). Výjimka pro stanovení místní příslušnosti je dána například pro zvláštní režim jednoho správního místa a dovoz zboží nízké hodnoty.

Rada
Pro nadbytečnost byla aktuální novelou zrušena definice správce daně v § 4 odst. 1 písm. e), neboť se aplikuje daňový řád. Zvláštní situace, kdy je správcem daně celní úřad, byly přesunuty do § 93. Správu daně vykonávají ve vyjmenovaných případech celní úřady.

Místo plnění**

Pro správné fungování daně z přidané hodnoty je nutné stanovit tzv. místo plnění, protože podle něj se určí, kdo je povinen přiznat daň. K dispozici máme v zákoně několik paragrafů (§ 7 až § 12), neboť se pravidlo odvozuje podle typu plnění.

Zejména u přeshraničních plnění existuje několik výjimek s tím, že dalším parametrem je status (daňová pozice) obou partnerů. Významnou roli sehrává případná existence provozovny.

Nutné je proto každé uskutečněné plnění důkladně ověřit. Jako vzorový příklad lze uvést § 10 pro služby vztahující se k nemovité věci nebo § 10d nájem dopravního prostředku.

Rada
Zásadní průlom představuje aktuální novela pro prodej zboží na dálku (§ 8) a prodej dovezeného zboží na dálku (§ 8a), elektronicky poskytovaných služeb (§ 10i).

U prodeje zboží na dálku (dříve zasílání zboží) zůstalo právo dodavatele zvolit si pro praxi často jednodušší určení místa plnění, i když není naplněno stanovené finanční kritérium, a to podle § 8 odst. 4: "že místo plnění se určí podle odstavce 1...", tj. "...místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.".

N

Nadměrný odpočet*

Správce daně zasílá plátci nadměrný odpočet, vzniklý na základě platně podaného daňového přiznání, podle § 105 do třiceti dnů. Není nutné podávat žádost. Uvedené se netýká přeplatku, jestliže vznikl na základě dodatečného vyměření.

Aby se jednalo o vratitelný přeplatek, musí být částka vyšší než 200 Kč (do 31. 12. 2020 hodnota 100 Kč). Úpravy naleznete v § 105.

Rada
Při kontrolách správy daní bývají často automaticky zablokovány nadměrné odpočty. Částečné řešení nabízí novela daňového řádu, na kterou upozorňujeme v kategorii záloha na daňový odpočet.

Nájem*

Pojem nájem pro účely daně z přidané hodnoty, jak potvrzuje § 4 odst. 4 písm. g), zahrnuje též "...podnájem, pacht a podpacht". Jedná se o typ plnění podle členění daně z přidané hodnoty: poskytování služeb.

Nájem movitých věcí je zdanitelným plněním, u nemovitých věcí je plnění osvobozené s dále uvedenými výjimkami. Zdanitelným plněním je podle § 56a odst. 2 krátkodobý nájem nemovité věci. Novela zdůrazňuje, že nelze osvobodit ubytovací služby odpovídající příslušnému zatřídění.

Velmi významnou novinkou, účinnou od 1. 1. 2021, je omezení práva zvolit si zdanění nájmu, místo osvobozeného plnění, jsou-li oba partneři plátci, a to podle § 56a (dříve toto nebylo příliš limitováno, nově vázáno na parametr 60 % podlahové plochy stavby aj.).

Důležité je určení dne uskutečnění plnění pro vybrané služby související s nájmem nemovitých věcí v § 21 odst. 4 písm. c), je jím den zjištění skutečné částky (vyúčtování).

U nájmů je vhodné připomenout, především "fyzickým" osobám povinným k dani, zpřísnění parametrů pro posuzování činností, které jsou nebo nejsou ekonomickou činností, jak je zdůrazněno v příslušné kategorii.

Rada
Pokud plátce trápí nárok na odpočet daně kvůli osvobozeným plněním způsobené nájmem nemovité věci, lze situaci řešit, zvolit zdanění, jestliže je partnerem plátce a nájem je pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností (§ 56a odst. 3) – ale jak je zdůrazněno výše – pouze při splnění nových přísnějších podmínek. Kritéria jsou komplikovaná, posuzuje se totiž zákonný parametr "obytný prostor" (viz kategorie sociální bydlení) a dále podle důvodové zprávy, zda je určen pro trvalé bydlení aj.

Nájem a korekce nároku na odpočet daně*

Navazujeme na předchozí text a uvádíme typické případy, které vznikají u nájmů, které se staly v mnoha případech ze zákona osvobozeným plněním od 1. 1. 2021. Plátce, který se ocitne v této situaci, bude muset řešit mimo jiné:

  • průběžné krácení nároku na odpočet daně, může se jednat o úplný zákaz nebo krácení koeficientem při souběhu použití přijatého zdanitelného plnění pro plnění osvobozená a zdanitelná,

  • při klasifikaci přijatého plnění do režimu krácení nároku podle § 76 bude nutné v mnoha případech stanovit kvalifikovaný odhad tzv. koeficientu zálohového,

  • úpravu odpočtu daně, tj. dodatečná korekce původního uplatněného nároku při pořízení nemovité věci nebo jejího technického zhodnocení, a to v posledním zdaňovacím období kalendářního roku (po celou dobu běhu časového testu!),

  • určení dne D, když pro osvobozený nájem nemovité věci existuje výjimka, protože se musí určit den uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku podle § 21 odst. 9.

Rada
Plátci musí vyřešit problém smluvní ceny, neboť je nutné zkontrolovat sjednané podmínky, například, zda je dohodnuta "cena nájmu plus zákonné DPH". S tím souvisí také správné zúčtování případných záloh na nájemné, které byly poskytnuty (inkasovány) v roce 2020 na následující kalendářní rok, v němž se bude jednat o povinně stanovený režim osvobozeného plnění.

Musí se též posoudit, co je nájmem nebo službou klasifikovanou jako samostatné zdanitelné plnění, případně zda je či není součástí plnění hlavního (viz obdobný problém u ubytovacích služeb).

Nárok na odpočet daně

Nárok na odpočet daně není automatický, je založen na splnění řady podmínek podle § 72 a násl. Připomínáme existenci daňového dokladu s výjimkou pro přenos daňové povinnosti, viz důkazní prostředky.

Jak je uvedeno výše, často je daň na vstupu korigována, neboť dochází ke krácení nároku na odpočet daně. Existuje několik forem, na které navazují komplikované výpočty různých koeficientů. Kritériem je způsob použití přijatého zdanitelného plnění, je-li v částečné výši, souběh využití pro zdanitelná a osvobozená plnění (zjednodušeně, tj. laicky, je takto klasifikováno), tzv. jiné účely.

Pro praxi je důležité, že se v této oblasti neobjevily v posledních letech žádné zásadní úpravy, zpřísnění podmínek. Na druhé straně byla změněna některá pravidla související s dodatečnými korekcemi, u oprav základu daně (§ 42) nebo oprav výše daně (§ 43), úprav odpočtu daně (§ 78 a násl.).

Zákon o dani z přidané hodnoty si stanoví vlastní pravidla, ale u reprezentace (vyjma darů) je zákaz uveden v § 72 odst. 4 s odvoláním na příslušné ustanovení zákona o daních z příjmů.

Následné kontrolní hlášení

Jde typově o "dodatečné" kontrolní hlášení, v § 101f nazvané jako následné kontrolní hlášení. Bohužel stále nebyl opraven velmi krátký termín, musí se podat do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nepřesností.

Z hlediska procesního jsou ustanovení pro tyto případy hraniční: na výzvy správce daně má plátce jen pět dnů podle § 101gsankce jsou astronomické.

Nedobytná pohledávka**

Již dříve byly kompletně přepsány texty související s opravou základu daně, kterou jsme mohli provádět v případě, když byl dlužník v insolvenci.

Celý blok paragrafů, § 46 až § 46g, obsahuje pravidla pro nedobytné pohledávky, jak je možné získat zpět dříve odvedenou daň z přidané hodnoty na výstupu. Řeší se: právní režim pohledávky, pozice dlužníka, procesní lhůty, neobdržená úplata, výše opravy základu daně, nová varianta kvalifikovaného odhadu, specifické opravné daňové doklady atd.

Rada
Několik korekcí v § 46 provedené aktuální novelou reagují na jeden z rozsudků Soudního dvora EU (vyjmuto písm. h) v odstavci třetím). Umožňují provést opravu daně i pro případy, kdy dlužník přestal být plátcem (byl jím v době uskutečnění předmětného zdanitelného plnění).

Byla také zpřesněna pravidla pro opravu odpočtu daně u nedobytných pohledávek podle § 74a.

Nehmotný majetek*

Obsah této kategorie přejímal zákon o DPH ze zákona o daních z příjmů, pokud se jednalo o odpisovaný nehmotný majetek (viz níže). Stává se součástí dlouhodobého majetku podle § 4 odst. 4 písm. d) ZDP. Doplňme si, že pozbytí nehmotné věci je zařazeno do množiny plnění poskytnutí služeb podle § 14 odst. 1 písm. a) ZDPH.

Pro plátce poplatníky daně z příjmů fyzických osob neúčtující, byly dokonce uznány výdaje na pořízení nehmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. zn.), tj. aniž by byl "odpisován".

Rada
Zásadní změnou je pro daň z příjmů novelou přijaté ustanovení, které pro nehmotný majetek zavádí nový režim. Daňově se neodpisuje. Proto se od 1. 1. 2021 zákon o DPH odvolává na odpisovaný nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Nemovitá věc*

Mezi dlouhodobý majetek bezesporu patří nemovité věci, pro které nalezneme v zákoně mnoho zvláštností. Jedná se například o určení dne D podle § 21 odst. 2, časové a věcné podmínky pro osvobození od daně (§ 56).

V zákoně se proto definuje i tzv. vybraná nemovitá věc pro posuzování správného daňového režimu v § 56. Zvlášť se řeší pozemky, testuje se, zda "tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí".

Další zvláštnost pro daň z přidané hodnoty představuje nájem nemovité věci (§ 56a), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Problematika je tak rozsáhlá, že je vhodné prostudovat související kategorie, nejen dlouhodobý majetek, ale také k dodatečným korekcím původních uplatněných nároků, tj. úpravy odpočtu daně, neboť se kontrolují časovým testem až po dobu deseti let.

Typickým příkladem specifického přístupu je též právo, jde-li při dodání nemovité věci o osvobozené plnění, změnit daňový režim a plátci se mohou dohodnout, že uskuteční zdanitelné plnění. Současně se mění typ plnění na přenos daňové povinnosti.

Důvod pro tuto optimalizační variantu podle § 56 odst. 6 bývá prozaický, prodávající plátce nemusí řešit dodatečné korekce původně uplatněného nároku na odpočet daně. Dohoda je rozumná, má-li kupující plný nárok na odpočet daně.

Rada
Status obchodního partnera, že je plátcem, platí též u výše zmíněného osvobození nájmu nemovité věci. Tato alternativa je od 1. 1. 2021 zákonem velmi omezena doplňujícími podmínkami. Zkoumají se parametry pronajímané nemovité věci, například též ve vazbě na právní předpisy upravující katastr nemovitostí!

Neobdržená úplata

Provádíme-li opravu základu daně u nedobytných pohledávek podle § 46 a násl., rozhodující hodnotou je výše neobdržené úplaty za zdanitelné plnění. Může se jednat v některých případech o její předpokládanou výši.

Neplátce*

Pro účely daně z přidané hodnoty dělíme daňové subjekty zjednodušeně na plátce a ostatní, které nazýváme neplátci. Bylo by velkou chybou se domnívat, že se neplátci nemusí zabývat zákonem.

Proto si v této kategorii zvlášť všímáme osob povinných k dani (třeba z důvodů registrace), osob identifikovaných k dani. Pojmů používaných zákonem je více, například se setkáme s právnickou osobou nepovinnou k dani v § 6g (a mnoha jiných ustanoveních), která se také může povinně stát identifikovanou osobou.

Zvlášť doporučujeme řešit fungování daně z přidané hodnoty u neziskových subjektů.

Zapomíná se, že i neplátce může mít povinnost přiznat daň – viz automobil, je-li pořízen nový dopravní prostředek jiného členského státu. Nebo uvede-li daň na vystaveném dokladu, a to podle § 108 odst. 4 písm. f). Může být také nespolehlivou osobou, ač není plátcem.

Rada
Daňová pozice obchodního partnera, je-li neplátcem, ovlivňuje v několika případech daňový režim, například osvobození nájmu nemovitých věcí nelze změnit – podmínkou je totiž, že nájemce je plátcem (§ 56a odst. 3). Shodné omezení je též podle § 56 odst. 6 u dodání nemovité věci, pokud se má dostat do režimu přenosu daňové povinnosti.

elektronické evidence tržeb je zásadní, že pouze poplatník, je-li neplátcem, může požádat o evidování tržeb off-line, tj. zvláštním režimu EET.

Podmínku "být neplátcem" stanoví také zákon o daních z příjmů pro optimalizační variantu tzv. paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

Nespolehlivá osoba

V běžné praxi se často objevují otázky typu: O koho se jedná? Co tímto pojmem rozumí zákon?

Nespolehlivou osobou je podle § 106aa subjekt, který není plátcem a závažným způsobem neplní své povinnosti. Z předchozího a následujícího výkladu je zřejmé, že i osoba povinná k dani, osoba identifikovaná k dani nebo dokonce i neplátce, mohou mít zákonem uloženy konkrétní povinnosti.

Nespolehlivý plátce

Porušuje-li plátce závažným způsobem povinnosti ke správě daní, může se stát nespolehlivým plátcem podle § 106a. Je-li poskytovatel zdanitelného plnění takovou osobou, vzniká pro příjemce plnění nepříjemná situace, neboť nastává ručení podle § 109 odst. 3.

Neziskové subjekty

Zavedený pojem neziskové subjekty zahrnuje pro účely daně z přidané hodnoty celou škálu různých osob, pro které platí specifická pravidla.

Například posuzujeme podle § 5 odst. 5, zda jsou právnické osoby při výkonu veřejné správy osobou povinnou k dani (viz příloha č. 1). Nebo pro osvobozené plnění podle § 61 testujeme typ neziskové organizace a její činnost.

Můžeme uvést několik příkladů: posuzujeme poskytování služeb jako protihodnotu členských příspěvků, zvýhodňují se aktivity jako je ochrana a výchova dětí, sport a kultura aj.

Nový dopravní prostředek

Ne každý dopravní prostředek je tzv. novým dopravním prostředkem. Jako příklad lze uvést automobil, jenž je "nový" pro účely daně z přidané hodnoty podle § 4 odst. 4 písm. b), jestliže dochází k dodání: "do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km".

O

Obchodní majetek

Je velký rozdíl v pojetí obchodního majetku pro účely daně z přidané hodnoty a daně z příjmů (zejména u fyzických osob). Pro účely daně z přidané hodnoty je v zásadě "vše" součástí obchodního majetku podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. c): "...pokud slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností".

Obrat

Klíčový pojem pro daň z přidané hodnoty, neboť na základě výše obratu může vzniknout povinnost osobě povinné učinit úkony k registraci k dani z přidané hodnoty, resp. stává se plátcem daně z přidané hodnoty.

Částka obratu je důležitým parametrem také pro určení zdaňovacího období, zrušení registrace.

Do obratu se nepočítají osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Toto tvrzení neplatí bezezbytku.

Dříve platilo podle § 4a, že se do obratu nezahrne "úplata z prodeje dlouhodobého majetku". Aktuální text je přesnější: může se jednat o "...dodání nebo poskytnutí..." a doplněna je podmínka: "není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.".

Rada
Pro povinnou registraci DPH z důvodů obratu počítáme podle § 6 období "nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců...".

To znamená náročné průběžné sledování výše obratu a zejména u fyzických osob se setkáváme s tím, že "obrat" pro účely DPH se chybně testuje až při podání daňového přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok.

Odborný konzultant*

Budete-li v praxi řešit jakékoliv komplikovanější problémy u daně z přidané hodnoty, zpravidla svěříte jejich řešení odborníkům, svým zástupcům, pro které je v novele DŘ v § 31 zaveden pojem odborný konzultant.

Vzhledem k tomu, že bylo v průběhu posledních let přijato několik novel zákona o DPH, některé výklady stále nejsou sjednoceny, je vhodné se na tyto odborníky včas obrátit.

Odpočet daně

Pro plátce daně z přidané hodnoty nejatraktivnější část zákona, § 72 a násl. ZDPH, popisuje podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně, jak je zmíněno v dalších kategoriích důkazní prostředky, krácení nároku na odpočet daně aj.

Hlavní text je uveden u nároku na odpočet daně, ve kterém je potvrzeno, že se v principu po různých novelách postupuje podle dříve stanovených kritérií.

Odpočet daně v krácené výši

Z názvu kategorie je zřejmé, že plátce nemá plný stoprocentní nárok na odpočet daně. Jde skutečně o odpočet daně v krácené výši podle § 76, neboť souvisí přijatá zdanitelná plnění také s použitím pro osvobozená plnění.

Částka nároku se vypočte koeficientem, zohlední se hodnoty uskutečněných zdanitelných plnění osvobozených plnění (s výjimkami, například pro dlouhodobý majetek). Komplikované korekce se provádí za kalendářní rok.

Existují různé podmínky pro údaje koeficientu. Jde-li při dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku o obvyklou ekonomickou činnost, je takové plnění jeho součástí. Řeší se také dodatečné změny koeficientů. Viz též kategorie krácení nároku na odpočet daně.

Odpočet daně v poměrné výši

Použijeme-li přijaté zdanitelné plnění též pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, uplatňujeme odpočet daně v poměrné výši podle § 75.

Rozhodnutí musíme učinit "ihned", již při uplatňování nároku na odpočet daně – často kvalifikovaným odhadem s tím, že je povinnost (nebo právo) provést dodatečnou korekci, je-li rozdíl proti skutečnosti v daném kalendářním roce více než deset procentních bodů.

Pravidla jsou přísná, například varianta uplatnění plného odpočtu a následného "dodanění" je možná jen pro případy, kdy se: "...použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo spotřebu zaměstnanců...".

Na druhé straně je to v podnikatelském prostředí právě tento účel, který vede k výpočtu poměrného koeficientu. V zákoně zůstává omezení této alternativní varianty pro dlouhodobý majetek.

Rada
Plátce musí doložit výpočty, jak stanovil poměr pro nárok na odpočet. Podklady by měly být objektivní (u automobilů se používá kritérium počet ujetých kilometrů soukromých a služebních). Tyto údaje musí být součástí záznamní evidence.

Opakovaná plnění

Plátci mají problémy s tím, že se ne všichni dostatečně seznámili s významnou novelou účinnou od 1. 7. 2017, která zrušila institut opakovaného plnění nabízející přiznat daň nebo plnění až posledním dnem příslušného zdaňovacího období.

Text § 21 odst. 8 byl několikrát změněn, ale jde o jinou variantu. Jsou-li naplněny stanovené podmínky, plnění probíhá déle než dvanáct kalendářních měsíců aj., je dnem uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku.

Oprava

Zákon o DPH neobsahuje vlastní definici pro opravy obchodního majetku, resp. opravy nemovitých věcí, které podléhají úpravám odpočtu daně. V praxi musíme pro účely DPH rozlišovat, co se rozumí opravou nebo údržbou – a samozřejmě také technickým zhodnocením.

Rada
Pro klasifikaci pojmu oprava vycházíme z účetních předpisů, § 47 PVZÚ pro podnikatele. Opravou se například: "... odstraňují účinky fyzického a morálního opotřebení za účelem uvedení do provozuschopného stavu...".

Oprava nemovité věci

Ustanovení § 78da ZDPH představuje jeden z největších problémů aplikace daně z přidané hodnoty. Pokud totiž dojde k dodání nemovité věci, na které byla dokončena oprava, může plátci vzniknout povinnost (nebo právo) provést úpravu odpočtu daně z přidané hodnoty dříve řádně a správně uplatněné.

Rozhodující je pojem významná oprava nemovité věci, kterou se rozumí situace: "pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.".

Metodika takové korekce je obdobná (ale není shodná!) jako u jiných úprav odpočtu dlouhodobého majetku (§ 78d). Lhůta pro testování je "10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.".

Rada
Přechodná ustanovení nabízejí plátcům, aby se rozhodli, u oprav zahájených před účinností příslušné novely a je-li dokončena k datu její účinnosti a později, zda si zvolí postup podle § 78da či nikoliv.

Toto právo bychom neměli přehlédnout, neboť vskutku může být tato nová korekce i výhodná, plátce získá dodatečně daň na vstupu, kterou nemohl uplatnit. Důvod může být prostý: místo původních uskutečněných osvobozených plnění je nyní nemovitá věc použita pro zdanitelné plnění.

Oprava odpočtu daně

Tak se nazývá § 74, který navazuje na opravy základu daně (§ 42) s tím, že jde nejen o případy, kdy dochází ke snížení původního uplatněného odpočtu – ale také ke zvýšení.

Jsou proto zákonem přesně popsány postupy po opravu odpočtu daně, které jsou velmi přísné, jde-li o dodatečné snížení, například příjemce plnění musí reagovat, jestliže se: "...dozvěděl, nebo dozvědět měl a mohl...". Pokud plátce neobdrží opravný daňový doklad, nezbavuje se povinnosti provést opravu, prokáže ji: "jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem." Viz důkazní prostředkyjiný doklad.

Pravidla jsou komplikovaná, například pro poukazy, zálohy (změna lhůty) a záporný základ daně, doručování opravných daňových dokladů, nedobytné pohledávky.

Rada
To znamená, že plátce musí v uvedených případech vrátit dříve uplatněnou daň z přidané hodnoty nebo jeho část – nemůže tuto povinnost vázat na přijetí dobropisu od poskytovatele plnění.

Oprava výše daně

Nutné je zdůraznit, že ve stanovených případech se mění výše daně, ale nejde o opravu základu daně, v terminologii zákona jde o opravu výše daně podle § 43. Pojmy jsou trochu zavádějící, nejde o téma oprava odpočtu daně, které je metodicky spojeno s § 42, opravou základu daně.

V praxi se nejčastěji setkáme s chybami, je-li nesprávně uvedena sazba daně.

Jestliže byla přiznána daň vyšší, máme právo provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň.

Dále platí, že je možné opravu provést "nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty".

Oprava základu daně

Ustanovení popisující opravu základu daně podle § 42 byla v posledních letech přepracována. Za významné novinky lze považovat: zpřesnění pro den uskutečnění plnění, finanční leasing, reorganizací (insolvence), vystavování a doručování opravných daňových dokladů, přerušení lhůt u soudního nebo rozhodčího řízení, pravidel pro identifikované osoby.

Zásadní je den D podle § 42 odst. 3, především vazby na vystavování a doručování opravných daňových dokladů a tím promítnutí opravy do správného zdaňovacího období, jak je popsáno v odstavci čtvrtém až šestém – viz oprava odpočtu daně.

Samozřejmostí musí být zachování původní sazby daně, u cizí měny existuje alternativní varianta podle § 42 odst. 7. Specifický postup se uplatňuje pro finanční leasing podle § 42 odst. 10.

Rada
Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění, vystavil daňový doklad a následně dochází ke snížení základu daně, je jeho situace trochu jednodušší. Tato oprava je samostatné zdanitelné plnění a zařadí se podle § 42 odst. 6 do zdaňovacího období: "ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce...".

Opravné kontrolní hlášení

Dojde-li k nepřesnosti při podání kontrolního hlášení, která je včas identifikována, tj. do zákonného termínu, zpracujeme a odevzdáme nikoliv "dodatečné", resp. následné kontrolní hlášení, ale opravné kontrolní hlášení podle § 101f.

Rada
Připomínáme základní pravidlo, podáním opravného kontrolního hlášení ztrácí platnost předchozí podané kontrolní hlášení.

Opravný daňový doklad

Text § 45 týkající se opravného daňového dokladu (dobropisu nebo vrubopisu) je nutné respektovat. Například je stanovena povinná náležitost tohoto dokladu, a to den D. V tomto případě se jedná o: "den, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné.".

Potvrzen je postup pro vystavení opravného daňového dokladu v § 45 odst. 5: "...lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně...".

Náležitosti opravného daňového dokladu týkajícího se pojmu nedobytné pohledávky jsou vloženy do § 46e.

Osoba identifikovaná

Viz Identifikovaná osoba

Osoba neusazená v tuzemsku*

Pro účely DPH si musíme správně definovat jednotlivé zúčastněné subjekty (osoby), mezi které nepatří pouze takové, které mají sídlo v tuzemsku. Jde-li o osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku ani provozovnu, jsou osobou neusazenou podle § 4 odst. 1 písm. l), přestože uskutečňují dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku.

Například jedním z důvodů pro povinnou registraci osob identifikovaných k dani v souladu s § 6l je situace, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku přijme poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku – viz též Služby Airbnb.

Rada
Řešíte-li postavení těchto subjektů, nahlédněte do zveřejněné Informace GFŘ.

Osoba povinná k dani**

Pro účely daně z přidané hodnoty je jednou z klíčových kategorií osoba povinná k dani definovaná v § 5. Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu uskutečňující ekonomickou činnost. Je zařazena mezi neplátce, ale se specifickým postavením.

Těmto osobám je uloženo několik povinností, nejdůležitější je sledování obratu a případný vznik povinnost registrovat se jako plátce daně z přidané hodnoty. Nejde jen o plátce, jestliže jsou naplněny parametry uvedené v § 6g a násl., může se stát, že osoba povinná k dani se registruje jako identifikovaná osoba.

Největší úskalí číhá na fyzické osoby, které nepodnikají na základě živnostenského oprávnění a neprávem se domnívají, že se jich daň z přidané hodnoty netýká. Mohou být osobou povinnou k dani, pokud uskutečňují ekonomickou činnost.

Rada
Můžeme si doplnit, že v mnoha případech je pro realizaci daně z přidané hodnoty, zejména u přeshraničních plnění rozhodujícím kritériem status příjemce plnění – tzv. osoba nepovinná k dani, viz zvláštní režim jednoho správního místa aj.

Například fyzická osoba podniká, je osobou povinnou k dani, přesto může jako občan (používá se často výraz "soukromá osoba") pořizovat zboží nebo služby v roli osoby nepovinné k dani.

Osobní spotřeba

S tímto pojmem pracuje zákon o dani z přidané hodnoty u dodání zbožíposkytnutí služeb, případů použití plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, když nastává situace pro uskutečnění plnění, zdanitelného plnění.

Osobní spotřeba je také přímo zmíněna v dalších ustanoveních, například v § 75 pro odpočet daně v poměrné výši, § 78d odst. 4 pro úpravu odpočtu daně.

Osvobozená plnění**

Jedná se o plnění, u něhož není povinností odvést daň na výstupu s tím, že mohou mít zcela odlišný dopad na související nároky na odpočet daně. V § 51 jsou vyjmenována osvobozená plnění bez nároku na odpočet a v § 63 s nárokem.

Různými novelami bývají průběžně zpřesňovány text, například v roce 2020 v § 53 (doplněno rozhlasové a televizní vysílání), § 56 (zpřesnění u dodání nemovitých věcí) a § 56a (nájem nemovité věci), § 57 (výchova a vzdělávání), § 61 (činnost neziskových subjektů). Z druhé skupiny osvobozených plnění se novinky týkaly § 66 (vývoz zboží) a § 69 (vývoz a služby).

Rada
Skutečnost, že plátce při uskutečnění osvobozeného plnění neodvádí daň z přidané hodnoty na výstupu, je často nevýhodná, protože související částky DPH na vstupu, které nelze nárokovat, jsou významné. Proto připomínáme, že existují varianty optimalizace: při splnění zákonných podmínek lze režim změnit (místo osvobození bude plnění zdaněné), a to u dodání nemovitých věcí nájmu nemovitých věcí – zde došlo od 1. 1. 2021 k výraznému zpřísnění pravidel pro tuto optimalizaci – viz kategorie nájem a korekce nároku na odpočet daně.

V aktuální novele bylo doplněno v § 63 odst. 1, že osvobozeným plněním s nárokem na odpočet daně je: "dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní (§ 71h).".

Osvobozená plnění – režim skladu*

Specifická pravidla platí pro osvobozená plnění – režim skladu, jsou-li splněny zákonné podmínky, jak je to uvedeno v § 64. V odstavci pátém je doplněn text ve vazbě na evropské předpisy.

P

Paušální daň*

Mezi daní z přidané hodnoty a daní z příjmů existuje několik přímých vazeb. Jednou z nich je zásadní omezení použití nové optimalizační varianty paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Tato možnost je povolena jen poplatníkům, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty. To znamená, že si ji mohou zvolit identifikované osoby.

Plátce**

Pod tímto pojmem si určitě můžeme představit osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty, ač takto není plátce v § 4 ZDPH, v němž má být uvedeno vymezení základních pojmů, uveden.

Legislativně je to ošetřeno v § 6, podle kterého se určí, kdy se stává osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku plátcem. Je jím od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila zákonem stanovený obrat (nestane-li se samozřejmě plátcem dříve).

Fyzické osoby se nemohou spoléhat na nějaké úlevy, výhody u daně z přidané hodnoty. Jedinou výjimkou je možnost podávat kontrolní hlášení za kalendářní čtvrtletí,

Nahrávám...
Nahrávám...