dnes je 28.3.2024

Input:

§ 36 ZDPH - Základ daně

20.5.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 23 minut

2.7.36
§ 36 ZDPH – Základ daně

Ing. Hana Straková, Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Ustanovení související

  • - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
  • - § 13 – Dodání zboží a převod nemovitosti
  • - § 14 – Poskytnutí služby
  • - § 16 – Pořízení zboží z jiného členského státu
  • - § 20a, § 21 – Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti
  • - Odd. 3 – Náležitosti daňových dokladů
  • - § 37 – Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby
  • - § 37a – Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění
  • - § 38 – Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží
  • - § 39 – Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou
  • - § 40 – Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu
  • - § 41 – Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně
  • - § 42 – Oprava základu daně a výše daně
  • - § 43 – Oprava výše daně v jiných případech

Vztah k dalším předpisům

Směrnice Rady 2006/112 ES

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

V uvedeném paragrafu jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně obecně a stanovení základu daně ve specifických případech.

K § 36 odst. 1

V odstavci 1 je obecně vymezen základ daně jako vše, co plátce jako úplatu („protiplnění”) obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno nebo od třetí osoby, a to bez daně za toto zdanitelné plnění.

K § 36 odst. 2

V odstavci 2 je stanoven základ daně v návaznosti na ustanovení § 20a zákona o DPH, který se týká vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, jako částka přijaté úplaty snížená o částku daně.

K § 36 odst. 3

V odstavci 3 jsou uvedeny jednotlivé položky, které také musí být zahrnuty do základu daně.

Do základu daně vstupují

  • poplatky, nebo jiná obdobná peněžitá plnění,

  • vedlejší výdaje,

  • materiál a služby, pokud přímo souvisejí s poskytovanou službou a

  • materiál, stroje a zařízení a konstrukce, které se do stavby jako její součást zabudují nebo zamontují, při poskytnutí stavebních a montážních prací týkající se výstavby nebo změny dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou stavby.

K § 36 odst. 4

V odstavci 4 jsou definovány vedlejší výdaje, kterými jsou pro účely základu daně například náklady na přepravu, pojištění, balení apod.

Podle tohoto ustanovení by se měly výdaje na přepravu, balení a další vedlejší výdaje související s dodáním zboží zahrnovat do základu daně za toto zboží a zdaňovat tedy spolu se zbožím sazbou daně platnou pro zboží.

K § 36 odst. 5

Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se zaokrouhluje celková úplata na celou korunu při platbě v hotovosti, částka vzniklá zaokrouhlením se do základu daně nezahrnuje.

K § 36 odst. 6

V odstavci 6 je uvedeno, jak se stanoví základ daně v konkrétních zvláštních případech.

V uvedených případech se základ daně stanoví jiným způsobem, než jak je uvedeno v obecném ustanovení § 36 odst. 1. Základem daně ve výše uvedených případech je cena zboží nebo obdobného zboží, za kterou je možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud není taková cena známa, základ daně bude stanoven na základě celkových nákladů vynaložených k okamžiku dodání zboží. Pořizovací cenou se rozumí výše ceny, za kterou bylo zboží pořízeno v případě nového zboží, u použitého zboží se jedná o pořizovací cenu, za kterou je možné zpravidla dané použité zboží pořídit.

U zboží

Při použití hmotného majetku, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce, například pro soukromě užití, užití zaměstnanců podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5, u uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy plátce nemůže uplatnit plný nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6, vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c), při přemístění zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 5 nebo přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6

  • základem daně je cena zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží.

Při poskytnutí služby pro účely, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomických činností podle § 14 odst. 3 písm. a) a § 14 odst. 4, použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností podle § 14 odst. 3 písm. b) pro účely nesouvisející s ekonomickou činností nebo vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 14 odst. 3 písm. c), se základ daně stanoví jako výše celkových nákladů.

Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby, za které je úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, je obvyklá cena tohoto plnění.

Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby, za které je úplata hrazena zcela nebo zčásti virtuální měnou, je obvyklá cena tohoto plnění.

Cena obvyklá, která se v uvedených případech použije jako základ daně, je definována dále v odst. 14.

K § 36 odst. 7 a 8

Odst. 7 a 8 stanoví pravidla pro určení základu daně u plnění hrazeného víceúčelovým poukazem.

Podle odst. 7 je základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu vše, co bylo nebo má být uhrazeno za víceúčelový poukaz příjemcem plnění nebo třetí osobou, a to bez daně za toto plnění.

Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci, snížená o daň.

Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úhrady za zdanitelné plnění, je podle odst. 8 základem daně součet částky dle odst. 7 a zbylé části úplaty podle odst. 1.

K § 36 odst. 9

V odstavci 9 je stanoven postup určení základu daně, kdy je dodáváno plnění zahrnující dodání zboží nebo poskytnutí služeb s různými sazbami daně – v takovém případě má plátce povinnost rozdělit celkový základ daně na dílčí základy podle poměru cen obvyklých na celkové ceně za celé plnění. Za předpokladu, že bude uskutečněno plnění, za které bude stanovena jedna cena, která však zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, nebo plnění osvobozená od daně, je nutné stanovit základ daně pro jednotlivá plnění v poměrné výši cen určených podle zákona o oceňování. Celková cena se považuje za částku obsahující daň.

GFŘ toto ustanovení uvádí jako argument, proč musí provozovatelé stravovacích zařízení rozdělit základ daně zvlášť podle sazeb daně, pokud prodávají potraviny společně s alkoholickým nápojem nebo směs alkoholických i nealkoholických nápojů a zdanit každé zvlášť příslušnou sazbou DPH (tj. jídlo, nealkoholické nápoje 15 %, alkoholické nápoje 21 %).

K § 36 odst. 10

Pokud je při oceňování majetku a určování základu daně (viz odst. 9) požadován posudek od více znalců, použije se cena z posudku, ve kterém je stanovena cena nejvyšší. I tato cena je rovněž považována za cenu včetně daně.

K § 36 odst. 11

V odstavci 11 je uveden způsob stanovení základu daně při prodeji platných mincí, které jsou určeny pro sběratelské účely a jsou prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota.

Základ daně se v daném případě stanoví jako rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány a nominální hodnotou, která je považována za cenu včetně daně. Pokud je prodejní cena nižší než nominální hodnota, je základ daně nulový.

K § 36 odst. 12

V odstavci 12 je uveden způsob stanovení základu daně při vypořádání obalového konta. Základ daně se vypočítá z peněžní částky, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato částka je považována za částku včetně daně, a to i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon nestanoví jinak.

Za předpokladu, že plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu společně se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň.

Pokud tato částka však není známa, je základem daně cena zjištěná podle zákona o oceňování vratného obalu stejného druhu.

Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, ze kterého se zjistí daň, se vypočítá jako součin rozdílu mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného kalendářního roku, případně během jinak stanoveného účetního období a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci ve stejném období vráceny, a částky platné pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím.

Za předpokladu, že plátce obdrží více obalů, než dodal, to znamená, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům bude nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu, které se plátci vrátily zpět (vše ve stejném sledovaném období), bude základ daně záporný a na dokladu o použití budou základ daně a daň uvedeny se záporným znaménkem. Stejně tak bude základ daně a daň zahrnuty i v daňovém přiznání.

K § 36 odst. 13

Do základu daně se nezahrnuje úhrada výdajů zaplacených za jinou osobu, tedy jménem a na účet jiné osoby, za podmínky, že nebyl uplatněn odpočet daně, částka nepřevýší uhrazené výdaje a o této částce není účtováno nebo evidováno jako příjem nebo výdaj, popřípadě výnos nebo náklad, ale tato plnění jsou evidována jako průběžné položky. Toto ustanovení řeší problematiku „přeúčtování” zboží a služeb. Tato úprava navazuje na zrušení přeúčtování v § 13 a § 14, které dříve nebylo předmětem daně. „Přeúčtování” je z hlediska zákona o DPH vymezeno tak, že to, co se nezahrnuje do základu daně, se nezdaňuje.

Uvedený princip lze použít u všech plnění, tedy i u osvobozených plnění od daně, pokud jejich poskytování není nějakým způsobem omezeno.

Např. vzhledem k tomu, že poskytování poštovních služeb je omezeno licencí, lze u osob, které nemají poštovní licenci, v případě, že tyto služby nejsou součástí základu daně za zboží jako vedlejší výdaj podle ustanovení § 36 odst. 4, postupovat podle ustanovení § 36 odst. 11 (tj. bez uplatnění daně na výstupu), nebo lze poštovní služby poskytovat jako zdanitelné plnění (základní sazba daně) nebo je lze zahrnout do základu daně jako vedlejší výdaje k danému plnění (sazba daně dle zboží – snížená nebo základní). Obdobně se postupuje v případě nákupu a prodeje zdravotnických služeb (lázeňská péče) u subjektů, které nejsou zdravotnickým zařízením, neboť osvobození od daně lze uplatnit jen u zdravotních služeb poskytovaných poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu § 58 odst. 1 zákona.

U přeúčtování pojistného, lze v případě, že není součástí základu daně za zboží jako vedlejší výdaj podle ustanovení § 36 odst. 4, uplatnit vždy osvobození od daně, neboť poskytování pojišťovacích činností není nijak omezeno na omezený okruh poskytovatelů.

K § 36 odst. 14

Obvyklou cenou se rozumí částka, kterou by za zboží nebo službu musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku.

Pokud nelze tuto obvyklou cenu zjistit, je obvyklou cenou v případě zboží částka, která

Nahrávám...
Nahrávám...